Jako jiní by i Gavery Fink chtěl trávit dovolenou hraním a pitím šnapsu v dámské společnosti. Když však cestuje s přítelem Oggerdem, leccos se komplikuje. Uprostřed cesty leží mrtvola plukovníka a ve vojenském táboře se chystá lynč nevinného vesničana.
![Lovci přízraků musejí čelit vražednému spiknutí i smrtícímu tajemství. Zdroj: distributor.]()
Lovci přízraků Zdroj: distributor.
Literární série Všechno na Mars – Oggerd z pera Vladimíra Šlechty čítá, kromě povídek patřících do různých etap obydlování červené planety a zároveň pozemské palivové krize, také již sedm románových svazků ze stejných časů. Lovce přízraků lze datovat přibližně do období, v němž se evropská krize již relativně stabilizovala a do společnosti se pomalu vrací řád i pokrok.
Další vyprávění z prostředí trochu depresivního a krutého postapokalyptického světa přivádí k fanouškům oblíbené postavy kyborga Oggerda svázaného vojenskými pravidly, technologického génia a vědce Hala Harga i ukecaného floutka Goveryho „Pěnkavku“ Finka schopného brilantní dedukce.
Vladimír Šlechta
Narodil se v Liberci roku 1960, žije v Českých Budějovicích a v roce 1984 absolvoval Stavební fakultu ČVUT. Prošel několik zaměstnání včetně podnikání nebo učení. Debutoval povídkou Legendární zbraň (Ikarie, 1993) z Oggerdu, stejně jako první romány v roce 1999 (Projekt Bersekr, Ostří ozvěny) a účastní se i literárních soutěží. Aktuálně je (kromě desítek povídek) autorem více než deseti knih často na pomezí sci-fi a fantasy (postkatastrofický Oggerd: Emma z umírajícího města, Střepy z Apokalypsy, Lovci přízraků, Kyborgovo jméno, Keltská brána; fantasy Krvavé pohraničí: Krvavé pohraničí, Šílený les, Likarijská trilogie, příběhy Gordonova země, další například z JFK). Je ženatý a má dva syny.
Okřídlený Sherlock nutí ke spravedlnosti posádku bez řádu
Gouvernet Raymond Fink (zvaný „Pěnkavka“) si výpravu dost maloval. Doufal, že jeho aktuální insomnii vyléčí v pohodové Anatarchonne, kam cestoval s ne úplně lidským majorem Oggerdem a vědcem Halem. Jejich tým specialistů na průzkum technologických anomálií dostal tajný úkol a k ruce císařského pověřence, mladého aristokrata Dominika. Jenže kromě přírody je záhy překvapila i mrtvola oberstleutnanta Wankela s pořádnou dírou v hlavě, který slunnému „letovisku“ velel.
Jeho práci ale oceňovalo jen pár marodérů, užívajících si privilegia i moc nad životy vojáků a místních. Právě jeden z vesničanů se stal obětním beránkem, který měl na konci provazu pykat za smrt zpátečnického diktátora. Na buzerplac naštěstí vtrhli Gavery s Oggiem i ostatními a zločinu zabránili. Obratem však musejí vyšetřit, kdo skutečně vraždil. Navíc je tu jejich tajné poslání a ve vězení velitelův zástupce…
Postapokalyptická detektivka je vydařeným pátráním
V Lovcích přízraků se dobrodružství Gaveryho a Oggerda nese na trochu jiné vlně, než tomu bývá. Jednak se vojenský kyborg stává prakticky vedlejší postavou a do příběhu moc nezasahuje, druhak není tato jejich eskapáda prvořadě založena na akčních scénách či dramatických zvratech. Nejpodstatnější linií vyprávění je zde vyšetřování násilné smrti neoblíbeného velitele, ostatní jsou spíše pozadím.
![Zdroj: knižní obálka.]()
Zdroj: knižní obálka.
Hlavní postava – Gavery – se prokousává spletitými vztahy uvnitř vojenské posádky i mezi ní a naoko srdečnými vesničany, kteří však mají v rukávu nejedno smrtící tajemství. V průběhu děje autor seznamuje čtenáře a občas trochu naivního Finka i s dalšími postavami, díky čemuž se společně mohou oddávat úvahám, kdo kromě zahradníka mohl vraždit.
Před vyšetřovatele z donucení klade útržky myšlenek nebo událostí, které jej vedou správným směrem a nakonec i rozuzlení krvavé záhady, stejně jako se ale před Gaverym objevují zavádějící důkazy, lži nebo polopravdy či rozdílné pohledy na skutečnost. A protože se Fink nemůže spoléhat na náhlé osvícení nebo z nebe spadlou stopu, musí tvrdě a mnohdy nebezpečně pátrat po motivech i totožnosti vraha/ů.
Akce nemusí hrát prim, ale je potřeba
Vladimír Šlechta není v detektivním žánru nováčkem, což dokazuje kupříkladu Projekt Berserkr nebo povídky v knize Emma z umírajícího města (v nich se jedná o městskou noir detektivku), ale třeba i ztracení vesničané v románu Krvavé pohraničí. Zločiny v autorově podání se zjevně neomezují jen na temné uličky, ale dějí i v nedotčené přírodě.
V tomto žánru na pomezí detektivky a sci-fi nebo fantasy získal nejeden literární zářez a o jeho úspěšnosti se čtenáři mohou přesvědčit i zde v Lovcích. Na druhou stranu by podobným směrem tvorby mohli být maličko zklamaní čtenáři upřednostňující v první řadě brutální akční jízdu od začátku do konce knihy. Drobné vyšetřovatelské krůčky by jim mohly připadat trochu zdlouhavější a méně zajímavé než dramatické bitvy.
Budiž jim útěchou, že i v tomto svazku oggerdského cyklu se dočkají i těch. Navíc jsou provoněné střelným prachem, okořeněné nějakou tou mrtvolou v louži krve a nádavkem i děsivým kostlivcem ve skříni. Lovci přízraků potěší nováčky, kteří o Šlechtově steampunkovém světě dosud nic nevěděli, protože vyprávění má svůj logický začátek i pointu, bez přímé souvislosti s předchozími knihami.
Potěší je příjemné čtení s dostatkem adrenalinu i tajemství, aby je bavilo je postupně odkrývat spolu s hlavními hrdiny a zároveň jim nevadilo pár odkazů, které pro neznalé cyklu a jeho předchozích částí se zde příliš nevysvětlují.
Největší požitek budou mít z knihy autorovi věrní fanoušci, pro něž temná realita po Apokalypse i hrdinové série jsou staří známí a největší odměnou občas utroušená poznámka odkazující ke dříve zmíněným postavám či událostem. A dle autorových slov se v pokračování Lovců dočkají asi zcela nového spojení některých jeho hrdinů.
Název: Lovci přízraků. Autor: Vladimír Šlechta. Obálka: Michal Ivan. Nakladatel: Brokilon, 2015. Počet stran: 240. Doporučená cena: 248, elektronicky 149 korun.