×
FANZINE.cz

Král hororu Stephen King (1)

Neexistuje člověk (nejen fanoušek fantastiky, ale člověk obecně), který by dosud alespoň vzdáleně neslyšel o Stephenu Kingovi, veleúspěšném americkém spisovateli moderního hororu. V tomto čtyřdílném článku bychom vám rádi přiblížili Kingovu kompletní tvorbu od jeho počátků až po současnost a budoucí plány. V prvním díle se podíváme na Kingovo dětství a tvorbu do konce sedmdesátých let.

Stephen King, celým jménem Stephen Edwin King, se narodil v Portlandu ve státě Maine. Ve dvou letech ho opustil jeho otec, a tak od té doby žil pouze se svou matkou a starším adoptovaným bratrem Davidem. Kvůli poměrné chudobě se rodina často stěhovala, pobývala ve Wisconsinu, Indianě a Conneticutu, ale nakonec se vrátila do Maine. Tady Stephen King absolvoval základní, střední a vysokou školu, jejíž studium mu vyneslo bakalářský titul z anglické literatury se zaměřením na učitelství.

Psát začal už jako malý, kdy své povídky napsané na základě zhlédnutých filmů prodával svým přátelům, ale prvními v tisku vydanými pracemi byly články v novinách jeho bratra, které vycházely v samizdatu pod názvem Dave’s Rag (doslova Daveův plátek). První skutečně publikovanou povídkou byla I was a Teenage Grave Robber (Byl jsem mladistvým vykradačem hrobů), kterou roku 1965 publikoval časopis Comics Review.

Po vystudování oronské univerzity v roce 1970 nemohl Stephen King rok sehnat učitelskou práci, a proto místo toho psal a prodával povídky do pánských časopisů (např. Cavalier). Mnoho z těchto prací bylo později publikováno v souboru Noční směna, ke kterému se ještě dostaneme.

Ve stejné době potkal King i svou ženu Tabithu Spruce, se kterou měl v průběhu let tři děti Naomi, Owena a Joea (jemuž nedávno u nás vyšel jeho vlastní horor Černá krabice).

Na podzim roku 1971 byl King přijat jako učitel na akademii v Hampdenu, ale ani to nedokázalo jeho rodinu vytáhnout z chudoby. Právě v této době se u něj také vyvinul silný alkoholismus, který mu zůstal více než jedno desetiletí.

V roce 1973 se Kingovi povedlo prodat svůj první román Carrie (č. Carrie, Laser 1992, Beta 2007) nakladatelství Doubleday. Původně to podle zálohy vypadalo, že kniha bude propadákem, ale nakonec práva na paperbook vynesla svému autorovi více než 200 tisíc dolarů. Útlý román Carrie vypráví o dívce se schopností telekineze, která se díky své matce, jež je náboženskou fanatičkou, nedokáže zapojit do společnosti a to vede ke katastrofě vypuknuvší na maturitním večírku třídy. Už zde King dokázal mistrně ovládat stupňování hrůzné atmosféry a prvků strašidelného podivna, které se objevují v jeho pozdějších dílech. Text je často prokládán fiktivními úryvky z novin a knih, jež jsou také občasnou složkou Kingových děl. Carrie byla o tři roky později i zfilmována Brianem de Palma se Sissy Spacekovou v hlavní roli.

Po úspěchu Carrie se dal King do psaní dalšího románu pod pracovním názvem Second Coming (Druhý příchod), který ve finále vyšel jako ‘Salem‘s Lot (1975, č. Prokletí Salemu, Laser 1994, Beta 2006 a 2008). Tady přijíždí do svého dětského domova v městečku Jerusalem (podle stejnojmenné zatoulané prasnice) úspěšný spisovatel Ben. Mimo jiné potkává svého učitele Matta Burkeho a navazuje milostný vztah se Susan Nortonovou. Ben plánuje psát svou novou knihu o Marstenově domě, strašidelné barabizně, se kterou měl v mládí jednu děsivou zkušenost. Našel tu tehdy uškrceného majitele Huberta Marstena, který, jak se později v knize ukáže, byl upírem a pozval do domu současného majitele, taktéž upíra. Ben se společně se Susan, Mattem, doktorem Jimmem Codym, mladým chlapcem Markem Petriem a místním kazatelem otcem Callahanem snaží upíry zastavit. Kniha byla převedena do dvou televizních minisérií.

