Assassin’s Creed v historických souvislostech. Jak se liší realita a hra
Karel Kolmann
16. 3. 2013
Assassin’s Creed vzbuzuje v mnoha hráčích zájem o historii. Kdo byli templáři a asasíni ve skutečnosti? Vrhneme se do hlubšího historického kontextu a na tuto otázku se pokusíme nalézt odpověď.
Asasíni
Začněme u frakce, která ve hře hraje hlavní roli, tedy Assassins neboli asasíni. Asasíni byli tajným ismáítským hnutím, které vzniklo kolem roku 1080 a dosáhlo největšího rozvoje během první křížové výpravy. Za zakladatele asasínů je považován Hasan-i-Sabbáh. Přestože je toto hnutí známé zejména kvůli vraždám nepřátelských vůdců, tak se jednalo převážně o svébytnou náboženskou sektu, která vycházela z šiítské tradice islámu. Jak již bylo zmíněno, tak asasíni vysílali své obzvláště oddané členy na tajné výpravy za účelem zavraždění nepřátelských vůdců a důležitých figur. Samotné slovo asas (základ) je pravděpodobně odvozeno od slova assassiyun, které označuje ty věrné základům neboli tyto oddané členy – zabijáky. Ve hře se setkáváme s pevností Masyaf, která slouží jako hlavní sídlo asasínů. Masyaf časově sedí do daného historického kontextu, a dokonce se opravdu jedná o asasínskou pevnost i ve skutečnosti, ovšem její vizuální zpracování ve hře se skutečnou podobou Masyafu nemá mnoho společného.
Moc asasínů v průběhu 13. století pomalu upadala v důsledku obsazování jejich pevností Mongoly, až nakonec byly počátkem 14. století zbytky asasínů rozprášeny úplně. Konkrétní techniky a umění vraždy se nejspíše mohly předávat od té doby dál až do renesance a koloniální Ameriky, ale řád asasínů jako takový již v této době nenalezneme.
Templáři
A jak to bylo s hlavními antihrdiny hry – templáři? Řád templářských rytířů je také skutečné hnutí, které je samo o sobě terčem mnoha konspiračních teorií již po několik století. Templářská organizace vznikla jako mnišský řád krátce po první křížové výpravě. Hlavním posláním templářů byla ochrana křesťanských poutníků ve Svaté zemi. Zpočátku se templáři těšili z velké moci a bohatství plynoucích z jejich popularity u papeže, dosáhli mnoha vojenských vítězství proti muslimům. Díky svému bohatství templáři také dokonce vedli bankovní systém nejen pro poutníky ve Svaté zemi. Brzy se stali jednou z nejmocnějších organizací ve světě.
Křížové výpravy se protahovaly a muslimové si postupně vybojovali zpět většinu Svaté země. Templáři ztratili vysoký podíl svých pevností a oblibu lidu. Nakonec je francouzský král, aby nemusel splácet své nemalé dluhy, obvinil z kacířství a od roku 1312 již církev templářský řád přestává uznávat. Tudíž můžeme příběhy o nekonečném zápasu templářů a asasínů mimo období křížových válek označit minimálně za nepodložené.
Taktika a zbraně
Co ale hráče určitě zajímá nejvíce je, nakolik jsou souboje a zbraně zobrazené ve hře blízké skutečnosti. Asasíni jako svou hlavní zbraň používali dýku, či podobnou čepel. Bohužel o skrytých zápěstních nožích ani amputacích prstů žádné historické důkazy nemáme. Asasíni při výkonu svých povinností dokonce odmítali používat střelné zbraně a jedy, neboť je považovali za nespolehlivé. O tom se s nimi pro jistotu přít nebudeme.
Častou a možná nejúčinnější zbraní asasínů bylo vyhrožování a s tím související strach. Například Saladin, jeden z cílů v prvním díle hry a zároveň skutečná historická osobnost, který plánoval útok na asasínkou pevnost Masyaf, jednoho rána našel vedle sebe na polštáři dýku a dopis, který ho od zmiňovaného útoku výmluvně odrazoval. Nedlouho poté Saladin s asasíny chytře uzavřel příměří. Velký důraz byl, stejně jako ve hře, kladen na omezení ztrát na životech mimo označené osoby. Asasíni byli ve své době také známí svou odhodlaností a vytrvalostí, často se nebáli provádět vraždy na veřejnosti, aby ukázali svou odvahu a sílu. Asasíni se ve své ideologii domnívali, že bojují za svobodu všech. Známé rčení la shay’a waqiun moutlaq bale koulon moukin, které se objevilo několikrát i ve hře, bylo heslem asasínů i ve skutečnosti. Jeho překlad se od hrou propagovaného: „Nic není pravda, vše je dovoleno.“ spíše blíží slovům: „Nic není jisté, vše je možné.“
Propojením historických mýtů a faktů Assassin’s Creed vytváří unikátní herní svět, ve kterém je radost se pohybovat. I z hlediska nehráčů můžeme hru ocenit, protože motivuje zájem o historii. Přestože hra sama nerespektuje historická fakta či časové osy důsledně, stále se jedná o poučné a zábavné dílo.