RECENZE: InFamous: Second Son. Proměňte se v revoltujícího superhipstera

Playstation 4 mílovými kroky rozšiřuje portfolio exkluzivních titulů. Zcela jednoznačně je nejvýraznějším z nich InFamous: Second Son. Rozsáhlá open-world hra odehrávající se v okolí amerického Seattlu je přímo šitá na míru všem vyznavačům populární kultury, především pak těm, kteří holdují kultu mladých superhrdinů obdařených nadpřirozenými schopnostmi.

Nová generace konzolí přináší mnohem hlubší zážitky, o čemž se hráči mohou přesvědčit v nové akční hře, která jako by z oka vypadla komiksovým klasikám. InFamous: Second Son úspěšně navazuje na dnes již kultovní sérii v jistých ohledech ne zrovna nepodobnou slavným X-men. Nezkušený flákač ze Seattlu, nad nímž vládne železná pěst totalitního režimu, se téměř mávnutím kouzelného proutku dostane k superschopnostem.

Hejtovaný hezounek

Mladý floutek opojený vlastní důležitostí s těžce hipsterskými hadry a tváří třídní hezounka, kterého jste na střední hejtovali, definitivně uzavřel příběhovou linii životem ostříleného Colea z předchozích dílů.

Hlavní postava, Delsin Rowe, nově rozjíždí své čakry v ulicích Seattlu, novodobé Mekky všech guilty-pleasure záležitostí. Pomalý rozjezd v podobě drobného pouličního vandalismu a vykreslování vztahu se starším bratrem sloužícím u policie rychle střídá nabušená akce. Podobně jako v předchozích dílech si hráč pozvolna odemyká nové speciální schopnosti, jež jsou v podstatě zásadním motivačním prvkem k postupu hrou. Ano, Delsin si svoje nově nabyté schopnosti začne rychle užívat a šok se změní ve vášeň.

Právě hlavní postava je jedním z nejdominantnějších kýčů InFamous. Na rozdíl od poměrně drsného Colea je Delsin relativně jednoduchý spratek.

Hlavní Delsinova přednost spočívá v tom, že na sebe dokáže vázat schopnosti ostatních, což z něj činí geniální postavu k rozpoutání pekla v křemíkovém světě open-world hry. Právě zde se projevuje jedna z klíčových výhod hry. Vývojáři se Sucker Punch se věnovali modelování města do toho nejmenšího detailu, čehož si hráči všimnou především díky neskutečné zničitelnosti prostředí. Téměř všechny předměty lze rozbít na drobné kousky, přičemž zde nedochází k automatickým opravám. Jakmile něco zničíte, je s tím konec.

Síla next-gen konzole

Třešničkou na dortu je pak výtečně vypadající grafika, především pak blur a particle efekty. Každé použití superhrdinských schopností doprovází široká plejáda oku lahodících efektů, které až do příchodu nové generace zůstávaly konzolistům zapovězeny. V kombinaci s 1080p rozlišením jde bezesporu o jednu z nejlépe vypadajících her současnosti. Vysoký počet snímků za vteřinu a tím pádem plynulosti je dnes již nutnosti, ale právě takto rozsáhlé hry dávají plně vyniknout jeho důležitosti. Ladné a plynulé pohyby hlavní postavy pak působí spíše jako tanec než klasický průchod hrou.

Nový hardware umožnil vývojářům vybudovat město žijící vlastním životem. Ačkoli trochu menší, město Seattle nepůsobí nikterak stereotypně. Díky jeho menší výměře se všechny questy nachází poměrně blízko od sebe, což je zárukou toho, že hráč nebude mít příliš prostoru, aby se začal nudit. Na druhou stranu je třeba si připustit, že konzolisté zmlsaní GTA 5 mohou být trochu zklamaní. Od next-gen konzolí bych v tomto ohledu čekal přeci jen o něco víc. Srovnání s GTA 5 se InFamous: Second Son nevyhne ani v dalších aspektech, především pak ve věrnosti svojí předloze. Příroda i architektonický styl je sice podobný, ale kdo někdy v dominantě amerického severozápadu byl, jistě mi dá za pravdu, že se nejedná a příliš věrnou kopii.

Karmická rozhodnutí

Stejně jako v předchozích dílech, i nyní si hráč musí vybrat, jaký herní styl si zvolí. Hráč má na výběr mezi jasně odlišitelným dobrem a zlem. Černobílé vidění světa poslední dobou sice není v herním průmyslu trendy, do jisté míry jej však lze označit za garanta znovuhratelnosti. Průchod hrou se totiž v každém z těchto případů velice liší. Během průchodu hrou je hráč nucen konat nejrůznější karmická rozhodnutí. Za každý skutek pak Delsin získává bodíky odemykající a rozšiřující příslušný strom superschopností. Nikdy tak nelze získat oboje zároveň. Úkoly oproti předchozím dílům nejsou příliš inovativní a v zásadě je redukují na otázky zachraň/zajmi či zabij.

Pro vyvolání speciálních schopností je samozřejmě nutné mít dostatek energie nikoli nepodobné maně z fantasy her. Hráč ji dobíjí analogicky, jako v předchozích dílech, tedy vysáváním například neonových světel.

Herní styl je v případě karmických rozhodnutí diametrálně odlišný. Záporná postava je motivována masově ničit vše ve svém okolí, neboť tím dochází k násobení získaných bodů. Snad největším lákadlem pro co nejrychlejší akumulaci bodíků je zcela jednoznačně finální superschopnost nacházející se na vrcholu žebříčku.

Hratelnost kopíruje předchozí díly a zůstává na velice vysoké úrovni. Herní doba patří v současnosti k nadprůměru, nicméně bych od hry umístěné v otevřeném světě očekával o něco více. Průchod hrou zabere zkušenému hráči něco pod patnáct hodin, s podrobným prozkoumáváním okolí a plněním všemožných sekundárních questů jej však lze prodloužit na už poměrně slušných dvacet hodin.

Verdikt

Infamous: Second Son je titul hodný sbírky každého majitele Playstationu 4. Po poněkud pomalejším rozjezdu se pomalu začíná vytvářet portfolio skutečně lákavých her, kvůli kterým má smysl zvažovat pořízení nové konzole. Nový InFamous je krásný především v tom, že dokázal zachovat identitu série i přes absenci starého dobrého hrdiny Colea.

Nováček Delsin je sice arogantní spratek, ale je s ním docela sranda. Ničení Seattlu a příběh, který má spád, dávají snadno zapomenout na stísněné prostory amerického severozápadu. Někdo by mohl namítnout, že redukovaní světa na dobro a zlo je dnes už passé, ale do komiksového světa, ze kterého hra vychází, prostě patří, ne?

Klady: Otevřený svět, zničitelnost prostředí, grafika, efekty
Zápory: Povrchní hlavní postava, Seattle by mohl být větší