Původně inženýr u NASA, multimilionář a snílek, který umí své sny realizovat. I tak by se dal popsat Dennis Tito, muž, který zaplatil 20 milionů dolarů za výlet do vesmíru a teď se chystá zaplatit cestu k Marsu.
Dennis Tito (vlevo) s posádkou mise ISS EP-1 před startem. Zdroj: NASA
Pro Dennise Tita byla cesta do vesmíru snem od šedesátých let, kdy pracoval v NASA. I když později odešel a v roce 1972 založil investiční společnost Wilshire Associates, díky které zbohatl, nepřestal se zajímat o kosmonautiku. Dokonce i matematický vzorec, jenž předvídal chování trhu a riskantnost finančních operací, byl založen na výpočtech drah kosmických lodí, na kterých v NASA pracoval.
Výlet do kosmu
Když získal dostatečně velké jmění, rozhodl se, že si výlet do kosmu koupí. Logicky jeho cesta vedla do NASA, tam ho ale odmítli. Proto se obrátil na Rusy. Po dlouhém vyjednávání mu v roce 1991 Rusové slíbili místo v raketě letící na stanici MIR. Údajně za to Tito zaplatil 20 milionů dolarů, které jistě pomohly ztrátovému ruskému vesmírnému programu. Jenže chvilku nato byla jeho mise zrušena, protože se Rusové rozhodli ukončit provoz MIRu a navést ho do atmosféry, kde také 23. března 2001 shořel.
„Nemyslím si, že by Dennise tento let uspokojil. Možná, že za pár let bude chtít obletět Měsíc,“ řekl po Titově návratu v roce 2001 Buzz Aldrin.
Tito se ale nechtěl svého snu vzdát, tak mu Rusové nabídli místo v raketě směřující na stanici ISS. Jelikož ISS vlastní různým dílem jak Rusové, tak i kanadská, japonská a evropská vesmírná agentura, hlavně ale NASA, která Titovi chtěla výlet zatrhnout. Nakonec však s velkými výhradami NASA povolila.
Tito se musel zavázat, že nebude nikoho žalovat v případě jakéhokoli zranění, že zaplatí za veškeré škody, které případně způsobí a mohl spát jen v ruské části stanice. 28. dubna 2001, ve věku 60 let, odstartoval spolu s dvěma ruskými astronauty z Bajkonuru. NASA během jeho pobytu na ISS ještě požadovala od Rusů kompenzace za promarněný výzkumný čas, ale ani to Titovi nezkazilo jeho sedmidenní výlet. Po návratu prohlásil, že se vrátil z ráje.
Jako první si cestu zaplatil sám
Dennis Tito nebyl prvním civilistou, který se dostal do vesmíru. Tím se stal v roce 1983 Byron K. Lichtenberg, výzkumník z MIT. Dalším byl například japonský novinář Toyohiro Akiyama, za jehož výlet na MIR zaplatila v roce 1990 japonská televize 12 milionů dolarů. Tito byl však prvním vesmírným turistou, který si platil celou cestu sám. Následovalo jej dosud dalších 7 výstředních milionářů. Mezi nimi byl například zakladatel firmy Canonical Mark Shuttleworth.
Dennis Tito Zdroj: NASA
Nyní na sebe Dennis Tito upoutal pozornost znovu. Na tiskové konferenci 27. února 2013 představil svůj plán vyslat v lednu 2018 dva lidi k Marsu a zpět. K tomuto účelu založil neziskovou organizaci Inspiration Mars Foundation, která má za úkol sehnat sponzory, kteří cestu zaplatí.
Cesta na Mars
Tento neuvěřitelně odvážný plán, který je stále jenom na papíře, se musí realizovat do roku 2018 proto, že v té době budou nejvýhodnější podmínky pro let. Nahrává tomu správné postavení Marsu vůči Zemi, které dovolí let s nízkou spotřebou paliva, a také nízká aktivita Slunce, což omezí záření, které bude na astronauty působit. Na stejnou příležitost by museli čekat dalších 15 let. Pokud se tato mise opravdu uskuteční, předběhl by tak poprvé soukromý sektor vládní NASA, která plánuje další let za oběžnou dráhu Země až kolem roku 2035.
Planeta Mars Zdroj: NASA
Cenu celého projektu odborníci odhadují na 1 miliardu dolarů, sám Tito však tvrdí, že to lze zvládnout za 500 milionů dolarů. Tito je ochotný zafinancovat první dva roky příprav mise, vyčlenil na to ze svého majetku 100 milionů dolarů. Další peníze hodlá sehnat od jednotlivých dárců, dobročinných organizací, prodejem vysílacích práv médiím, případně i prodejem nasbíraných dat NASA.
I kdyby se mu podařilo potřebné peníze sehnat, musí ještě vyvinout nové technologie, které zabezpečí astronauty na jejich 501 dní dlouhé pouti. Amesovo výzkumné centrum při NASA už vyvíjí nový tepelný štít pro návrat modulu na Zemi. Tito také jednal se zástupci Boeingu a Lockheed Martin o dodávce potřebných součástí. NASA také souhlasila, že se bude podílet na vývoji, ale nebude na projekt finančně přispívat.
Koncept vesmírné mise k Marsu. Zdroj: reprofoto YouTube.com
Na tiskové konferenci Tito předvedl nákres upraveného modulu Dragon od společnosti SpaceX, kterým by mohli astronauti letět k Marsu, ovšem zástupci firmy SpaceX popřeli, že by s Titem jednali. Je ovšem jasné, že „Mise pro Ameriku“, jak Tito svůj pohádkový plán nazývá, by musela nést obrovské množství zásob na cestu trvající více než rok. Zatím ani nejsou dostupné technologie, které by astronauty na tak dlouhé cestě ochránily.
Byli by vystaveni obrovskému množství záření, v případě větší sluneční erupce by je mohlo okamžitě usmrtit. Dalším faktorem je cesta dlouhá 501 dní ve stísněném prostoru v téměř nulové gravitaci. Tito proto hledá pár astronautů, muže a ženu, nejlépe manžele, kteří by byli ochotni tuto cestu podniknout.
Prozatím nejdelší pobyt ve vesmíru absolvoval Valerij Poljakov na stanici MIR, kde v rámci lékařského experimentu strávil 437 dní a 18 hodin. MIR se však nacházel v magnetosféře Země, která ho chránila před většinou záření, proto největší problém, se kterým se Poljakov potýkal, byly ochablé svaly.
Dennis Tito se již do historie zapsal jako první platící vesmírný turista. Pokud se mu ale podaří uskutečnit misi k Marsu, bude legendou.
Prozatím zní celý projekt jako pohádka, když si představíme, kolik zdrojů a času museli Rusové nebo NASA investovat do vyslání člověka do vesmíru, respektive na Měsíc. Informace a znalosti, které máme díky těmto úspěchům, jsou však tím, co tehdy vědci neměli. Proto dnes mohou nevládní organizace uskutečňovat lety do vesmíru. Možná to v budoucnu nebude luxus, ale běžná praxe, létat na výlet do kosmu. A právě tato mise by to mohla odstartovat.
