RECENZE: GTA 5 je nejlepší hrou desetiletí. Raději si vezměte dovolenou

Ideálně alespoň na týden. Tajné modlitbičky většiny herní komunity byly po letech vyslyšeny. Další pokračování největší gangsterské akce v otevřeném světe konečně vychází pro konzole PlayStation 3 a Xbox 360. Nemá smysl mlžit, pravděpodobně jde o nejlepší hru posledních let, možná dokonce desetiletí. Proč? Na to najdete odpověď v recenzi GTA 5 na GAMEZINE.cz!

Grand Theft Auto patří mezi herní ikonu. Hráče provází už přes deset let a současná generace herních fajnšmekrů ročníku devadesát a výš na ní vyrůstala. Brutální gangsterka se v průběhu let výrazně změnila, nicméně původní koncept zůstal stále stejný. Přestřelky, honičky, rychlá auta a brutální fórky na hranici etiky, přesně tak by šlo zaškatulkovat jeden z nejhodnotnějších herních trademarků.

Nejnovější díl GTA 5 přináší obrovská očekávání, neboť vývojářské studio Rockstar pozvolna upozorňovalo na grandiózní příchod něčeho opravdu velkého. Oproti minulým dílům je totiž nejnovější Gétéáčko mnohem větší, graficky hezčí a navrch překypuje ve hrách dosud nepoznanými možnostmi. Trochu nostalgicky působí zasazení do slunného Los Santos, které jakoby z oka vypadlo své skutečné předloze, slavnému městu Los Angeles. Samotný architektonický zážitek ocení především ti, kteří měli možnost největší město na západním pobřeží navštívit.

Tři floutci

Vývojáři se sice drželi v duchu tradic, nicméně se nebáli poměrně výrazně zaexperimentovat. Poprvé v historii série se místo jedné hlavní postavy objevují hned tři velice odlišné charaktery. Každá z postav má odlišné zázemí: mladší floutek Franklin, Michael prožívající krizi středního věku a narušený psychopat Trevor (ne nepodobný herci Miroslavu Táborskému, jak upozornila legenda českého internetu František Fuka). Při zmínce o hlavních postavách musí autor recenze připustit, že jde o jedny z nejlépe vykreslených (anti)hrdinů v dějinách videoher. Postavy dávají smysl a jsou perfektně zahrané. Samozřejmě je nutné výrazně přimhouřit oči nad realismem. Oproti minulému dílu je totiž nové GTA výrazně odlehčené, příběh, ačkoli místy vážný, rozhodně nepopisuje naturalisticky život přistěhovalců, jako tomu bylo v případě čtyřky.

Samotný storyline se rozjíždí poněkud zvolna, a rozhodně nevystřílí všechny náboje během prvních několika hodin. Hráči budou zírat nad tím, kolik nových možností hry objeví až po několika hodinách strávených ve světelném sloupci monitoru. Bravurně zmáknuté je především pozvolné propojování příběhů všech tří borců. Díky mistrnosti autorů nepůsobí vůbec křečovitě.

Střídání postav

Koncept hry je zcela inovativní ve střídání postav. Hráči si mezi misemi mohou mezi všemi třemi borci libovolně přepínat. V určitých sekvencích hry, v drtivé většině během hlavních příběhových misí, je pak možné přepínat postavy i v průběhu hraní. Nikoli však tak náročným způsobem, jak si většina fanoušků dříve představovala. Ani rozlehlému světu Los Santos se totiž nevyhnuly rozsáhlé skripty. Hráči tak v každém okamžiku musí změnit postavu, aby došlo k vykonání určité činnosti. Jeden z parťáků je například v nouzi, takže je nutné přepnout kameru na borce se sniperkou, který tento drobný svízel z bezpečné vzdálenosti vyřeší.

