×
FANZINE.cz

Březnová XB-1 má strašidelný nádech

V předávné minulosti se elektronická kniha jevila jako předaleká budoucnost. Nyní se k pravým klasikům probojoval Hustej nářez od Františka Kotlety, výtisk, o který projevil zájem web Palmknihy. Představa, že by sci-fi literatura byla přístupná hlavně v elektronické podobě, je přinejmenším zajímavá. Ale stále jsou mezi námi dinosauři preferující papírové čtivo v rukou. A šustí například březnovým číslem XB-1.

Ilustrace na obálce, autor: Martin Zhouf

Velkou většinu oddělení zahraniční sci-fi zabírá Erdmannův nexus od americké spisovatelky Nancy Kressové. Povídka se pěkně protáhla, zavání spíš novelou, ale nedá se říci, že by se kvůli tomu stala rozvleklou a nudnou, spíš naopak. Kressová pečlivě propracovává charaktery postav, a tak umožňuje čtenáři sžít se s nimi. A to navzdory tomu, že většinu hrdinů tvoří lidé starší osmdesáti let. Hlavní výjimkou je Carrie, která pracuje jako pečovatelka v domě seniorů. Její velký oblíbenec je doktor Erdmann, fyzik, jehož mozek i přes pokročilý věk stále funguje perfektně. Právě u něj jako prvního dojde k zajímavému jevu, jenž se velmi těžko popisuje. Něco jako příliv energie od páteře do hlavy, mrazení či elektrošok, a to bez jakýchkoli následků. Samotný Erdmann se nejprve vyděsí, na svůj mozek se přece mohl vždy spolehnout, na rozdíl od stárnoucího těla. Jev však zasahuje i další seniory a navíc začíná být zřejmá nebezpečnost tohoto úkazu. Naštěstí zasáhne deus ex machina, v tomto případě ovšem plně zapadající do děje, neboť jeho pohnutky můžeme sledovat hned od začátku.

Michael Marshall Smith se vžil do role malého děvčátka, jež nemá rádo tmu. A Co se stane, když se v noci probudíte, a přitom máte obavy tohoto typu? Nic příjemného. Navíc to ještě není všechno. Ačkoliv má nápad zajímavý potenciál šmrncnutý hororovým nádechem, povídka končí překvapivě brzy a bez vysvětlení. To zřejmě některé čtenáře zklame.

Domácí sci-fi

Naši spisovatelé se pravděpodobně inspirovali příchutěmi povídek zahraničních kolegů. Jinak se české strašidelné náměty asi vysvětlit nedají. Jako první se prezentuje Milan Petrák. Název Za trochou nenávisti hovoří téměř za vše. Jak by se lidé zachovali, kdyby zjistili, že jakákoli láskyplná emoce způsobuje protějšku neskutečnou bolest? Kdyby se ukázalo, že jediná možnost jak se tomu vyhnout, znamená přimět druhého k nenávisti? Právě tyto otázky Petrák nadhazuje a probírá v úvahách svých hrdinů. Námět je neotřelý, a kdyby takovou povídku napsal v Japonsku, nejspíš by z toho vznikl velmi kvalitní horor.

Melancholie padne na každého, kdo už má zkušenosti s partnerstvím či manželstvím. Jiří Kelbl líčí příběh Alexe, který se živí stopováním ve virtuálním světě, a Glorie, kterou tam našel a následně se do ní zamiloval. Její softwarový kód byl implementován do živého těla půvabné ženy. I když si společně vysnili lásku, skutečnost je kupodivu jiná. Máme tu sice počítače, virtualitu i další prvky sci-fi, ale hlavní devízou jejich osudů jsou vztahy samotné. Pravý scifista nejspíš povídku odvrhne, ale pro ty zmíněné na začátku odstavce to bude příjemné počtení.

Katastrofa 5323 je vtipný vědeckofantastický úlet. Situace, kdy se musí zachránit lidstvo samo výběrem výjimečných zástupců člověčí rasy, je známa pomalu tak dlouho jako sci-fi samo. Kamile Hamalčíkové se povedlo dovést ji jak do meziplanetárních rozměrů, tak ad absurdum, protože výběr lidských reprezentantů je poněkud nestandardní, ba přímo nešťastný.

Petra Kabátová se dostala až mezi zombie (neživé, mrtváky – či jak se jim dá vlastně říkat). Až za Zeď. Tam hledá náplň svého života kněz jménem Jeremiáš. Snaží se nějakým způsobem ulehčit těm, kteří vlastně už zemřeli, ale v této době není vše takové, jak to známe z našich let. Pomáhá, kde je ho zapotřebí, a čtenář má možnost nahlédnout pod pokličku apokalyptických možností našich krajů.

Publicistika, film, knihy

Publicistických článků se tento měsíc urodilo hojně. Koho přece jen nadchla povídka Co se stane…, zajisté vychutná i rozhovor s autorem Michaelem M. Smithem. Další mohou zavzpomínat nebo zalitovat (podle toho, kde v tu chvíli byli), jak probíhal PragoFFest z pohledu pořadatele. Hned vedle máme pohled na návštěvu Lloyda Kaufmana na BMX 2011. Kdo ho nepotkal, ať závidí, neboť Marek Dobeš si ho nemůže vynachválit. Ivan Adamovič rozjel pravděpodobně vzpomínkovou sérii, jak napovídá název Fragmenty vzpomínek sci-fi dinosaura, nevelký rozsah jeho článku a k tomu poznámka pokračování příště.

Filmoví nadšenci naladění na stejnou notu jako Rolland Emerich ocení článek Války světů aneb „Hoďte na ně atomovku“. Chytrému napověz, hloupého vyhlaď – Aleš Smutný probírá filmy na téma invaze z kosmu a boj s mimozemšťany. Z recenzí dobře vyznívá Zelený sršeň a Smrtící spojení, filmy, které by nejspíš stálo za to vidět, na rozdíl třeba od Gulivera Jacka Blacka.

To mezi knihami se, opět dle recenzí, roztrhl pytel s kvalitní produkcí. Ať už je to New Space Opera 2 editorského dua Strahan & Dozois, Přechod Justina Cronina, nebo Holomráz Štěpána Kopřivy. K tomu ještě připočtěme neotřelý nápad na příběh, kde záporné postavy jsou ještě zápornější a kladné jsou systematicky likvidovány. Prostě takové /Ne/šťastné konce.

Redakce XB-1 má pravděpodobně ráda rovnováhu. Jak jinak si vysvětlit, že místo toho, aby zařadila co nejvíce optimistických a jásavých povídek, které by odpovídaly odchodu té protivné zimy a radostnému příchodu jara, nám předkládá povětšinou chmurné předpovědi a horory srážející mysl vnímavého čtenáře k depresivnímu bodu mrazu. Ale co, nechme to být, raději si tu březnovou XB-1 pojďme koupit.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..