×
FANZINE.cz

Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita: Naivita vzplane jako cár papíru

Román Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita poprvé vyšel roku 1953. O čtyři roky později se dočkal i českého překladu. Kniha vyprávějící o lidstvu, které zavrhlo knihy a nemilosrdně je pálí, patří mezi klasiku dystopického žánru.

OBR: 451 stupňů Fahrenheita: Grafický román
Ukázka z grafického románu 451 stupňů Fahrenheita Autor: Tim Hamilton

451 stupňů Fahrenheita – teplota při níž se papír vznítí a hoří… To je první věta, kterou si čtenář přečte po otevření stěžejního díla Raye Bradburyho. Kniha, která bývá řazena vedle Orwellova románu 1984 či k Huxleyově knize, Brave New World, s tím rozdílem, že Bradburyho přečtete jedním dechem. Předtím, než vám ho vyrazí svou hloubkou  myšlenky.

Guy Montag, hlavní postava příběhu, je požárník v logickém slova smyslu – zakládá požáry. Nejedná se však o oslavnou ódu na pyromany. Tito požárníci budoucnosti mají za úkol zapalovat domy lidí, kteří se provinili vlastnictvím knih. Ty jsou přísně zapovězeny, mohly by totiž své čtenáře nutit k té nejnebezpečnější činnosti – k  přemýšlení.

Přečtěte si: Kořeny sci-fi netřeba hledat za mořem. Stačí nahlédnout do knih Karla Čapka

O nic takového totalitní vláda nestojí, zvláště v této době, kdy se jim tento nešvar podařilo téměř vymítit. Děti ve školách se učí prostá fakta, odpovědi bez otázek, každodenní práce se smrskla na monotónní činnost a volný čas je přísně vyplňován reality show. Konzumní společnost ve své nejsyrovější podobě, plná reklam, bezmyšlenkovité zábavy, bez starostí z nadcházející války a těžkostí každodenního života. Pro někoho splněný sen, pro jiné noční můra, ze které nelze uniknout.

Kdo se moc ptá, moc se doví

Hlavní hrdina se uniknout nepokouší, stejně jako ostatní. Užívá si bezstarostný život a jediné nepříjemnosti mu přináší manželka se sebevražednými sklony, které jsou v budoucnu zcela běžné, a mechanický ohař, stroj na chytání lidí, který si s Guyem zrovna nepadl do noty.

To se však změní ve chvíli, kdy potká Clarissu McClellanovou. Sedmnáctiletou sousedku, která ho vábí i děsí. Ona se totiž ptá, filozofuje. Ptá se, jestli čte…? Jestli ví…? Jestli pamatuje…? A jestli je šťastný.

A co je ještě horší, chce znát odpovědi. Myslí sama za sebe, všímá si okolí a vzpomíná. Na doby, kdy se oheň hasil, v cisternách byla voda a ne petrolej a lidé spolu mluvili tváří v tvář. Guy je touto dívkou zcela vykolejen. Začíná pročítat několik „zachráněných“ knih a se zděšením si uvědomovat absurdnost celého světa, kde se nikdo neobtěžuje zamyslet, používají se jen prázdné fráze a i dějiny jsou zfalšovány, jako jediné správné a neměnné.

Hlavní hrdina však na toto odhalení není připraven. Se zděšením se začíná plácat mezi touhou vše změnit a strachem ze stejné změny. Ve svém snažení je zcela sám a chybující jako malé dítě. Přátelé i rodina jsou jeho chováním zděšeni a Guy je náhle vyvrhelem udaným vlastní ženou.  Vše pak vede k neúprosnému konci boje jedince proti totalitnímu režimu, bez kterého by utopický román ani nebyl utopickým románem.

Utopická sci-fi pro každého

Kniha 451 stupňů Fahrenheita je psána neskutečně lehkým stylem. Bradbury zkrátka nezapře, že začínal jako autor povídek. Zatímco při otevření stěžejního sci-fi díla čeká čtenář hutnou atmosféru a stejně tíživý sloh, je vhozen přímo doprostřed děje s minimem popisů a lehkými dialogy. I filozofické debaty, které často fungují jako traverza okolo krku, jsou nenucené a zdánlivě přirozené.

Děj je sice jednoduchý a stručný, román má jen 159 stran, ale i když knihu přečtete za odpoledne, myšlenky zaměstná na dlouhé hodiny. Jak v příběhu uvádí Guyův nadřízený Beatty, tenhle svět si nevymyslela vláda, ale sami lidé. Ti ze strachu z nadprůměrnosti a vyčnívání z davu, z rasismu a rovnoprávnosti raději zničili vše, nad čím by se dalo uvažovat.

Nemají nedostatek informací, ale jsou jimi přesyceni, pravda se ztrácí pod nánosy pitomostí. Lidstvo samo rozhodlo opustit složité knihy i úvahy nad bytím. Vládě pak stačilo jen přijmout několik nařízení, aby se současný stav nesnažil nikdo změnit.

Toto dílo staré téměř šedesát let slouží jako pokřivené zrcadlo. Utopická budoucnost plná reklam, povrchních informací a stupidních seriálů až příliš připomíná současný svět vzdělaný strýčkem Googlem a zavalený nekonečnými seriály suplujícími skutečný svět.

Oproti dalším utopickým klasikám, nestojí jako hlavní nepřítel určitý diktátor či vládnoucí skupina, ale lidé sami. Zmanipulované masy, které se radši otočí zády, vydají jednoho ze svého středu, než aby přišli o svůj malý bezstarostný svět. Svět, kterým za pár desítek let možná bude i ten náš.

Informace o knize:
Název: 451 stupňů Fahrenheita
Autor: Raymond Bradbury
Překlad: Jarmila Emmerová, Josef Škvorecký
Vydáno: 1953 (originál), 1957 (překlad)
Počet stran: 159

Hodnocení: **** (90%)

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..