Menu
FANZINE.cz

Aleksandra Januszová otevírá Dům u vycházejícího slunce. Nešetří magií, drogami ani rockem

Redakce

Redakce

10. 4. 2011

Nakladatelství Brokilon sáhlo po prvotině polské spisovatelky Aleksandry Januszové s názvem Dům u vycházejícího slunce. Jedná se román, v němž nechybí kouzla, monstra ani tvrdá rocková hudba. A jak se ukázalo, nakladatelství mělo při výběru šťastnou ruku.

Ilustrace na obálce knihy Dům u vycházejícího slunce, autor: Chris McGrath

Aleksandra Januszová zasadila děj románu Dům u vycházejícího slunce do fiktivního amerického města Farewell, které se pyšní jednou zajímavostí. Působí jako magnet na čaroděje. V jeho ulicích jich pobíhá celkem třináct a rozhodně to není malé číslo. Třeba v Tokiu, hlavním městě Japonska, žijí pouze tři. Spolu s mágy se však v tmavých koutech vyskytují i k lidem ne zrovna přívětivé bytosti, a tak mají kouzelníci o práci postaráno.

Život mága není takový med, jak by si mohl nezasvěcený myslet. Když někdo žije velmi dlouho, nashromáždí ve svém šatníku mnohem více kostlivců než obyčejný smrtelník a když na něj nějaký vypadne, způsobí dvojnásobné problémy. Čarodějové z města Farewell se však utkají nejen s vlastní minulostí. Na scénu přijde i čerstvý, o to silnější nepřítel.

Punk´s not dead

Na začátku se čtenáři představí  Eunice, mladá rebelka s vlasy zapletenými do dredů, která opovrhuje autoritami a prakticky čímkoli, ať už orientální filosofií nebo myšlenkami starých Řeků. Díky její osobě se člověk seznámí i s dalšími obyvateli Domu u vycházejícího slunce, kteří její nadání pro magii odhalili. Avšak ani poté se její postoje nemění a Eunice držkuje i na své čarodějnické mentory, kteří ji nezřídka musejí krotit. Anarchistická dívka tak přináší změnu, jež čtenáře zaujme i pobaví. Zarazí pouze to, že svůj dar přijme lehce, dokonce se nad tou myšlenkou ani nepozastaví.

Ani vedlejší postavy nezůstávají pozadu. Nejvýrazněji se však projeví kybermág Timothy, rocker Gabriel a šermíř Lloyd. Timmy je odkázán na berle a invalidní vozík, proto nepřekvapuje, že si své postižení vynahrazuje ve virtuálním světě. Avšak mezi nulami a jedničkami už uvízla nejedna duše (nadšení pařani on-line RPG her by mohli povídat) a každý návrat ze sítě do reality stojí značné přemáhání.

Lloyd ani Gabriel takové problémy nemají. Musejí se totiž vyrovnat se svou stinnou minulostí. Lloydovi na rukou ulpělo příliš mnoho krve a oči zabitých jej stále pronásledují. Větší hrozbu než mrtví však představuje mstitel, toužící po vyrovnání dluhu. Nejpestřeji se ale vybarvil Gabriel. Coby lídr a zpěvák rockové kapely boduje u žen a fanoušci by jej nejraději nosili na rukou. Ze slávy však nezblbnul, naopak skoro nepije, nekouří a dokonce se bojí krve (což mu jakožto léčiteli práci zrovna neusnadňuje). Vzpomíná na dobu, kdy sloužil svému někdejšímu mistrovi, a zabývá se otázkou, zda přece jen není pro člověka lepší, když někomu patří a nemusí se rozhodovat sám za sebe.

A teď si zazpíváme

Mladá polská spisovatelka a mikrobioložka Aleksandra Januszová překvapuje svým osobitým stylem a přístupem. Kromě prózy se dokáže vyjádřit také písňovými texty či básněmi, proto člověk při četbě narazí i na ně. Obzvláště skladby (některé v češtině, jiné v angličtině, avšak všechny pocházejí z repertoáru Gabrielovy skupiny Neverland) atmosféru příjemně dokreslují a mnohdy vypoví víc než dvacet stran.

Januzsová však nevsadila pouze na rýmovačky. Charaktery vytvořila bravurně, že by mohl kdejaký zkušenější autor závidět. S plochostí postav se čtenář nesetká a nemůže se tak nudit. Zprvu sice mágové z Domu u vycházejícího slunce působí jako puritáni, kteří nutí Eunici psát domácí úkoly a zakazují jí alkohol, po nahlédnutí do jejich minulosti, se však nemůže nikdo divit. Zvláště u Gabriela čtenář nechápe, proč se chová spíše jako důchodce, jehož volný čas zaplňuje pouze krmení holubů, a ne jako správná rocková hvězda, obklopující se lacinými dívkami, tunami heroinu a nadupanými stroji v garáži. Ona totiž téměř smrtelná dávka fetu vyléčí každého, Gabriela nevyjímaje. A neponaučitelní skončí jako Kurt Cobein či Sid Vicious.

Jedinou slabinou je však příběh. Spisovatelka rozdělila román do čtyř kapitol. V prvních třech se zaměřuje na život hlavní hrdinky, Lloydovu a Gabrielovu minulost. Zhruba v polovině nastává zvrat a schyluje se k novému nebezpečí. Nutno však přiznat, že na tomto místě autorka ztratila nit. Děj sice nikde nedrhne, naopak vše plyne hladce, jak by mělo, ale nejedná se o nic převratného.

Možná bych toho chtěl po debutovém díle trochu moc, ale ono navnadilo a slíbenou třešničku na konec nepřineslo. Přesto pokud by takto vypadaly všechny prvotiny, nikdo by se nemohl zlobit. Možná že zlom přinese druhý díl s názvem Mandala, který autorka v současnosti dopisuje.

Název originálu: Dom Wschodzącego Słońca
Český název: Dům u vycházejícího slunce
Autor: Aleksandra Januszová
Překlad: Robert Pilch
Obálka: Chris McGrath
Počet stran: 336
Vazba: brožovaná
Rozměry: 115 x 180 mm
Vydal: Brokilon, Praha 2011
Doporučená cena: 248 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

 

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Aleksandra Januszová otevírá Dům u vycházejícího slunce. Nešetří magií, drogami ani rockem

Hide picture