Je čas zapomenout na staré válčení, svázané tolika pravidly slušného chování. Je čas stát se na bojišti skutečnou krysou. Je čas ukázat soupeřům, že ani za mák netuší, co se tady děje.
Je dobré mít na trhu s počítačovými hrami společnosti, které se nebojí vstoupit do neprobádaných končin a temných zákoutí, která mnoho žánrů stále ještě nabízí. Asi největším pionýrem poslední doby je v tomto směru jistě Ubisoft, který se zřejmě rozhodl proběhnout svět RTS křížem krážem a otevřít nám, prostým hráčům, dveře k dosud skrytým a neznámým zážitkům. Posledním takto novátorským počinem se stal velmi diskutovaný EndWar, který se u hráčů nedočkal takových ovací, jaké by si jistě zasloužil. Ubisoft se ale nedal odradit drobným škobrtnutím na své objevitelské cestě a uchystal další podobně inovativní strategii R.U.S.E.
Nový projekt byl svěřen do rukou pánům z úspěšné společnosti Eugen Systems, kteří stojí za díly jako například Act of War. Velmi rozporuplným se hned zkraje stala zpráva o systému ovládáni skrze dotykový displej. To vzbudilo mnoho rozčarovaných reakcí, neboť vlastnit headset, není až tak zvláštní věc, ale s dotykovým displejem může hra oslovit jen úzkou skupinu hráčů. Můžeme proto očekávat, že půjde spíše o marketingový tah, kterým se Ubisoft vytasí na nejrůznějších akcích a výstavách, a který ve výsledku nebude hrát až tak velkou roli. Oblast, ve které se s R.U.S.E. dostáváme do oněch zmíněných neprobádaných končin ovšem představuje hratelnost a přístup k ní.
R.U.S.E. se sice potácí v už tolikrát použité kulise druhé světové války, ale pojímá jí zcela netradičně. Představte si šachovou partii, kde je původní myšlenka férového postavení se soupeři zahrabána pod nesčíslné typy předstíraných útoků, klamných cílů na bitevním poli a spoustu a spoustu manévrů, které jen potvrzují, že pro válku a lásku neplatí žádná pravidla. Nečekejte tedy žádná rytířská střetnutí. Jde zkrátka o to soupeře přečůrat, namazat mu schody, trhnout ho mezi dveřmi a tak podobně. K tomu vám bude dopomáhat množství autentických zbraní arzenálu druhé světové.
Fenomén rádoby super akčního RTSka, kdy se hráč nemusí zabývat něčím, jako je infrastruktura a management základny, se tu neobjevuje. To hráče nutí krýt si neustále záda. Ovšem ani v oblasti výstavby základny se nedostáváme do rozbředlé kaše klišovitosti a celý postup budování probíhá poněkud netradičně. Například těžba surovin je zpracována velmi originálně a při tom naprosto logicky. Pomocí svých vojsk dobýváte skladiště, z nichž následně putují konvoje nákladních vozů se zásobami do vaší základny. V praxi to znamená, že pokud si chcete zajistit materiál na výstavbu, bude třeba tyto trasy bránit do roztrhání těla.
Velmi praktická je funkce povolávat vojáky a tanky na bojiště přímo z továren, čímž se odbourává ona nenáviděná nutnost neustále se vracet na základnu a manuálně přesouvat jednotky, kam je zrovna potřeba. Tento postup přímého přísunu posil by se dal možná srovnat s Empire at War, kde fungoval znamenitě. Další zajímavostí je také absence minimapy. Důvod je stejný jako v případě Supreme Commander – rozsah zoomování je ohromný a nabízí nejen detailní filmové záběry, ale také velkolepé pohledy z orlích výšin.
Od R.U.S.E. tedy můžeme očekávat komplexní hratelnost, slušnou grafiku a hlavně multiplayer, jenž má ambice přilákat mnoho hráčů, kteří se nebojí trochu experimentovat. Navíc očištěný od nesmyslné protpirátské ochrany Ubisoftu, jelikož celý R.U.S.E. pracuje přes Steam. Můžeme zatím jen tiše doufat a věřit, že všechno vyjde.