Jeden z největších soubojů herních značek za několik posledních let byl zahájen prvním kolem. Co si na dosud neporaženou těžkou váhu Call of Duty připravil Battlefield 3? Čtěte, v čem zklamal a v čem naopak překvapil.
Kooperace je především doménou multiplayeru, zdroj: vydavatel hry
Válečná série Call of Duty je už dlouhodobě nejsilnější značkou ve světě videoher. Každoročně nový díl prodá desítky milionů kusů a trhá rekordy vytvořené dílem předchozím. Není tedy divu, že se většina konkurenčních vydavatelů pokouší tento úspěch napodobit a urvat si i svůj podíl na tomto v současnosti velmi lukrativním trhu.
Electronic Arts útočí s pokračovaním kultovního Battlefieldu a už od samotného oznámení hry bombardují hráče našlapanými trailery a velkohubými vyjádřeními o tom, jak jejich produkt zašlape konkurenci do země ve všech myslitelných směrech. Počínaje technickou vyspělostí a konče propracovanějším multiplayerem.
VIDEO: Battlefield 3 přináší strhující záběry z první mise
Vydavatel si tak na sebe zároveň upletl bič v podobě obrovských, v některých případech až nesplnitelných očekávání. Spousta fanoušků se těšila na revoluci v žánru a skok do další pomyslné generace her.
Obsahově je Battlefield 3 opravdu solidně našlapanou hrou. Nabízí všechny důležité herní režimy od singleplayeru přes kooperativní mód až po klasický kompetetivní multiplayer. Své by si tak měl najít opravdu každý a hra tím cílí na co nejširší spektrum hráčů. Přesto jsou zde priority nastaveny zcela jasně. Nejdůležitější složkou je zde multiplayer a single funguje spíše jako tutorial a krátké osvěžení před skokem do víru bitev ve více hráčích.
Zničení hotelu známé z traileru
I tak je singleplayer velmi žádanou složkou, na kterou se většina hráčů těší a někteří si hru kupují především kvůli němu.
Válka ve vašem pokoji
Jeho příběh se odehrává ve velice blízké budoucnosti. Hráč se ocitá v kůži vojáka Blackburna, který se během svého nasazení na blízkém východě zaplete do hrozících teroristických plánů. Více než tento nástin zápletky radši prozrazovat nebudu, jelikož kampaň je velmi krátká (kolem osmi hodin), a nerad bych někoho připravil o zážitek z příběhu.
Snad jen naznačím, že vyprávěcí postup je velice podobný právě tomu z COD: Black Ops a zahrajete si v něm ještě za několik vedlejších postav.
Není zvykem hned na začátku recenze zmiňovat technické zpracování, v případě Battlefieldu je to ovšem možná největší lákadlo a zároveň také první věc, která hráče po spuštění praští do očí. Pokud se bavíme o PC verzi, hra skutečně vypadá tak jako ve všech prezentovaných ukázkách.
RECENZE: Batman: Arkham City je nejlepší komiksovou hrou všech dob
Neuvěřitelná pokročilost herního enginu se tady prezentuje na každém kroku ať už jde o perfektní modely vojáků, nasvícení nebo třeba kouřové efekty. Hra skutečně vypadá o třídu lépe, než vše na co jsme v této generaci her zvyklí. Zarážející je také míra detailů, jakou hra disponuje a je zde vidět vskutku mravenčí práce vývojářů z DICE.
Všechno je navíc podtrženo úžasnou škálou animací, kterými disponuje jak hráčova postava, tak její spolubojovníci. Ti se během boje všemožně tváří, realisticky padají nebo se přesunují mezi kryty. Samostatnou kapitolu tvoří také zvuky, které zní opravdu reálně a také se reálně chovají.
Multiplayer je stěžejní částí hry
To znamená, že když hráč stojí například v malé koupelně budovy uprostřed Teheránu a pod nohy mu přiletí nepřátelský granát, pravděpodobně to kromě opakování mise bude znamenat i destrukci hráčových reproduktorů, případně krvácení z uší. Tohle je prostě dosud nejdokonalejší zpracování války, co se týká atmosféry a vřavy všude kolem.
Samozřejmě je třeba podotknout, že při snižování detailů nebo hraní hry na konzoli se tato přednost velmi oslabuje a hra je poté graficky velice podobná právě své konkurenci.
Hlavně se nezastavovat
Kampaň si očividně vzala za svůj vzor singleplayer z dílny Call of Duty a napodobuje ho ve všech směrech. Sází na velkolepé skripty a přímočarý svižný postup skze jednotlivé úrovně. Přestože jsou zde ale použity osvědčené postupy, není výsledek až tak přesvědčivý a troufám si tvrdit, že i starší díly konkurenčního Call of Duty mají v tomto ohledu přeci jen mírně navrch.
Po dohrání se mi do paměti rozhodně nevrylo tolik památných scén jako u konkurence. Je to rozhodně dáno do určité míry i jednotvárností prostředí, v čemž hra trochu připomíná kriticky nepříliš pozitivně přijatý Medal of Honor. Prakticky neustále se hráč pohybuje uprostřed polorozbořeného města a změna prostředí přichází jen občas.
RECENZE: Batman: Arkham City je nejlepší komiksovou hrou všech dob!
