×
FANZINE.cz

Provoněné přímořské léto utopené v krvi občanské války. Geniální Dům bouří Iana R. MacLeoda

ian-r-macleod-dum-bouri-perexNew Weird je žánr, který vydává v Čechách v jedinečné edici nakladatelství Laser-books a jenž se snaží ukázat fantastiku i v jiných pohledech než jen skrze konvenční škatulky. Pokud si vezmeme každou doposud vydanou knihu, vždy na ní dokážeme najít soubor věcí, které z nich činí unikáty, jednu vedle druhé. Letos v květnu vyšel nový román Iana R. MacLeoda, který se před několika lety představil svým viktoriánským Světlověkem a melancholickou povídkou Verglas v Trochu divných kusech. Dům bouří vychází několik let po nich a autorský posun se nedá přehlédnout – tahle kniha je jedním z nejlepších titulů letošního roku.

Ten tam je až téměř depresivní román o počátku Věku světla, příběh zasazený mezi pracující třídy anglického venkova a londýnskou chudinu. V Domě bouří se ocitáme o století později, kdy starým zvyklostem začíná zvonit hrana a opět se rodí legendy. Proto ti, kteří četli Světlověk, se svými znalostmi moc nepochodí – nový příběh je kapitolou samou pro sebe.

Do zastrčené vily Invercombe kdesi na východním pobřeží Anglie přijíždí Alice Meynellová, Velkovemistryně Velkého cechu telegrafistů, největší z vládnoucích gild, která s sebou přiváží svého těžce nemocného syna Ralpha. Ten již od mládí trpí souchotinami, jež pomalu a jistě stravují jeho plíce spolu s mladým tělem původně předurčeným k vedení cechu. Do domu obestřeného obrovským parkem a vybaveného zvláštním klimátorem, přístrojem na kontrolu počasí, doráží vyčerpaná dvojice po dlouhém putování všemi možnými kouty světa, kde starostlivá matka hledala pro svého syna lék. Jenže zázraky se nedějí a Invercombe je tak se svým vlhkým podnebím a intimní atmosférou poslední stanicí pro oba dva.

Ačkoliv se to zprvu zdálo nemožné, Ralph se však uzdravuje a po malých krůčcích ze schodů se za chvíli vydává na dlouhé procházky okolní přírodou a k blízkému Durnockému mysu, zdánlivému konci světa. Právě toto jsou chvíle, kdy se jeho tělo probouzí z dětství a mladému muži nastává puberta. A nebylo by to pravé dospívání, kdyby se Ralph nezamiloval. Ideál krásy nachází v místní služebné Marion Priceové, dceři místního rybáře, se kterou uzdravený chlapec stráví celé léto. Dívka znalá každého kamene v okolí ho provádí po přírodě východního pobřeží a Ralph se svou inteligentní myslí a zálibou v přírodních vědách tu záhy přichází na myšlenku habituální adaptace, totiž teorii předpokládající život a smrt ne jako dar od Boha Staršího, ale jako přirozený běh věcí. „Sněz nebo budeš sněden, lov nebo budeš loven“ a „člověk pochází z opice“. Že to něco připomíná?

Zdálo by se, že tohle by mohl být námět na celý román, jenže Ian R. MacLeod není žádným autorem harlekýnek. Toto je jen fragment úvodní části, jejímž jediným účelem je navodit příjemnou atmosféru idylického mládí, aby pak na jejích základech mohl britský spisovatel vystavět román naprosto odlišný. Po sedmdesátistránkovém překlenovacím můstku, při jehož čtení se čtenář častokrát zastaví a začne si klást otázku, zda toto je skutečně ta samá kniha jako před chvílí, jsme nemilosrdně vrženi do víru občanské války mezi londýnský Východ a bristolský Západ. Ta propukla po Pádu, neskrývané alegorii k událostem našeho roku 1989, a rozdělila Brity na dvě nesmiřitelné strany. A protože logika vyprávění je neprůstřelná, v čele Východu stane dospělý Ralph se svou matkou v pozadí a jako symbol Západu si lid přirozeně zvolí legendární lékařku Marion Priceovou.