Po Prokletí Salemu vydal King v roce 1977 do češtiny zatím nepřeloženou knihu Rage (Zuřivost), kde středoškolský student již delší dobu bojuje se svým vztekem vůči autoritativním osobám v okolí. Zápletka začíná ve chvíli, kdy se Charlie Decker rozhodne konečně praštit jednoho ze svých učitelů hasákem přineseným v kapse. Knihu podepsal King jako Richard Bachman. Toto jméno používal jako své alter ego, kterým později podepisoval i jiné romány v rozmezí let 1977 – 1985. Jako důvody pro tento čin jsou obvykle považovány dva: jednak chtěl King vědět, zda se proslavil pouze díky náhodě anebo díky skutečnému talentu, a proto podepsal novou knihu jiným jménem, aby viděl, zda se bude prodávat stejně dobře jako Prokletí Salemu a Carrie. A za druhé bylo v té době povoleno vydávat pod jedním jménem pouze jednu knihu ročně. To, že Richard Bachman je ve skutečnosti Stephen King bylo odhaleno o deset let později, když už fanoušci hororu pojali silné podezření.

Prokletí Salemu a Rage definitivně proslavily Kinga jako výborného spisovatele mrazivých příběhů, a proto autor neváhal a pustil se do dvojice dalších románů, The Shining (1976, č. Osvícení, Laser 1993, Beta 2003) a The Stand (1978, č. Svědectví, Laser 1995, Beta 2008), které napsal, když jeho rodina krátce pobývala v Bangoru v Coloradu. V těchto dvou knihách už se plně projevuje Kingovo megalomanství, kdy dokáže jednu knihu natáhnout na více jak pět set stran. To právě odradilo i autorova vydavatele, a tak donutil Kinga zkrátit tisícistránkové Svědectví na kratší text. V nezkrácené verzi pak kniha vyšla až o mnoho let později (1990). V Čechách se nakladatel vyhnul zkrácené verzi a publikoval hned originál.

Známé Osvícení, které bylo později předěláno jako film režírovaný Stanleym Kubrickem, jenž je považovaný jako jediná skutečně kvalitní předělávka Kingovy knihy na filmové plátno, vypráví o Jacku, Wendy a pětiletém Dannym Torrancových, kteří se uvolili strávit zimu jako správci odlehlého horského hotelu pro smetánku Overloock. S přicházejícím sněhem, mrazy a s ubývajícími dny je otec rodiny zmítán duchem hotelu, který zažil až příliš dramatických událostí, alkoholismem a odloučením od společnosti. V Osvícení je nadneseno i téma telepatie, ačkoliv ve filmovém zpracování to není příliš patrné.

Svědectví naopak vypráví o postapokalyptickém světě, který skončil díky chybné nanosekundové operaci v laboratoři Ministerstva obrany. Zbyl jen holý vylidněný svět, zbavený řádu, ve kterém se hrstka lidí snaží přežít. Hlavní zápornou postavou je zde Randall Flagg ztělesňující všechny zlé můry zbylých obyvatel.

Souběžně se Svědectvím vyšla i sbírka povídek Night Shift (1976-1978, č. Noční směna, Mustang 1996), jejíž výběr vyšel u nás taktéž jako sbírka Mrtví se někdy vracejí (Odeon 1992). Zde vyšly všechny texty, které King napsal ještě před Carrie. Za všechny lze jmenovat povídky Prokletí jeruzalémské, Noční směna, Šedá hmota, Náklaďáky, Mrtví se někdy vracejí nebo Žena v pokoji. Znalci si jistě všimnou spojitostí s Kingovými předchozími i pozdějšími romány.

V roce 1979 vyšly souběžně knihy The Long Walk (č. Dlouhý pochod, Beta 2005) a The Dead Zone (č. Mrtvá zóna, Beta 1999), z nichž první jmenovanou podepsal King opět jako Richard Bachman. Dlouhý pochod vypráví o stovce teenagerů, kteří byli vybráni do soutěže v chůzi stálou rychlostí čtyři míle za hodinu, kdy v případě nedodržení pravidel bude provinilec zastřelen všudypřítomnými vojáky. Mrtvá zóna se zase věnuje Johnnymu Smithovi, který po nehodě upadá do komatu na pět let. Když se probudí, zjistí, že dokáže rozpoznat lidská tajemství, ale nedokáže je dostatečně identifikovat kvůli části mozku, která zůstala mrtvá. Román je položen na základech skutečné události, která se v USA stala v sedmdesátých letech. Podle knihy Mrtvá zóna byl v roce 1983 natočen film v režii Davida Cronenberga.

Pokračování ve čtvrtek 9. července, kdy se podíváme na nejproduktivnější období Kingovy tvorby, léta osmdesátá.

Král hororu Stephen King (1)
5 (100%) 1 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.