×
FANZINE.cz

Na jeseň zahreje septembrová Fantázia. Ktoré články majú najväčšiu výhrevnosť?

V Chorvatsku na pobřeží byste slyšeli špendlík spadnout, na chodbách našich škol je naopak narváno. Zahájen byl školní i akademický rok, během nichž se nějaký ten plátek pod lavici určitě hodit bude. Proč by to měla být právě zářijová Fantázia?

Halo: Reach se prostřílelo do obsahu čísla Zdroj: haloreachproducts.co.uk

Slovenský žánrový magazín Fantázia v současnosti vychází s dvouměsíční periodicitou, což jeho redaktory sice omezuje při mapování aktuálních událostí, mají však delší dobu na zpracování svých článků. Někdy je to znát, takže vám jejich texty příjemně poreferují o tom či onom a po těle se vám rozprostře příjemné teplo nových znalostí nebo zajímavých postřehů. Jenže někdy to také znát není, a pak můžete stránky časopisu klidně využít na podpal. Teplo jako teplo.

Pod taktovkou fajky a Tommy gunu

Na filmové sekci zářijové Fantázie si tentokrát smlsnou především milovníci zkrvavených bílých košil, zmizelých, ale nikdy nenalezených obchodních společníků a střelných zbraní všech ráží a velikostí.  Ačkoliv ani v nejmenším nejsou všichni popisovaní takoví, mafiána v sobě nezapřou. Svůj obdiv k Siciliánům, čínským triádám a japonské Yakuze (neplést s anglickým výrazem pro vířivku!) se netají ani Ivan Kučera, s nímž se v článku Mafia, Yakuza, triády a podobné krúžky šikovných rúk podíváme na ty nejzajímavější mafiánské kousky. Autor nezapomněl na středobody žánru Maria Puza nebo Roberta de Nira, mnohé srdce však jistě zaplesá i nad zmínkou o počítačové hře Mafia, filmové trilogii Volavka nebo seriálu Sopránovi.

Jenže fandit zločincům je špatné, což vám potvrdí 9 z 10 maminek. Aby snad miska plná bad guys nepřevážila, posílá redakce Fantázie do boje hned na další stránce osobu nejpovolanější. Ne, prezidentka sboru rozzuřených matek to není. Fanfáry, prosím, kráčí k nám Sherlock Holmes.

Hlavní hrdinové nového Sherlocka Zdroj: BBC

Slavného detektiva nedávno úspěšně resuscitovala BBC v dosud třídílném seriálu. Detektiv se přesunul do 21. století, přišel o dýmku a čapku, ale věrný Watson a výjimečná dedukce mu zůstali. Upgrade na Sherlocka 21.0 Doyleovu hrdinovi podle všeho sluší, což naznačuje i pochvalná recenze Martina Králika. Pokud máte navíc pro toto soukromé očko slabost, ale tíží vás pohled na prach hromadící se v prázdném rodinném sejfu, do Sherlockova muzea na Baker Street se můžete podívat alespoň v krátké reportáži Vitajte na Baker Street 221b.

Sadíme stromy, vyrábame drogy

Podzim nás už pomalu zahání před obrazovky televizorů a počítačů, takže milovníkům seriálů začínají žně. A to i na papíře. Kromě Holmese se do nominací na trávení společných podzimních večerů dostala třeba kancelářská parta ze seriálu Parks & Recreation, který konceptuálně staví na úspěchu Kanclu (The Office). Toužíte-li po mladých deviantech a demytizaci superhrdinství, osloví vás kluci a holky z The Misfits, s nimiž jsme se už dříve seznámili i na Topzinu . Profesor chemie, který ve snaze zajistit svou rodinu vyrábí metamfetamín, je hrdinou Breaking Bad. A pokud byste toužili po něčem na pár minutek, krátkými webizodami se proslavil The Guild.

Vzhledem k tomu, že jsou to však projekty poměrně nové, které smlsnete za několik sychravých večerů, mohla by vám s prvním sněhem být pořádná zima. Také na podobný nečas se můžete s podzimní Fantázií připravit. Silnou srst a vřelé srdce má Velká noha (jakási americká verze sněžného muže) z věkovitého seriálu Harry a Hendersonovi.

Hello, Halo

Přestože filmům a seriálům je v časopise vyhrazen největší prostor, na obálku se tentokrát probila rubrika minoritní – videohry. Pavolovi Budayovi totiž byly svěřeny hned tři strany, které mohl rozstřílet ve jménu kultovní série Halo. Buday ve svém článku sice hromadí pouze fakta, ale má k dispozici i komentář Briana Jarrarda, manažera studia Bungie, které se na vývoji hry podílelo. Pohled do zákulisí v článku Halo – svätožiara Xboxu si fanda těžko nechá uniknout.

Zkrátka však nepřišli ani jiní hráči a taky ti, co hrát (na) nic neumí. Přijít vhod jim můžou recenze na deskové hry Don Quixote, Fauna či Red November, jiní hráči si ale s chutí přečtou rozhovor se členy hudební skupiny Gothika nebo tradiční recenze.

