Menu
FANZINE.cz
Hry

RECENZE: DriveClub míří vysoko, ale dokonalý není

Marek Jedinák

Marek Jedinák

14. 10. 2014

PlayStation 4 má další exkluzivní závodní titul. Drive Club dlouho sliboval revoluci na poli závodních her. Skvěle graficky vypadající hra však naráží na přehnané využití křečovitých prvků, o nichž jsme si mysleli, že jsou dávno přežitkem. Čtěte recenzi na FANZINE.cz!

DriveClub nabízí především perfektní grafiku a realisticky vypadající přírodní prostředí. Zdroj: Vydavatel hry

DriveClub nabízí především perfektní grafiku a realisticky vypadající přírodní prostředí. Zdroj: Vydavatel hry

Drive Club vypadá na první model parádně. Modely automobilů jsou skvěle graficky zpracované a přímo vybízejí k nasednutí a otočení klíčem. Nejedná se sice o nijak výjimečný titul, menu a většina herních módů vychází z úspěšné trojice legendárních závodních her Gran Turismo, Forza a Grid. Hráči nejsou obtěžováni příběhem, klasicky začínají s autem nižší kategorie a postupně si odemykají lepší a lepší vozy, stejně tak jako přístup k prestižnějším turnajům.

Nepříliš originální koncept

Model je klasický. Během hry získává hráč body. Po našetření příslušné hranice se řidič dostane na další level, díky čemuž se mu zpřístupní nové kategorie vozidel. Přestože titul neobsahuje žádní příběh, hráč má možnost úpravy svého řidiče. Nejedná se však o kdovíjak kreativní možnost, k dipozici je pouze necelá desítky předdefinovaných obličejů, jenž stejně není v drtivé většině času vůbec vidět.

Na rozdíl od konkurence implementovali vývojáři existenci proměnlivého počasí. Před každým okruhem si hráč může nastavit denní dobu či atmosférické podmínky. Hlavní nedostatek tkví v tom, že k dispozici je v plain vanilla verzi pouze pět zemí obsahujících několik jen lehce modifikovaných okruhů. Každá země je rozličná, Kanada nabízí neposkvrněné lesy, Norsko zasněžené pláně a Chile vyprahlou pustinu. Indie i Skotsko nevypadají o nic hůře, ale rozhodně by neškodilo širší portfolio. Není možné se zbavit pocitu, že vývojáři buď nestíhali hru dodělat, nebo nová závodiště přibudou formou placených DLC, což většinu hráčů příliš nepotěší.

driveclub-screen-25-ps4-us-26aug14

Proměnlivé počasí je parádní, podvečer či svítání vypadají velice realisticky a závodění v noci hru příjemně ozvláštní.

Jízdní model je více než slušný. Rozdíl mezi jednotlivými automobily a jejich parametry je skutečně značně citelný. Jízdní model je vyvážený, rozhodně se nejedná o vyloženou arkádu. Naopak. Při vyšších rychlostech se vozidla špatně kočírují. Ovládání tak alespoň zčásti šikovně imituje iluzi opravdového řízení. Na rozdíl od současně rozšířeného trendu však nelze přetočit v případě přílišného bourání a ztráty pozice úsek tak, aby si jej hráč mohl zopakovat. Nutné je restartovat celý závod. Na jednu stranu se jedná o výzvu, na stranu druhou mohou být někteří hráči naštvaní. V přítomnosti dané možnosti by ji přeci bylo možné využít jen dle vlastního uvážení, ne?

Výrazně kriticky se stavím k tomu, že se po sjetí z cesty okamžitě začnou odpočítávat tři vteřiny. Pokud se hráči nepodaří v daném časovém intervalu dostat na dráhu, automobil se automaticky teleportuje. Jak je možné, že se tento prvek, za který bylo již dříve kritizováno Need for Speed: The Run, opět vrátil, nedovedu pochopit. Troufám si tvrdit, že většina hráčů využívá ostré zatáčky a možnost sjet z dráhy přesně kvůli tomu, aby předjeli kolonu automaticky ovládaných aut, která jinak sedí na silnici jako přibitá.

Umělá inteligence soupeřů rozhodně není tragická. Často se nebojí pouštět do soubojů a nemají problém hráče předjet. Zcela určitě tedy nelze jejich schopnosti považovat za tragické. V některých případech jsou dosti agresivní a neváhají poslat soupeřovo vozidlo do hodin. Větším nedostatkem je pak všude identická šířka tratí. Ta umožňuje souboje více než dvou vozidel jen stěží.

driveclub-screen-03-ps4-us-26aug14

Poněkud bizarně působí také odfláknutý model poškození. Ten je obdobný jako u starších dílů série Forza. Postřehnout cokoli jiného než poškrábaný lak je prakticky nemožné.

Velice otravné je také to, že za sjetí ze silnice je hráč penalizován v podobě dočasného zbrzdění. Podobně absurdně působí například okruhy v Norsku. Silnice je lemována sněhovými závějemi. Při kolizi s nimi se však automobil odrazí, jakoby byly z nějakého pevného materiálu. Ani v případě časového omezení není všem dnům konec. Kolona vpředu jedoucích automobilů klasicky zpomalí, takže má hráč stále šanci na alespoň trochu lepší umístění.

Verdikt

DriveClub rozhodně patří mezi lepší závodní hry. V zásadě má všechny atributy úspěšné pecky. Problém však zůstává nevyužit potenciál, především z důvodu kriticky malého množství obsahu. Skvělý pocit z parádní grafiky je bohužel redukován malým počtem tratí a některými prvky, jež už není v současnosti možné označit za nic jiného, než přežitek.

Hodnocení: 70 %

Klady: Grafika, charakter tratí, podnebí

Zápory: Kriticky málo obsahu

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: DriveClub míří vysoko, ale dokonalý není

Hide picture