RECENZE: Hergého Jo, Zefka i opička Žoko vyrazí Směr New York

Sluneční muž evropského komiksu Hergé, otec legendárního Tintina, se Česku pomalu ukazuje i v jiných podobách. Jeho Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko se nyní dočkaly druhého dílu v češtině. Jak si na tom nedospělá a z třetiny opičí parta stojí?

Dva sourozenci a jejich kamarád z rodu opů se rozhodli, že nebudou ke konspiracím vůči svému tátovi jen nečinně přihlížet a vezmou věc do vlastních rukou. Jenže vyjde najevo, že není zrovna nejlepší, když člověk omylem místo ve Francii přistane na Severním pólu.

Hergé
Belgický komiksový autor, který patří mezi nejslavnější komiksové tvůrce vůbec, začínal jako ilustrátor skautského časopisu. Po redigování dětského magazínu začal publikovat celá alba a stal se skutečnou hvězdou. Vedle Tintinových dobrodružství vytvořil například Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko.

Na celé sérii se zřetelně podepsalo to, že ji Hergé tvořil jen jako vedlejšák k Tintinovi, u Tintina se snažil vymáčknout ze sebe vše a Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko prostě jen stihnout mimo, stejně jako fakt, že ji dělal v podstatě na zakázku. Komiksu chybí potřebné nasazení a radost z práce a Hergého typické vtipné nadsázky se zde objevují asi stejně jako etanol ve vodce z večerky vietnamských obchodníků.

Vedle odcizeného a sterilního odvyprávění se uspěchanost a nucenost podepsala také na vizuálu. Paleta obličejů se zdá značně omezená, leckdy si člověk plete jednu postavu s druhou, zbytek je také spíše narychlo plivnutý na papír, než nakreslený. Jistě, může se odvolávat na svou ligne claire, jenže kde v Tintinovi působí prospěšně, zde právě svou odtažitostí nejen nezaujme, ale i odpuzuje potencionální listující čtenáře.

Zřejmě s odfláknutím přípravy se pojí i větší množství hloupostí a chyb v komiksu. S tím, že děti umí řídit letadlo, se člověk smíří jako s faktem, když jde o dětský komiks, ale jak se z panelu do panelu uprostřed ničeho objevila šála na krku Zefky? A jak je možné, že děti na lodi projíždějící kolem severního pólu velkou rychlostí chodí jen v kraťasech a sukních? Nezmrzly by? To a mnohé jiné nelogičnosti by se daly odstranit po jediném čtení, tak proč se jimi tvůrce nezabýval?

Jistou infantilnost čeká snad každý, vždyť byl původně také orientován na dětské čtenáře (také kvůli tomuto přístupu je člověk mírnější a hodnotí pak komiks spíše jako průměrný), ale občas se té naivity vyskytuje příliš. Většinu čtenář zkousne, ale občas komiks svou naivitou působí až vyloženě blbě.

Kousek spíše pro sběratele a badatele

Zřejmě kvůli nepotřebnému natáhnutí do dvou dílů, z potřeby zaplnit místo, z nutkání vložit do alba nějaké vtipy se objevuje čím dál více gagů. Vyloženě násilně vložených fórků zabírajících kolem jedné strany, kde se někomu (většinou opičce Žoko) stane nějaká komická lapálie. Ne že by nebyly občas vtipné, jen působí podsunutě, příběh by se bez nich obešel bez jediné újmy na ději.

Rozhodně se nejedná o nic nadčasového. Ačkoli mohla ve své době děti tato série oslovit, dnes už to dokáže jen stěží. Působí zastarale, na dnešní poměry jde o lehký podprůměr.  Pro koho však hodnotu komiks má, to jsou sběratelé a fanoušci horliví objevovat kořeny moderního komiksu. Hergé k nim totiž bezpochyby patří a Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko tvoří důležitý artefakt, který by žádnému takovému lovci neměl uniknout.

Název originálu: Les aventures de Jo, Zette et Jocko 2: Destination New-York
Český název: Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko #2: Směr New York
Scénář a kresba: Hergé
Překlad: Kateřina Vinšová
Počet stran: 56
Vazba: brožovaná
Rozměry: 220 x 295 mm
Vydal: Albatros, Praha 2013
Doporučená cena: 159Kč

Hodnocení: *** (50 %)