Menu
FANZINE.cz
Deskové a karetní hry

RECENZE: Znáš mě? To je hra vyzývavější, než samotná otázka

Petra Vlková

Petra Vlková

29. 5. 2013

Kdo o sobě tvrdí, že není vůbec zvědavý, ten lže. Samozřejmě, že ne všechno vzbudí zájem u všech, respektive ve stejné míře. Už jen názvem však dokáže upoutat pozornost hra, jež se bez skrupulí ptá: Znáš mě?

Není divu, že hra Znáš mě? získala nejedno ocenění, Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Není divu, že hra Znáš mě? získala nejedno ocenění, Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Takové bulváry by se nejspíše neuživily, pokud by lidi nezajímalo, co na sebe kdo práskne, nebo se na něj provalí. Člověk se občas rád dozví, co dělá ten a co má rád onen. A to z různých důvodů, někdy třeba jen z té zvědavosti. V tomto případě nemusí jít pouze o celebrity, naopak zde jistě platí, že bližší košile, než kabát. Jak dobře do mě vidí kamarád, kolega, spolužák, či příbuzný, a jak já do něj, to si nyní může každý prověřit skrze hru s příznačným názvem: Znáš mě?

Originální deskovka stihla již v zahraničí nasbírat nejedno ocenění, čehož v dobrém smyslu využila společnost Albi a rozhodla se vydávat hru v Čechách. Nejspíše však není zcela na místě hovořit o Znáš mě? jakožto o deskovce. Hlavní komponentu sice tvoří desky, nicméně v dalších aspektech se hra typickým deskovkám nepodobá. Pro ně je typické, že se účastníci shluknou kolem určitého centrálního plánu a nadále operují se svými kartami, figurkami a žetony.

Zde se kromě figurek nachází karty a žetony také, avšak bez jakékoliv ústřední desky. Pouze jeden z hráčů se musí vžít do role hlavního zapisovatele a zaznamenávat skóre do speciální bodovací tabulky. To má velkou výhodu v tom, že se soupeři nemusí příliš mačkat ke stolu, ale mohou se relativně pohodlně uvelebit, kam a jak se jim zrovna zachce. Pochopitelně v rámci rozumné vzdálenosti, při níž nebude nikomu činit větší potíže předat sousedovi rozh-o-dovač, tipovací žetony, případně i balíček karet.

Není toho moc, co si kolem sebe účastníci během hry střádají. Každý dostane na začátku partie jednu odpovědní tabulku, dva stejně barevné žetony a mazatelný fix. Hráč na řadě pak u sebe má ještě balíček karet a onen rozh-o-dovač. Nejde o chybu v textu, takto se o speciálním žetonu (barevně rozděleném na osminy a s otočnou šipkou) opravdu v pravidlech píše.

Návod charakterizuje stručnost a jednoduchost, samotná partie je pak ještě snadnější. Čerstvým nováčkům může hra při sázení na trefné odpovědi a bodování trochu drhnout, ale po několika chvílích přijde člověk principu na kloub.

Systém i obsah hry prakticky nemá chybu. Zatímco si jeden z hráčů vybere na kartě jednu z pěti otázek, již pak ostatním přečte, sám v tu chvíli nemusí dumat nad odpovědí. Tento úkol připadá na spoluhráče. Ti se snaží uhádnout, co si tazatel o věci myslí, jak by po pravdě odpověděl, případně která z odpovědí by se mu nejvíce líbila.

Více či méně záludných otázek je opravdu hodně

Více či méně záludných otázek je opravdu hodně

Poté, co všichni odhalí své nápady, si s pomocí rozh-o-dovače skrytě vybere nejsympatičtější názor ten, jehož se otázka momentálně týká. Následně mezi sebou porovnají své tipy i ostatní hráči, a podle toho si pak vsadí své žetony buď na svou odpověď, nebo na cizí, případně na obojí. Pak už se jen podle správnosti úsudku rozdávají a zaznamenávají body, přičemž pro změnu vítězí ten, kdo nakonec získá nejvyšší skóre.

