Menu
FANZINE.cz
Technologie

RECENZE: King Arthur 2 se snaží přiblížit sérii Total War

Jakub Bilko

Jakub Bilko

6. 2. 2012

Když jsme v redakci dostali příležitot k vyzkoušení nového Arthura, čekali jsme po vzoru trailerů strategii podobnou těm z Total War série, tedy parádní kousek. Bohužel, famfára se nekoná, byť k tomu nechybí až tak velký kus.

Ve hře se neutká jen muž proti muži Zdroj: vydavatel hry

Nutno podotknout, že druhý díl krále Artuše není tak úplně čistokrevná real-timová strategie, i když na to samozřejmě hned na první pohled vypadá. Kromě nejvýraznějšího strategického modelu obsahuje také RPG prvky projevující se ve vylepšování hrdiny a jednotek nebo dokonce ovlivňování děje vlastními rozhodnutími.

Napříč fantasy Británií

Ve hře zavítáme do mytologicky bohaté Británie, ve které  kromě různých národů, kultur a armád nacházejí své místo také řady démonických stvoření, obrů a jiných nestvůr. Hned v úvodu hry se dozvíte, že Artuš dokázal sjednotit jižní Británii, zatímco na severu byli Římané poraženi hordou barbarů. Pakliže si říkáte, že Artuš je právě tím velkým vůdcem, do jehož role se vtělíte, jste na omylu.

Hráč se ujme role jistého Septima Sully, který ztratil onu bitvu a nyní se s barbary musí vypořádat, jelikož jejich postup nebezpečně vzrůstá. Již v těchto okamžicích na vás hra vybafne nabídkou několika možností, které představují váš postup. Ano, možná to navozuje pocit významného zasahování do děje, ale mně osobně tento prvek připadá naprosto zbytečný. Tyto možnosti se neobjevují jen ve stylisticky povedeném vyprávění, ale také v samotné hře.

Přečtěte si také recenzi hitu Star Wars: The Old Republic

Kupříkladu před bitvou. Člověk už by rád vedl svou obrovskou armádu k vítězství, ale před tím se musí proklikat přes nabídky zobrazující vaše jednání. Někteří tyto pasáže zkrátka proklikají, aniž by věděli, o co zrovna jde. Když už se ovšem dostanete do samotného tažení, naskytne se vám možnost vést monumentální armádu napříč velkou mapou pokrytou různorodým terénem, jenž hraje z taktického hlediska významnou roli.

Kromě bitev strávíte část hry na globální mapě jako v sérii Total War. Zde máte přehled o provinciích, nepřátelských pozicích a diplomatických, příběhových nebo bitevních questech. Po mapě se tedy pohybujete rytířem představujícím celou armádu.

Monumentální bitvy probíhají v režii tisícovek vojáků

Co se vylepšování týče, s každým nárůstem levelu vašeho hrdiny obdržíte tři skill pointy, které následně utratíte ve vylepšování jeho dosavadních schopností nebo obohacení o nové. Jednotlivé třídy jednotek získávají upgrady základních schopností a každý pátý level jim můžete přiřadit vámi vybranou novou schopnost.

Kromě vlastního hradu spravujete ve hře i jiné budovy, které se dají upgradovat, a tím vám budou větším přínosem. Naleznete zde například obchodníka prodávajícího různé artefakty, ale také vesnice jednotlivých tříd jednotek. Docílením požadovaného levelu můžete provádět výzkum, opět přinášející výhody.

Řinčení zbraní

Největším lákadlem jsou určitě ony monumentální bitvy, kde vedete velmi početnou armádu. Před bitvou si můžete jednotlivé skupiny uspořádat dle vlastního gusta. Lučištníky pokrýt zadní linii, zatímco dopředu postavíte kopiníky. Kavalerie může zase tvořit zteč, která rozmetá přední linie nepřátelské armády.

Velkou kapitolou je terén a jeho členitost. Jeho správným využitím lze velmi efektivně získat výhodu i nad početně větší armádou, méně přehledné a více členité lesy mohou tvořit dostatečný úkryt před rojem šípů. Navíc lze během bitvy hru pohodlně zastavit, čímž si, pokud nestíháte, můžete udělat obrázek o situaci.

Porovnejte hru s úžasným Total War: Shogun 2

Každá jednotka má svou efektivnost vůči jiným jednotkám, ale také své slabiny. Důležité je také taktizovat a nasměrovávat jednotlivé skupiny jednotek v závislosti na nepřátelském postupu při útoku a přizpůsobit se situaci. V boji se neutkáte jen se cvičenými rytíři, ale také s prapodivnými démonickými potvorami. Obzvlášť létající jedinci jsou nebezpeční, jelikož jim díky své stabilitě není žádný terén překážkou. Dojde i na několik metrů vysoké bosse.

Velkou část hry strávíte na globální mapě

Nyní se ovšem dostáváme k technickému zpracování, které je kámenem úrazu. Není pochyb o tom, že hra vypadá dobře, animace jsou povedené a krajina je obohacena fyzikou. Bohužel hra postrádá dostatečnou optimalizaci. Zejména v bitvách, kde se střetávají obří armády na velké ploše, prostoupené lesy a jinou krajinou, klesá framerate níž, než je únosná mez, a to i na výkonném počítači. Nemluvě o opravdu dlouhých chvílích strávených u loadingů.

Grafické nastavení sice umožňuje omezit nebo vypnout spoustu pozlátek, i přesto hra občas připomíná spíše zrychlenou slide show požírající paměť. Pokud zrovna nehýříte grafickou kartou výkonnější, než je zdrávo, budete se muset spokojit se značnými kompromisy, avšak ani to nemusí stačit.

[youtube_660]RZ-2leHqbE0[/youtube_660]

Verdikt

King Arthur 2 svou hratelností jistě uspokojí zejména skalní příznivce strategického žánru. V duchu anglické mytologie a příjemného soundtracku si vychutnáte taktizování v bitvách a zlehčený RPG systém. Hru ovšem sráží dolů velmi špatná optimalizace a dlouhé loadingy. Umělá inteligence se občas zachová nelogicky a vaše orientace na bojišti může být v kombinaci s minimalizací jednotlivých skupin jednotek krkolomná. Pakliže hledáte kvalitní real-timovou strategii, raději doporučíme některý z dílů Total War.

Hodnocení: 75 %

  • Klady: Slušná míra strategické zábavy, velké bitvy, RPG prvky, anglická mytologie
  • Zápory: Špatná optimalizace, místy špatně viditelné písmo, občas nepřehledné

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: King Arthur 2 se snaží přiblížit sérii Total War

Hide picture