Dům bouří je strhujícím vyprávěním, které klade největší důraz na postavy, z nichž se autor věnuje hlavně ústřední trojici. Alice Meynellová, která z předchozích řádků vyšla jen jako starostlivá matrona, je rozhodně něčím víc. Kdysi dávno začínala jako prostitutka a pouze za pomoci své ambiciózní povahy a schopnosti chodit přes mrtvoly svých protivníků bez mrknutí oka, se dokázala vypracovat až na manipulativní manželku Toma Meynella, Velkovemistra Cechu Telegrafistů. I v pokročilém věku se udržuje krásnou pomocí éterických zaklínadel a do důchodu má ještě hodně daleko. Ani Ralph není průhledným snílkem zapáleným do přírodních věd. Spolu s Marion si tajně plánuje budoucnost na dalekých Šťastných ostrovech, ačkoliv kdesi v hloubi počítá s tím, že po nějaké době se bude muset vrátit a převzít své povinnosti ve vysoko postaveném úřadě. Události, které na sklonku invercombského léta nastanou, ho tak staví mezi těžké dilema. Samozřejmě i mladší Priceova dcera má svůj vlastní příběh. V dětství ji formovala chudoba rybářské rodiny, kdy jedinou obživou malé dívky byly škeble nalezené na pláži a prodané na trhu, odvěké tradice a smýšlení prostých lidí i vliv starší sestry a tajemství odposlechnutá za dveřmi.

Pokud jste četli Světlověk a nelíbil se vám, nemá cenu s Domem bouří ani začínat. Zato pokud se vám předchozí román líbil, můžete se těšit na mnohem lepší požitek ze čtení než minule. V originále oddělovaly vydání obou knih dva roky a ty jsou na MacLeodově stylu poznat víc, než by se dalo hádat. Atmosféra dýchá z každého slova, popisy postav jsou ještě detailnější a prostředí obklopí již na prvních řádkách. Text hýří realistickými líčeními, romantickými náladami i uvěřitelnými dialogy a je tak hutný, že by se z něj dala vařit kaše. Téměř s každou postavou se dá ztotožnit (ať už je to tvrdá Alice, zasněný Ralph, nedefinovatelná Marion, zkrachovalý Silas, nikým nemilovaný Klade či některá z tuctu dalších). Z toho by se dalo vyvodit, že kniha založená pouze na charakterech nemůže být dobrým čtením, ale pravdou je, že ze sbíhání těchto lidí a přeměněců je spleten tak čtivý příběh, že budete otáčet každou stránku s čím dál tím větší lačností. Vyprávění je tak propojené a celistvé, že žádná z odboček není pouze výletem do barvitého světa, ale pečlivě promyšlenou scénou, se kterou se počítá v budoucnu. Na pozadí toho všeho samozřejmě vyvstávají ty nejdůležitější složky – myšlenky. Mezi řádky tu MacLeod předestírá hned několik obrazů, které se každému pozornému čtenáři zaryjí do mozku a už se nepustí. Stejně tak se to stane s postavami a světem post-viktoriánské Anglie, která si prochází svým vlastním neklidným vývojem. No a uprostřed jako temný obelisk skrývající nepoznatelné tajemství stojí zádumčivé Invercombe, titulní Dům bouří.

Ian R. MacLeod se svou aktuální knihou, která se bez váhání dá označit i jako mainstream, definitivně prokázal jako Pan spisovatel, který dokáže napsat román tak poutavý a geniální, že možná mnoha čtenářům nemusí sednout, ale pro stovky dalších se naopak stane uznáváným svazkem uchovávaným po boku britských velikánů Chralese Dickense či J. R. R. Tolkiena. Budiž Laseru vzdán dík za to, že se po několika dlouhých letech ticha k tomuto autoru vrátil, a pojďme všichni společně doufat, že plzeňské nakladatelství vydá MacLeodův následující (přestože nekomerční) titul Song of Time.

ian-r-macleod-dum-bouriNázev originálu: The House of Stroms
Český název: Dům bouří
Autor: Ian R. MacLeod
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Edward Miller
Počet stran: 448
Vydal: Laser-books, Plzeň 2009
Doporučená cena: 299 Kč
Hodnocení: 100%



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..