Menu
FANZINE.cz
Herní novinky

Muzeum arkádových automatů zabaví za stokorunu na celý den

Redakce

Redakce

1. 6. 2011

Navštívili jsme muzeum videoherních automatů nacházející se ve vesničce poblíž Prahy. Vydejte se s redaktory Topzine.cz na exkurzi do tohoto ráje videoherních fanoušků!

Slova někdy prostě nestačí...., Zdroj: vlastní

Je slunečné sobotní odpoledne a všichni jsou na Petříně. Naše kroky ale míří jinam – do malé vesničky u Prahy, která je na první pohled úplně obyčejná. Pokud se ale podíváte blíž, najdete v ní něco výjimečného – muzeum videoherních automatů.

Jedeme do Afriky, jedeme do Zimbabwe

Vyzbrojeni batůžky, foťákem a hbitými prsty vyjíždíme z matky měst, projíždíme podél rozlehlých luk a lesů a přes cestu nám přebíhá srna, abychom zhruba po půlhodince safari dorazili na místo určení – do vesničky Červený Újezd poblíž Unhoště. No dobře, poblíž Kladna.

Kdyby tam byl o 17 hodin déle, rekord v Tetrisu by určitě padl.

Zde máme na předem domluveném místě sraz s naší spolužačkou ze střední školy, která bydlí v městečku poblíž. Původně jsme jí volali, jenom aby nám upřesnila, kde že objekt najdeme – ovšem projevila iminentní zájem připojit se k nám. „Jedeme do MUZEA VIDEOHER,“ zdůrazňuji. „To bude super!“ odvětí. Pak že ženy vědí, co chtějí.

Cestou necestou

Následujeme ji tedy po silnici, když vtom strhne volant a vjíždí na polní cestu. S kolegou si vyměníme nevěřícné pohledy, ale vydáváme se za ní za zvuku kamenů, snažících se dobývat do olejové vany našeho vozítka. Po chvilce rallye přijíždíme na parkoviště k místnímu hradu.

První skok časem zažíváme, když vyhládlí cestou vstupujeme do hradní krčmy. Sedáme na dřevěnou lavici pokrytou zvířecími kožkami a z trámu nad námi na nás shlíží hodněrák (jelen, který má hodně parohů). Pojímáme tedy středověkou krmi a s plnými břichy se chystáme skočit časem znovu, tentokrát do osmdesátých a devadesátých let minulého století.

Dámy a pánové, pohleďte - ráj na Zemi.

Blížíme se k cíli – malému dřevěnému objektu, zastřešeného hrubým trámovím. Kupujeme tři vstupenky a vstupujeme do… ráje. Místnost má dřevěné zdi, na kterých jsou po celé délce nakupené herní automaty z dob minulých. To je samo o sobě skvělé, ale tyhle ještě ke všemu fungují.

Čas plyne jinak

Okamžitě všechno zahazujeme a nabíháme na Street Fightera, kde svádíme nesčetně bitev, ponechávajíc náš ženský doprovod svému osudu, dokud nás nedoženou křeče v prstech. Další přichází na řadu Space Invaders, pak se rozcházíme i s kolegou – já se na dlouhé minuty zasekávám na své srdcovce Golden Axe, zatímco kolega se snaží překonat highscore v Tetrisu.

Po určité době, kterou nejsem schopen přesně definovat (čas v téhle místnosti plyne jinak) si uvědomuji, že jsme s sebou měli ženský doprovod. Odtrhávám kolegu od Tetrisu, beru do ruky telefon a vymýšlím omluvu. Jaké bylo moje překvapení, když telefon začal vyzvánět v jednom z temných koutů herny, kde šedá silueta třímala v rukou dvě UZI a vyřizovala si něco se Stevem Tylerem.

Přísahám, že ta holka by neublížila mouše. Nu, člověk míní, život mění.

Prohodíme pár zdvořilostních frází a odebíráme se zpátky k tomu, kde jsme skončili. Hrajeme všechno, co se hrát dá – můj Sonic nabírá supersonickou rychlost, zatímco vedle mě žere Pacman všechno, co mu přijde do cesty.

Zazvonil zvonec…

Všechno dobré ale jednou končí, a tak nám na rameno klepe obsluha, že se zavírá krám. Prostoupen nostalgií naposledy hladím Sega Master System a odebírám se ven, kde dostávám facku od denního světla. Jsme opět v roce 2011 nasedáme do aut, startujeme a z rádia se linou popové zvuky, my bychom ale nejradši celou cestu zpět poslouchali osmibitový šum.

Všechno podstatné o herně najdete na webu ArcadeHry.cz, včetně kontaktů a dopravních možností. Příjemnou zábavu!

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Muzeum arkádových automatů zabaví za stokorunu na celý den

Hide picture