Menu
FANZINE.cz
Fantasy knihy, fantasy literatura

RECENZE: Kladivo na čaroděje 4 – Sonáta pro Azazela končí nejen smrtí

Olga Buriánková

Olga Buriánková

23. 2. 2014

Výřez z obálky Kladivo na čeroděje 5 - Sonáta pro Azazela.Lepší polovina ujeté čtveřice magických soukromých oček vzala nový případ. Mág Felix a jasnovidka Klaudie cestují do Nitry. Mají dohlížet na dražbu prastarého manuskriptu. Pokud všechny zúčastněné nepovraždí katův duch, mráz či nepohltí peklo. 

Ilustrační obrázek k sérii Kladivo na čaroděje. Autor: Lubomír Kupčík

Ilustrační obrázek k sérii Kladivo na čaroděje. Autor: Lubomír Kupčík

Světlo světa si již nějaký čas užívá čtvrtý díl původní české literární série Kladivo na čaroděje. Stejně jako předchozí kolega, ani svazek s podtitulem Sonáta pro Azazela nepochází z pera zakladatele cyklu, Jiřího Pavlovského. Autorskou štafetu tentokrát převzal Dušan D. Fabian a před ústřední čtveřici postavil velkou porci zábavy. I když hlavní hrdinové si ji možná neužijí tolik jako čtenáři.

Dušan D. Fabian

Narodil se v roce 1975 v Košicích. Nejprve se prosadil v časopise Fantázia povídkami – sbírka Odbila 13. hodina (2012). Románem debutoval v češtině knihou Invocatio Elementalium (2006 – městská fantasy a okultní thriller), na níž navázal Pestis Draconum (2008) a později Živého mě nedostanou! (2010 – akční fantasy s černým humorem). Díky stylu své tvorby byl do Kladiva na čaroděje pozván jako první „zahraniční“ autor.

Je pech skončit zamčený v domě s vraždícím maniakem 

Partička vyšetřovatelů se musí postavit novým výzvám. Felix a Klaudie mají dělat paranormální ochranku při aukci podivného středověkého svazku. Vincenc s Walterem se budou družit. Těžko říci, co je nebezpečnější. V Nitře se má sejít zvláštní skupina dražitelů a nejen jich. Církevní hodnostář z Vatikánu, jiný z Čech, americká vědkyně, Felix a Klaudie se zástupcem klienta, pekelný cestovatel či zaměstnanci Archeologického ústavu. Než si ale herbář budou moci prohlédnout, čeká je šok. Zatímco venku mrzne, až praští, v betonové krychli se horko zvyšuje s každou nalezenou mrtvolou. V magicky uzavřené budově podléhají šílenství i smrti další a další nebožáci. Přežije někdo?

Výřez z obálky Kladivo na čeroděje 5 - Sonáta pro Azazela.

Je dobré občas se přidržet super vychytávek

Knižní svazek nazvaný Kladivo na čaroděje – Sonáta pro Azazela má opravdu dobrý zvuk. Jak si čtenáři zvykli již při minulém dílu Ondřeje S. Nečase, každé další pokračování může vést překvapivým směrem. Jiří Pavlovský vytvořil bizarní skupinu magicky nadaných postav a vlastní svět, v němž se tito antihrdinové pohybují. Až na pár detailů se neliší od naší reality a zatímco běžní obyvatelé Česka o fungující magii nemají ani ponětí, čtyřka vyšetřovatelů se staví mezi ně a zlo. Většinou.

První a druhý díl cyklu jsou provázané a Felixe, Klaudii, Vincence i Waltera v nich čeká boj o holý život i budoucnost lidstva. Další dva svazky tak hluboký dopad nemají a každý z nich s prvními zatím nesouvisí a jsou zcela samostatné. Tuzemské milovníky fantastiky jistě potěší, že se paranormální vyšetřovatelé z Česka i tentokrát pohybují na území jim blízkém.

Pro velkolepou zábavu není třeba velkých efektů

Čtvrtý díl Kladiva na čaroděje se směle může poměřovat s mnohým zahraničním svazkem. Například americký spisovatel Simon R. Green píše urban fantasy velmi podobnou tuzemskému Kladivu na čaroděje (série o Johnu Taylorovi, Hledači duchů). Stejně jako v Hledačích duchů je i v Kladivu na čaroděje skupinka podivínů, kteří vědí, jak zatočit s magickým nebezpečím.

Je otázka, nakolik se třeba Dušan D. Fabian inspiroval v dílech zmíněného zahraničního autora. Nedá se popřít, že hlavní zápletka Sonáty pro Azazela je dost podobná dějové linii dílu Hledačů duchů, nazvaného Úsměv pro ducha. Podobné srovnání by se ale dalo brát nejen jako výtka, ale i jako hold Simonu Greenovi či ukázka faktu, že i tuzemští autoři jsou schopní psát skvěle.

Situovat děj knihy beze zbytku do jediné budovy a pracovat s omezeným počtem osob je nepříliš originální, ale bezpochyby velmi odvážné. Nutno říci, že D. Fabian se s tím vypořádal vážně skvěle. Vedlejší dějová linie Vincence a Waltera, kteří se snaží koexistovat možná je celkem vtipná, ale příliš za zmínku nestojí. Nabízí se myšlenka, co autora vedlo k tomu, že hlavní postavy rozdělil. Možná se je snažil oslabit, ale čtenářům je od počátku jasné, že i z téhle šlamastyky se nakonec všichni dostanou vcelku.

David D. Fabian nejprve šikovně představuje jednotlivé postavy, zmiňuje některé znepokojivé skutečnosti a detaily. Umně buduje a pomalu zahušťuje atmosféru příběhu drobnými náznaky i příšernými odhaleními (vypadlým elektrickým proudem, nálezem těla, zamrzlými východy či zmínkou o mstivém duchovi). Občas čtenářům běhá mráz po zádech, někdy se otřesou při detailním popisu středověké tortury, ale celou dobu se baví.

Přestože se v Sonátě pro Azazela čtenáři nesetkají s žádným magickým běsněním či dramatickými souboji, není v příběhu nouze o krvavé detaily či oddělené části těl. Hlavní detektivní pátrání je okořeněné pochmurnou duchařskou atmosférou, jež se může i nemusí ukázat jako zavádějící. Stejně jako postraší, může vyprávění i pobavit některými vtipnými odkazy, jež ústy jednotlivých postav zaznívají.

Kam až čtenáře v dalším dílu zavede navrátivší se zakladatel cyklu Jiří Pavlovský, se čtenáři dozvědí v pátém dílu stále populárnější série s názvem Kladivo na čaroděje 5 – Výtah do pekla. Autor je zavede do jedné obyčejné pražské nemocnice či na Jižní město. Jen on ví, jaké nebezpečí na těchto místech hlavní hrdiny může čekat.

Název: Kladivo na čaroděje 4 – Sonáta pro Azazela. Autor: Dušan D. Fabian. Nakladatel: Epocha – edice Fantastická Epocha, 2013. Počet stran: 168. Doporučená cena: 159, e-shop Epocha 127 korun.

Hodnocení: 80 %

 

 

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Kladivo na čaroděje 4 – Sonáta pro Azazela končí nejen smrtí

Hide picture