Menu
FANZINE.cz
Literatura

RECENZE: Alex Drescher, Světla v temnotách – Lovcův odkaz: Boj o život

Olga Buriánková

Olga Buriánková

16. 10. 2017

Bývalý učitel v podmínce je švorc a na ulici. Mohl by si ale polepšit. Dávno ztracený otec mu odkázal překvapivý dar. Jenže mladíkovi není co závidět. Získal jen taťkovu krev Lovce, proto mu jde po krku banda vražedných monster i celý unijní aparát.

Relativně poklidné vody tuzemské drsné akční literární fantastiky po nepříliš dávném Kotletově  příspěvku rozčeřil svým nejnovějším románem jiný domácí spisovatel, který je známý pod autorským pseudonymem Alex Drescher. Fanoušci jeho vyprávění z nepříliš vzdálené (a bohužel až příliš uvěřitelné) budoucnosti mají po zhruba pěti letech opět šanci ponořit se do nebezpečného a fascinujícího světa Prolnutí.

Nová série z oblíbené reality, říznuté koktejlem fantasy a sci-fi, dostal název Světla v temnotách a nejprve vycházel po částech na autorových webových stránkách. Před nedávnem se mu dostalo zaslouženého papírového odění s působivou titulní ilustrací Andrew Dobella. Hlavní postavou úvodního příběhu tohoto cyklu s podtitulem Lovcův odkaz je středoškolský učitel, který se záhy stane občanem působivějším, než by kohokoli napadlo.

Alex Drescher

Pseudonym autora, jenž se narodil roku 1972 v Ostravě a nic pozoruhodnějšího než bouřka se thdy prý neudálo. Jeho psychiku měli poznamenat sovětští vojáci, které v dětství spatřil u domu. Psát začal na gymnáziu, ale debutoval až prvním dílem série o královském prokurátorovi Kloppovi Yggreddovi (povídkovým Dokonalým obchodem, 2007). Následovalo S čím kdo schází i románové Není jiných cest, dva díly Prolnutí (Tovaryš, Jeden z devíti) či úvod cyklu Světla v temnotách. Na webu vydává román Tvůrci světů i povídky (Právní klička, Mrtvý), jiné vyšly v Pevnosti (Křik volavky, Pekla a návraty 1, 2). Kromě psaní se baví i střílením, rybolovem, modelářstvím, boxem a vychutnáváním havan s irskou whiskey.

Dědic z donucení se utká nejen s předurčením

Poněkud vyhořelý středoškolský učitel, Prokop Koutný, přijde (víceméně nikoli vlastním přičiněním) o zaměstnání a tím pádem i o budoucnost. Odsouzený profesor nemůže učit a Evropská unie nekrmí ulejváky. Určitou mladíkovou šancí něco získat na přilepšenou, by se mohlo stát nečekané dědictví. Prvotřídní Lovec, shodou okolností právě zesnulý, má být Prokopovým ztraceným otcem.

Alex Drescher: Lovcův odkaz

Zdroj: knižní obálka.

Jeho kolegové, Damián a Kosma, se pokoušejí vypátrat nezvěstného učitele bez domova, aby mu předali kondolenci s pár udělátky. Ve stopách mrtvého ale slídí neznámé vraždící potvory, jenže Koutný junior nečekaně hbitě uniká brutálním zrůdám i postarším Lovcům. Ti jsou za monstry stále o krok pozadu. Nakonec se ale štěstí obrací. Tedy, štěstí asi ne. Vyskytovat se poblíž čerstvého bezdomovce je vysoce rizikové. A likvidační to bude jistě i pro něj.

Unijní školství i celý svět čeká trpká budoucnost

Nejnovější vyprávění Alexe Dreschera se odehrává v oblíbené realitě Prolnutí, kde vedle sebe existují dva odlišné světy. První jako by z oka vypadl tomu našemu – samozřejmě jen s drobnými odlišnostmi. Mimo obyčejných lidí se zde najdou i kouzelné bytosti (vlkodlaci, upíři nebo čarodějnice), o kterých běžní občané nemají ani tušení, lze v něm čarovat (čehož mnozí využívají) a měl by (dost možná) existovat až za nějaký čas.

Druhé prostředí je ryze magické, alespoň na zběžné podívání. Při bližším zkoumání se v elfích knížectvích najdou lecjaká překvapení typická pro realitu samotného autora, nebo prostředí většiny hard sci-fi – jsou zde líčeny vědecké i technické vychytávky (například genetický výzkum) nebo jiné příjemnosti reálného (a pravděpodobně) nemagického světa.