Duch v stroji, elf v poviedke

Trochu v duchu kánonu, kultu nebo, chcete-li, tohle musíš vidět děl se nese Fantázia i v další sekci. Opravdovou klasiku anime a manga tvorby představuje Ghost in the Shell. Říkáte, že nejste otaku, ale něco vám to jméno říká? To je dobře, Ghost in the Shell by totiž měl mít alespoň v povědomí každý fan. Nakousnutí příběhu, diskusi nad motivy i výčet forem zpracování tohoto univerza blízké budoucnosti nabízí podrobný článek v sekci anime manga. Ten doplňuje tradiční přehled animanga novinek a portrét kreslířky Hiromu Arakawy.

Ghost in the Shell Zdroj: Moviesonline.ca

Ve dvou předchozích číslech nám povídková část nabídla tři zahraniční autory (Robynová a Resnick napsali povídku z Fantázie 02/2010 dohromady), tentokrát se čtenáři namlsaní Paolem Bacigalupim z předchozího čísla musejí spokojit s domácí produkcí. Jenže jakkoliv se oprostíme od srovnání se zahraničními literáty, zářijové povídky bohužel neobstojí ani v konkurenci zkušeného Dušana Taragela (povídka Prístroj v předchozím čísle) nebo nápaditého Tomáše Knapka (Energia je moja zbraňFantázia 02/2010).

Alexander Loziak v nejdelší povídce čísla prozradil téma své fantasy Voľba bieleho elfa samotným názvem. Autor se neúspěšně snaží vykreslit psychologii jednotlivých postav, jenže se obává, že to by atraktivnost samotné povídky neutáhlo. Přidává k tomu tedy ještě drobnou akční složku, jenže tím se okrade o prostor k upevnění motivace jednotlivých postav, a psychologický potenciál povídky se pouze nadechne. Zachránit celkový dojem mohla alespoň nečekaná pointa, ale i ta se nakonec zvrtnev neprospěch originality. Na Lozniakovu obranu se dá uvést, že povídka se kvůli účasti v literární soutěži odehrávala v reáliích románu Pohrobok slovenského autora Štefana Konkola, což mohlo být trochu svazující.

Druhým povídkářem v zářijové Fantázii je zkušenější Karol D. Horváth, ani ten se však nijak nevytáhl. V sérii krátkých sci-fi povídek vsází zejména na humor, který by jako pisatel televizních a rozhlasových sitcomů měl mít v malíčku. Bohužel, střílí slepými náboji. Naivní, prostoduché příběhy možná v rádiu fungují, v časopise si však ani neškrtnou. Škoda, že autor místo nich neprohloubil jediný slibnější – Bloody Mary.

Fantázia nie je literárny časopis, drahý čitateľ

Přestože literatura má v součtu stran jen o trochu méně prostoru než filmová a seriálová tvorba, mezi řádky časopisu si jasně přečtete, že Fantázia není cílená na knihomoly. V tomto směru ztrácí o několik knihovních délek vůči literárně zaměřené Ikarii i povídkovému magazínu F & SF, v literární publicistice však nemůže soupeřit ani s konkurenční Pevností. Redakce časopisu to řeší šalamounsky a nabízí svým čtenářům něco, co jednotlivým českým sokům chybí, např. info o dění na Internetu nebo článek o nežánrové literatuře, ne vždy se však chybějící znalosti podaří zazáplatovat.

Smutným příkladem neúspěchu budiž článek o románech zesnulého spisovatele Roberta Holdstocka Les mytág – sily imaginácie oslobodené. Shrnující text o celém cyklu nepřichází s ničím novým, co by čtenář podobného článku uveřejněného v nedávné Pevnosti ještě nevěděl, navíc na dřívější text ztrácí i kvalitativně. Uvážíme-li celkovou provázanost česko-slovenské fanouškovské scény, působí taková redakční politika spíše zarážejícím dojmem.

Miloš Ferko na dedine

Chválu si naopak zaslouží časopis za snahu o rozšíření celkových čtenářských znalostí, ačkoliv si nejsem jist, kolik procent z celkového počtu odběratelů neuvěřitelnou erudici Miloše Ferka ocení. Ferko se tentokrát rozepsal o vesnickém románu (Na dedine dobre, na dedine zdravo) a kromě jmen z učebnic (Němcová, Světlá, Rais) nebo světoznámých tvůrců (Steinbeck, Faulkner) vytahuje na světlo i běžnému čtenáři prakticky neznámé spisovatele jako Knuta Hamsuna (u jeho jména je mimochodem vtipný překlep, který jej nutí žít život pozpátku) nebo Jeana Giona. Se znalostmi z jeho článků se nemusíte bát ani v kruhu diplomovaných akademiků.

Mezi drobnějšími články v sekci rozhodně doporučuji zajímavý rozhovor s Lucií Droppovou. Koho navíc zajímá komiksová scéna, může si před sekcí anime manga přečíst o těžkostech komiksových vydavatelů (Samizdat? Comics svépomocí a na věčné časy!).

Fantázia je svébytný časopis, který má vůbec nejširší záběr témat ze všech česko-slovenských žánrových periodik. Dokazuje to i toto číslo, v němž se tradičně věnuje nejen literatuře a filmům, ale i hudbě, anime, hrám, komiksu, figurkám či zákulisnímu dění. Zatímco pro fanoušky anime, seriálů nebo hudební tvorby je jasnou a správnou volbou, ve srovnání s poučeností a kvalitou české žánrové literární publicistiky teprve odrůstá dětským střevíčkům. Otázkou nejen zářijového výtisku však je, zdali ji může vůbec někdy dorůst, když často musí vycházet pouze z českých překladů…



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..