3 fotky 
Možná nejzáhadnější kniha světa se dočká svého rozluštění. Ne, řeč není o Cthulhuovském Necronomiconu ani egyptské Knize mrtvých. Jedná se o bizarní rukopis o 240 stranách plný nákresů rostlin a lidí psaný zleva doprava neznámým písmem.
Vojničův manuskript je plný zvláštních ilustrací.
Zdroj: Beinecke Rare Book and Manuscript Library/Yale University.
Tuto podivnou knihu zakoupil od italských jezuitů americký obchodník s knihami Wilfrid Voynich (Vojnič) v roce 1912. Historie rukopisu je však ještě mnohem starší. Společně s knihou obdržel Voynich i seznam předchozích majitelů knihy, který sahal až do 17. století. Nejvýznamnějším majitelem byl Rudolf II., český král v letech 1576–1611.
Kniha z Nového světa
Místo nalezení i dokládací listina nasvědčovaly tomu, že kniha vznikla v Evropě a to i přes to, že text je psán neznámým nečitelným jazykem a některé z ilustrací jsou přinejmenším bizarní. Vzniklo mnoho teorií kolem vzniku knihy. Podle některých byl autorem mladý Leonardo Da Vinci, jiní tvrdili, že je kniha díky své nečitelnosti podvrh napsaný samotným Voynichem.
Karbonová metoda zjišťování datace však odhalila, že rukopis je dokonce ještě o pár století starší. Byl napsán pravděpodobně na počátku 15. století. Tedy ještě předtím, než na středoamerické pobřeží vkročili španělští dobyvatelé.
Jediná kniha Aztéků?
Jazyk knihy byl dlouhou dobu velkou neznámou. Díky nedávnému výzkumu profesora Stephena Baxe z univerzity v Bedfordshire se podařilo rozluštit několik prvních slov. Použil při tom podobnou metodu jaká byla uplatněna při rozluštění egyptských hieroglyfů. Na to navázal Dr. Arthur Tucker a přišel se závěrem, že by kniha mohla být psána v aztéckém jazyce Nahuatl.
Teorii podporuje fakt, že některé z rostlin na vyobrazeních se v době vzniku manuskriptu vyskytovaly pouze ve střední Americe. Žádný Evropan tak nemohl vědět, jak vypadají. Španělští misionáři naučili domorodé obyvatelstvo psát latinkou a tak pozdější knihy vznikaly v čitelném jazyce.
Středověký manuál ke genetice?
Průlom ve výzkumu přinesl, zdá se, více otázek, než odpovědí. Přesto, že teorie o aztéckém původu je podložena silnějšími argumenty než všechny ostatní, jsou stále pochybnosti o původu knihy i o jejím sdělení světu.
Kniha je rozdělena do několika částí podle zaměření. Kupříkladu botanická část obsahuje hlavně nákresy rostlin, biologická zase zobrazuje miniatury nahých žen koupajících se v různých nádobách připomínajících lidské orgány. Astronomická část zase obsahuje diagramy a náčrty zvěrokruhu.
Začínají se množit teorie o významu knihy. Někteří z ilustrací usuzují, že se jedná o traktát, v němž autor na rostlinách a podivných miniaturách vysvětluje základní zákonitosti genetiky. Výzkum, ač probíhá již hezkou řadu let, je stále ještě na začátku. Na skutečný výklad Vojničova rukopisu si tedy ještě počkáme.
Kniha je naskenována a přístupná v digitální podobě na stránkách univerzitní knihovny v Yale, kde je rukopis uchováván.