Rozhodně tento přístup více sedí k realističtějšímu zpracování války, o které se Battlefield snaží. Na druhou stranu se hra snaží právě i o efektnost a přímočarost alá arkádové Call of Duty. Výsledek poté působí poněkud rozpolceně.
Druhá výtka směřuje k tzv. quick time eventům. Situace, kdy se odehrává nějaká předskriptovaná scéna a hráč má za úkol pouze ve správný okamžik stisknout tlačítko, které se objeví na obrazovce. Ve hrách je to v současnosti velice používaný prvek a Battlefield se mu také nevyhnul, quick time eventy jsou tu v každé misi.
Single je jízdou na horské dráze ve stylu COD
I když ponechám stranou svůj názor na quick time eventy obecně, musím konstatovat, že tady jsou provedeny opravdu špatně. Nejsou žádnou výzvou a hráčův postřeh nijak neprověří. V praxi to funguje například tak, že hráčovu postavu zblízka napadne skriptovaný protivník, spustí se animace potyčky, uprostřed ní je hráč vyzván ke zmačknutí jednoho tlačítka, po jehož stisknutí se animace bitky přehraje do svého konce.
Nepůsobí to opravdu dobře a daleko zajímavější by bylo, kdyby byl hráč nucen stisknout těch tlačítek alespoň více za sebou a ty by odpovídaly nějakým konkrétním pohybům v rámci skriptu. Takhle se na mysl dere otázka zda má vůbec takováhle interakce nějaký smysl a zda by nebylo lepší přehrát celou animaci bez hráčova zásahu.
Čínský pár prodával své děti, aby měl na hraní online her!
Podobně tu funguje například i slaňování, kde stačí vždy zmáčknout mezerník a postava slaní o předem danou vzdálenost. Když si vzpomenu na Modern Warfare, kde hráč mohl slaňovat téměř svobodně a dalo se při něm dokonce zemřít, přijde mi to prostě jako krok zpět. A to jsem nevěřil, že v souvislosti s Call of Duty někdy použiji slovo svoboda.
Je to prostě přístup, kdy se tvůrci snaží dát hráči pocit, že hru ovládají, přičemž jen mačkají tlačítka na předepsaných místech. Někdy je to ale až příliš evidentní. Přeneseně by se celý tento přístup dal převést i na celkovou hratelnost. Hráč se prostě pohybuje v tvůrci předepsaném tunelu a cestou střílí protivníky. Je otázkou pro každého, zda mu takový přístup vyhovuje, či ne.
Multiplayer
Naštěstí je singleplayer v případě Battlefieldu opravdu spíše doplňkem a prim tu hraje hra ve více hráčích. Ta se v některých aspektech samozřejmě hodně blíží poslednímu Battlefieldu: Bad Company 2, ale několik odlišností tu přeci jen je. Především je to větší měřítko map a s ním spojený větší důraz na používání vozidel, těch je ve hře opravdu spousta a ve všech možných kategoriích. Jsou zde auta, tanky, vrtulníky čluny, stíhačky atd.
[youtube_660]Tq710zjUn1o[/youtube_660]
Výběr tříd je podobný jako v předchozích dílech, jejich schopnosti se ovšem trochu upravily. Například recon nyní může kdekoliv na mapě položit vysílač, na který se mohou ostatní hráči z týmu spawnovat. Vůbec celá vyladěnost a provázanost jednotlivých tříd je zde jedním z nejdůležitějších pilířů.
RECENZE: Dead Rising 2: Off the Record je až moc okatá zombie vykrádačka!
Hráče prakticky nutí hrát týmově a kooperovat a sólisti tu nemají příliš šancí na úspěch. Výběr multiplayerových režimů je prakticky stejný jako v minulých hrách. Kromě nejpopulárnějšího Conquestu je tu ještě Rush, kdy jeden tým brání a druhý dobývá, a několik dalších módů včetně navrátivšího se Team Deathmatche.
Multiplayerová vřava je pak snad ještě o něco působivější než ta v singleplayeru. Vše je o to působivější, že velkoplepé momenty tu nejsou naskriptované a když vedle hráče například zničehonic spadne z nebe helikoptéra, pochopí, že teprve tohle je ta skutečná válka. Režim destrukcí tu funguje na jedničku, a ani uvnitř kamenného domu si nikdo nemůže být jistý svým bezpečím.
Verdikt
Nový Battlefield je tedy tak trochu hrou s dvěma tvářemi. Ta první singleplayerová je hodně rozporuplná. Je na ní vidět, jak moc chce napodobit a předehnat Call of Duty v jeho postupech, ale nakonec se snižuje spíše k prachsprostému kopírování postupů, které pak nedokáže sama správně využít. Je zkrátka vidět, že švédští DICE nemají s tvorbou kampaně pro jednoho hráče příliš mnoho zkušeností.
Multiplayer je na druhou stranu naprosto špičkový a žádná nedotaženost z něj nečiší. Je vidět, že právě tady jsou si vývojáři opravdu jistí v kranflecích a jdou si svou cestou, kterou naopak udávají směr všem ostatním hrám. Pokud tedy plánujete hrát sami, měli byste svou koupi zvážit, pokud chcete hrát s kamarády, je pro vás Battlefield 3 jasná volba.
Hodnocení: 80 %
- Klady: Multiplayer, Výborná grafika, Realistický zvuk, Příběh singleplayeru,
- Zápory: Quick time eventy, Nevýraznost kampaně
