4 fotky 
Válka je hnusná, zlá a ošklivá. Nelíbí se civilistům, přírodě a nakonec ani těm vojákům, kteří, ležíce tváří v hustém bahnu se svištícími střelami nad hlavou, nakonec přeci jenom uznají, že to není až zas taková sranda, jak to vypadalo na náborových plakátech.
Ilustrační snímek. Foto: Daniel Husek, FANZINE.cz
Nová kniha Josefa Pecinovského předkládá před čtenáře vojáky, kteří byli doslova pro válku zrozeni. Válka je jejich podstatou, nic jiného neumí a mír považují za hnusné období, kdy nemohou střílet na nepřítele, ale jenom zbrojit a čekat na další konflikt. Nyní si představte tato militantní individua ve světě, ve kterém nikdo ani zdaleka netuší, co to válka je, a na pokyn: „Ruce vzhůru!“ dotyčný odvětí: „Proč?“
To je základní konflikt celé knihy, na kterém stojí a padá. V první kapitole dojde k představení vojáků, což má za následek nadšení militantní množiny čtenářů, kteří začnou juchat radostí nad zjištěním, že konečně drží v ruce military sci-fi, která v edici Pevnost silně chybí. Autorovi se podařilo vykreslit za krátkou dobu atmosféru originálního válečného konfliktu plného bojů, ničení a zmaru. Závěr kapitoly je tak vypointovaný, že se čtenář neubrání dojmu, že tato část byla původně pouze povídkou a autor ji dále rozšířil. Závěr také trochu připomíná Plástev jedu – jedno z výborných autorových děl. Přechod na další kapitolu je ovšem velice razantní.
Kniha svým názvem připomíná Hemingwayovo slavné antimilitaristické dílo Sbohem, armádo a svým obsahem se mu s trochou představivosti i blíží, a proto tedy druhá část nabízí čtenáři přeskočení úhlu pohledu kamery, jejíž hledáček se zaostří na přesném opaku války – zcela mírové společnosti, která se už na první pohled nezdá vůbec idilická. Před čtenářem se odhalí zcela jiné postavy i svět, u kterého bude mít čtenář neustále v mysli otázku: proč? Nikde nebylo vysvětleno, proč došlo k totální demilitarizaci, co se stalo s armádami, proč taková přesun atd. Nad celým světem tak zůstane viset nikdy nezodpovězený otazník, který ovšem zodpovězený být měl, protože takto kniha ztrácí na zábavnosti a čtivosti. Pozorný čtenář, který dokáže číst mezi řádky, si dá brzy jedna a jedna dohromady, ale přesto tam alespoň drobný exkurz do historie fikčního světa chybí.
Na to, jaká byla kniha v první části, zhruba od poloviny začne trochu pokulhávat. Děj se najednou stane jen nosičem kamery, která nerušeně zabírá kulisy a hlavní hrdiny. Na nich je vidět spousta práce, protože prostředí je zvládnuto velice dobře – nosný kontrast mezi ryze válečnou společností a naopak lidmi, kteří netuší, co to válka znamená, je skutečně vynikající; zároveň Pecinovský podrývá gloriolu zcela mírové společnosti klasickou lidskou touhou po moci, čímž jasně dává najevo, že je něco shnilého ve státě Dánském a skutečně není všechno zlato, co se třpytí. Popisovaný svět je jakási zeď, na kterou Pecinovský píše rudou barvou kritické komentáře – a kritiku z celého textu čtenář přímo cítí, ovšem bez kvalitního příběhu, který by ho prostě sebral a prohnal ho celým textem jak vepře masokombinátem, jej nechá stát pouze u vchodu a ukáže mu cestu dovnitř. Příběh je velice jednoduchý s jen minimální gradací, prostý emocí, nad kterými by čtenář zapomínal i na nudli u nosu. Vše klidně plyne a vojenské transportéry jezdí.
Konec nijak nepřekvapí, autor si sám na sebe ušil až příliš těsnou klec, ve které nemohl nijak manévrovat, čím tak vznikl omezený a předvídatelný příběh, okořeněný spoustou detailů i originálních scén, které však vyznívají do ztracena. Co lze pochválit mimo kulis, jsou rozhodně postavy, které jsou na rozdíl od děje živé a skutečné.
Zároveň jsou napsány tak, aby ani jedna nebyla zcela kladná, čistá anebo nabušená. Zdá se, že děj nemá žádného ústředního hrdinu, ale rovnou celou tlupu, která se neustále v centru pozornosti střídá a míhá. Berko je tak krásně tupý, plukovník Cowpack naopak přímo ukázkový zelený mozek, Awentir jako slizký a fanatický despota. Jsou to archetypy, které se autorovi podařilo vystihnout věrně, a tudíž je čtenář přijme s uspokojením. Jsou totiž napsány zkušenou a vypracovanou rukou, která ví, jak má správný román vypadat a jak se mají chovat jeho postavy, což samo o sobě nudu částečně vylučuje.
Probuď se, armádo je na edici Pevnost zdařilejší dílo, které potěší právě ty, kterým se již klasická fantasy začínala pomalu zajídat. Nudit se u něj čtenář nebude, ale jásat a skákat do stropu radostí také ne. Pokud jste vojenský či mírový fanoušek, přidejte k hodnocení deset procent, pro ostatní to bude kniha balancující na hranici lehčího a silnějšího nadprůměru, která však evidentně měla na víc.
Název: Probuď se, armádo!
Autor: Josef Pecinovský
Obálka: Jan Štěpánek
Počet stran: 250
Vazba: brožovaná
Rozměry: 110 x 165 mm
Vydala: Epocha, Praha 2010
Doporučená cena: 129 KčHodnocení: *** (50%)