Většina otázek je opravdu vypečených, čemuž zpravidla pak odpovídají nápady hráčů. Ať již jde o více či méně reálné záležitosti, nuda nehrozí ani u jedné z nich. Avšak může se stát, že některá otázka člověka přinejmenším zarazí. Jako příklad v negativním smyslu lze uvést větu: proč jsem sakra mrtvá? Naštěstí se hráči mnohem častěji nad něčím pozastaví v tom pozitivním, lepším slova smyslu.

Co bych řekla luciferovi, aby mě pustil z pekla? Co schovávám pod postelí? Která celebrita nemá na to být celebritou podle mě? To je jen velmi chabý výčet z daných možností výběru. Hra čítá celkem čtyři sta otázek, tudíž pro standardně zapáleného hráče se riziko ohrání a vystřílení nábojů rovná nule, zvláště za předpokladu měnící se sestavy účastníků.

S rozh-o-dovačem hráči nezapomenou, kterou odpověď zvolili jako nejlepší

S rozh-o-dovačem hráči nezapomenou, kterou odpověď zvolili jako nejlepší

Jistou nevýhodu může leckdo spatřovat v minimálním počtu hráčů, jenž začíná až na třech a více. V tomto případě jde systém na pouhé dva jedince upravit těžko, jelikož pak zcela ztrácí původní význam a spád. Znáš mě? však jednoznačně patří mezi party hry a těm z logiky věci nelze požadavek vyššího počtu zúčastněných vyčítat.

Kritičtěji lze na druhou stranu hodnotit fakt, že (na rozdíl od typově podobné hry Pictomania) hra Znáš mě? neobsahuje veškerou potřebnou výbavu. Ač se o nich návod zmiňuje v podobě doporučení, chybí mezi komponenty určité hadříky na mazání odpovědí z tabulek. Sice jde fakticky o lehce nahraditelnou drobnost, přesto se jedná o záležitost částečně zdržující a omezující. Ani šikovně členěnou a skladnou krabicí nelze nedostatek náležitě zdůvodnit, jelikož podobná věc zabere jen minimum místa.

Z celkového zpracování naopak zaslouží vyzdvihnout barevné provedení tabulek a žetonů, jenž doplňují různé party symboly, a jednotliví hráči se tak od sebe ještě snadněji rozeznají. Výhodu zmíněné skladnosti a praktické velikosti krabice nelze popřít, na oko působí libě i lesklý obal. Dobrý dojem akorát opět kazí nápis made in China.

Odpovědi se vždy nemusí rovnat pravdě, stačí, že se hráči líbí

Odpovědi se vždy nemusí rovnat pravdě, stačí, že se hráči líbí

Nebylo by fér posuzovat všechna negativa stejně, jelikož některá z nich nelze příliš ovlivnit. V tomto případě se dá počítat s tím (podobně jako u ostatních her s daným typem materiálu), že mazací tabulky se časem příliš zašpiní a nepůjdou již náležitě vyčistit. Šetrným zacházením lze tento proces leda oddálit. Stejně tak se jednou vypíší fixy, ale ty se naštěstí lehce nahradí.

Řečeno v souhrnu, hra Znáš mě? se snadno pochopí, připraví, převeze, uskladní i zahraje, přičemž všechny tyto aspekty mají vysokou úroveň. A co se týká zábavnosti, i tu lze suverénně zařadit mezi nejvyšší body pomyslné stupnice.

Název hry: Znáš mě? Na co myslím…?
Typ hry: Společenská, party, kreativní
Výrobce: Albi
Doporučená cena: 599 Kč
Počet hráčů: 3 – 8
Hrací doba: 30 + min
Doporučený věk: 13 +

Hodnocení: ***** (90 %)

Klady:
Záživnost, spád
Originální tematika
Umožňuje lépe poznat soupeře a procvičuje kreativitu
Velký počet, rozmanitost a vypečenost otázek
Systém hry, srozumitelný návod
Nízké riziko ohrání
Nahraditelné komponenty
Skladnost

Zápory:
Minimální počet hráčů
Neobsahuje mazací hadříky
Made in China

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Znáš mě? To je hra vyzývavější, než samotná otázka

Hide picture