Někteří z nás si bez nich už ani nedokážou představit svět. Podle různých průzkumů trávíme na Facebooku zhruba čtvrtinu času stráveného na internetu, a někteří pracovníci dokonce až třetinu své pracovní doby. Víme ale, jakým hrozbám vystavujeme svou identitu zveřejněním na sociálních sítích?
Co když právě nechtěně publikují svá citlivá data? Foto: Tomáš Polák, Topzine.cz
Jistě si již každý kliknul na nějaký ten odkaz typu Nejvtipnější video všech dob nebo se přidal do skupiny Proti zpoplatnění facebooku. Co se ale skutečně skrýva za těmito skupinami nebo odkazy?
Vašemu kamarádovi se líbí nějaký odkaz, u kterého vidíte náhled podobný videu z youtube. Jste zvědaví, a tak na výše popsaný odkaz kliknete. Otevře se stránka, která je obvykle dosti prázdná (až na reklamy a přehrávač videa). Kliknete na video, ale nic se nestane. Stránka znovu načte, zkusíte to podruhé a vida, video se přehrává.
Co se ovšem skutečně stalo? Prvním kliknutím jste na svoji Facebook zeď poslali buďto odkaz na stránku (skrze lajk) nebo se k tomu dokonce i něco připsalo. S nejvyšší pravděpodobností komentář typu: „You must see this!“ (Tohle musíš vidět!)
Stalker Catcher nebo noví smajlíci?
Pokud chcete používat některé ze zmíněných benefitů, musíte začít používat tu nebo onu aplikaci a vše dostanete skoro ihned. Zní to velmi dobře na to, aby to byla pravda. Samozřejme je to podvod. Pokud chcete aplikace na Facebooku používat, musíte jim před prvním spuštením povolit přístup ke svým údajům, přátelům a podobně.
Po akceptování přístupu se aplikace spustí a… nic! Žádné smajlíky, žádný program proti špehům vašeho profilu, zhola nic. Jediné, co dostanete, je poučení, že nic takového na Facebooku není a taky možná pár spamů do zpráv od aplikace, která má teď přístup k vašim údajům.
Skupiny jsou velice účinným nástrojem, jak spojit lidi se stejným cílem, jako jsou například různé petice, demonstrace, nebo jen pro vyjádření svého názoru. Ovšem pozor! Ne všechny skupiny jsou vytvářeny s cílem lidi spojit nebo přesvedčit, aby přisli na tu či onu akci.
Právníků má být už za několik let nedostatek, Zdroj: sxc.hu
Velice často se skupiny vytvářejí jen proto, aby je mohl autor prodat, když se do nich přihlásí hodně lidí. Následně si kupec z lidí ze skupiny udělá pokusné králíky a posíla jim na zeď nebo do zpráv různé reklamy na svoje produkty nebo v horším případě i rasistické nebo pornografické stránky.
Big Brother?
Ovšem zdaleka nejhorší věcí, co se vám na Facebooku může stát, je krádež identity. Pokud nepoužíváte bezpečné heslo na přihlášení, měli byste začít. Hackeři dokážou velice jednoduše prolomit heslo, které je krátké, a nejsou v něm obsaženy speciální znaky jako *, &, nebo #. Bohužel i pokud ho používáte, není váš účet v bezpečí. Na internetu existují stránky, které jsou k nerozeznání od pravých stránek Facebooku.
Jediným poslaním stránek je získání vašeho přístupového hesla do účtu, aby pak mohli váš účet zneužít na rozesílaní spamů nebo hromadných pozvánek do skupin, a podobně. Vyskytly se už i případy, kdy útočník převzal identitu člověka na Facebooku a žádal jeho přátele o penežní pomoc pod záminkou, že se mu (tedy vám) něco stalo a nemá na zaplacení účtu v nemocnici nebo na benzince.
Závěrem bych dodal jen to, že sociální síťe jsou dnes bezesporu jedním z hlavních komunikčních kanálů hlavně u mladých lidí. Facebookoví uživatelé odstartovali nepokoje v současném arabském světě, ale taky se seskupují i jen kvůli recesi, aby třeba poslali Klausovi propisky, aby je nemusel krást.
V každém případě se data vložená do uživatelského profilu na Facebooku dají velice snadno ukořistit a použít třeba jen pro cílenou reklamu, ale i pro zdiskreditování někoho, a proto je třeba být pořád ostražitý.