Kromě sdílené reality se od předchozích knih o Prolnutí nezměnil ani autorův zvyk vystřídat po každém vyprávění ústřední postavu, proto je nováček (u kterého to ale vypadá, že i nadále prozatím zůstane na svém místě) také v Lovcově odkazu. Prokop Koutný je další obyčejný člověk (vyvrhel na okraji společnosti), co nemá ponětí o existenci jiné reality než té jeho a v jediném okamžiku se mu neodvolatelně rozpadne svět.

Brzy začne ovlivňovat děj i podstatnou část zdejších událostí, z nichž mnohé jsou zásadní nejen pro něho, ale pro celé lidstvo. Zároveň se stává jednou z mála bytostí, jež by mohly zastavit rozehranou mocenskou partii. Ta hrozí rozpoutat peklo na tamní Zemi i v přilehlých světech. Bude však trvat ještě nějaký čas, než se vyjasní, zda toho bude schopen a kdo nakonec zvítězí.

Další svižné a napínavé příběhy z povedeného světa

Vyprávění s názvem Světlo v temnotách částečně navazuje na předchozí knihy o Prolnutí, ale v mnohém je předčí. Vyprávění pokračuje v odhalování lákavých detailů z tohoto syrového a nevlídného světa pozemské budoucnosti, v níž je Evropa pod kuratelou trochu jiné EU, než jakou čtenáři znají (jenže co není, může být). Autorovi se daří stvořenou realitu ještě více propracovat, znovu ji šikovně využít a ke všemu získat nové skvělé čtení.

Ctitele zmíněného exotického světa jistě také potěší seznámení s více či méně sympatickými nováčky a občas je překvapí i zjevení některého dřívějšího oblíbence. Protože se většina tamních hrdinů potuluje na okraji společnosti (stejně jako Prokop Koutný), jako obvykle vymete Alex Drescher se svými postavami kdejakou špeluňku, slum nebo zaplivanou díru. Což zábavné vyprávění ještě krapet víc okoření.

Navíc je také autorův osvědčený literární styl vyzrálejší a románový příběh jednotnější, což mu umožňuje vytvořit košatý příběh složený z mnoha dějových linií nebo hnát nespočet postav skrz magické portály a divočinu vstříc rozmanitému nebezpečí či smrti. Oproti dřívějším vyprávěním možná Drescher trochu ubral na hláškování či vtipech (zejména v porovnání s cyklem o Yggreddovi), ale čtenáři se obojího i jeho tvůrčí lehkosti dočkají také zde.

Snad by se zmíněný posun dal přirovnat například k obdobnému u Kulhánka (Divocí a zlí vs Noční klub) nebo Kotlety (Hustej nářez vs SPAD), kdy šlo i zpočátku o parádní čtení, ale pozdější svazky jsou lepší. Proto se s nimi Světla v temnotách mohou docela klidně poměřovat a milovníky fantastiky v nich čeká prakticky vše, na co jsou u autora či jeho kolegů zvyklí. Jistě je nepřekvapí přemíra palných či chladných zbraní a nezastraší je ani krvavé akční scény.

Ctitelé Dresherovy tvorby si vrchovatě i bez dechu užijí napínavé hledání a skrývání, ale také spektakulárnější bitvy, potěší je úplně obyčejné střety se zbraní nebo holými pěstmi či o něco exkluzivnější magické souboje. Určitě však ocení také nečekané (i tušené) zvraty umocňující napětí děje i dynamiku vyprávění. Navíc se román v podstatě dá číst bez znalosti autorovy tvorby, ale byla by to celkem škoda.

Snad jediné co by čtenáři mohli shledávat poněkud nepohodlným, je zakončení tohoto prvního dílu, jež není vůbec neobvyklé, ale maličko nečekané a fanoušci tak ještě dychtivěji očekávají pokračování. Bylo jasné, že je Světlo v temnotách 1 úvodním dílem cyklu a série jím nekončí. Avšak nebylo jisté, jak autor finále pojme, a proto fanoušci nadšeně uvítají pokračování s podtitulem Zrození adepta, které by na sebe snad nemělo příliš dlouho nechat čekat.

Český název: Světla v temnotách – Lovcův odkaz. Autor: Alex Drescher. Obálka: Andrew Dobell. Nakladatel: FANTOM Print, 2017. Počet stran: 416. Doporučená cena: 349, zlevněno e-shop 244 korun.

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

RECENZE: Alex Drescher, Světla v temnotách – Lovcův odkaz: Boj o život

Hide picture