Během hraní se trochu ke škodě nelze zbavit pocitu, že se vývojáři snažili, aby hra za žádnou cenu nebyla moc těžká. Tomu odpovídá i velká část rutinních misí typu dovez, následuj ujíždějící bod na mapě, zastřel nebo vyhraj pouliční závody vytuněných automobilů (což považuji snad za nejnudnější část hry). Na druhou stranu je třeba poznamenat, že hlavní příběhové mise jsou velice kreativní a narážejí na spoustu fenoménů současnosti, ať už jde o drogy či sektu spotřebitelů elektroniky Apple. Spousta nápadů je velice inovativní a na své si přijdou hlavně fanoušci černého humoru.

V čem pak GTA naprosto vyniká je obří otevřený svět. Cestování z jednoho konce na druhý zabere okolo patnácti minut, což je paráda. K tomu je nutné přičíst nepřeberné množství činnosti, ať už se jedná o rekreační lov, seskok padákem nebo potápění. Atmosféru umocňuje především autorský cit pro detail. Svět je propracován do detailu, hráč může navštěvovat fast foody, luxusní butiky či prodejny s marihuanou na předpis. Na druhou stranu jich ve hře není bůhvíjak velké množství. Na herním ekvivalentu Venice Beach je sice spousta krámků s veteší, do nichž lze vstoupit, ale nelze zde nic koupit.

Max Payne?

Největším překvapením je především fantastická hratelnost. Autoři polevili od realismu a každá postava může nosit všechny zbraně na jednou. Inventář je redukován do intuitivního kotouče, kterým lze snadno přezbrojit. Bojový systém je do značné míry podobný hře Max Payne 3, rukopis jednoho studia se prostě nezapře. K tomu samozřejmě patří všechna pozitiva, jako například velmi obsáhle zničitelné prostředí a propracovaný systém krytí. Troufám si tvrdit, že ve hře s otevřeným světem jsme takhle realisticky a dobře zpracované přestřelky ještě neměli.

Žádný kryt nevydrží věčně a rozdíl mezi jednotlivými druhy zbraní je velice znát. Navrch je také potřeba přidat nastavitelnou kameru. Postavu můžeme vidět od pasu výše (jako v Gears of War), nebo z dálky, což výrazně usnadňuje orientaci v prostoru.

Jedním z největších lákadel hry měla být výtečná grafika. Ano, ta vypadá na takto rozsáhlou hru skvěle, ale rozhodně nejde o vrchol schopnosti konzolí. Titul vypadá hůře než Max Payne či jiné konzolové grafické pecky. Problémem verze pro Xbox je především pozdější dokreslování textur, především při rychlé jízdě. Na druhou stranu jde však spíše o sporadický jev, který příliš nekazí kompletní zážitek. Oproti předchozímu dílu se především výrazně vylepšil framerate a hra od oka skutečně více méně stabilně osciluje okolo klasických třiceti snímků za vteřinu.

Skutečně perfektně vyvážený je jízdní model automobilů, i když příznivci závodních simulátorů budou zklamáni. Ačkoli se vozidla řídí velice arkádově, mezi jednotlivými typy je propastný rozdíl. Vzhledem k obrovskému vozovému (a leteckému) parku je stále co prozkoumávat. Pokud omrzí automobily, nic hráčům nebrání v poflakování se přírodou, jejíž zákoutí ukrývají spoustu záhad, ať už jde o Yettiho nebo mimozemšťany (ne, to není vtip).

Verdikt

GTA 5 je neskutečně povedená hra, která sice má své mouchy, ale i tak je naprosto pecková. Troufnu si tvrdit, že se najde opravdu jen minimum lidí, které by tahle hra nebavila. Solidní příběh, skvělé herecké výkony a rozsáhlý svět přímo stvořený k pořádnému vyřádění jsou zárukou toho, že u ní strávíte více času, než byste si sami přáli.

Na druhou stranu je nutné se držet při zemi. Rozsáhlé hry s otevřeným světem vždycky obsahují bugy a nelze očekávat grafiku tak dobrou, jak si někdo může představovat na základě recenzí tvrdících, že je to ve své podstatě nextgen.

Hodnocení: 95 %

• Klady: Rozsáhlý svět, grafika, podobnost s Los Angeles, téměř neomezené možnosti, vozový park, detaily interiérů, souboje.
• Zápory: Obří očekávání vždycky nějaké zápory přinesou, to bych ale musel být hnidopich.