3 fotky 
Po dlouhých osmi letech netrpělivého čekání se experimentální kousek Mirror´s Edge dočkal přímého nástupce s podtitulem Catalyst. Neohrožená, pohybově nadaná Faith se znovu vydává se svoji partou bojovat proti orwellovskému režimu. Zvládne si s nastupující totalitou poradit i tentokrát?
Fešná hlavní hrdinka Faith se znovu vydává bránit svobodu. Zdroj: Vydavatel hry
Původní Mirror´s Edge přinesl v roce 2008 změnu na poli žánru FPS. Bere si z něj to nejlepší, navrch přidává neskutečnou pohybovou dynamiku, která hráče doslova vtáhne doděje, a to i přesto, že se v ní nevyskytují zbraně. V zásadě tak jde o zcela nový žánr first person her. Kulisy fiktivního futuristického města působí strhujícím dojmem a doslova vyzývají k probádání nejrůzěnších zákoutí. Výškové budovy a perfektní práce tvůrců jak s horizontální, tak vertikální osou prostoru nabízejí skutečný challenge.
Nový díl Catalyst není přímým pokračováním, ale spíše takovým duchovním pokračováním. Podstatné je, že pro maximální zážitek není potřeba znalostí předchozího dílu.
Parkourová akce
Tahle parkourová hra nabízí mnoho výzev především plněním vedlějších úkolů. Hledání ukrytých messenger tašek či hackování bilboardů představuje návykovou záležitost, která otestuje schopnosti i těch nejzkušenějších hráčů. Checkpointy a jsou velmi benevolentně rozšířené a nahrávací časy krátké. Z toho důvodu se není nutné stresovat či rozlišovat při nepovedené parkourové kreaci, která by za normálních okolnosti skončila velmi nehezkým pádem se smrtelnými následky.
Souboje nepatří k nejsilnějším stránkám hry, ale přesto přináší zajímavé zpestření
Na rozdíl od prvního dílu mají hráči neúměrně větší možnosti svobodného pohybu, k nimž přispívá také nová vychytávka v inventáři hlavní hrdinky, vystřelovací hák umožňující snazší a rychlejší pohyb na větší vzdálenosti.
Výtvarný styl
Jedinečný výtvarný rukopis kombnující pastelové barvy a místy sterilní prostředí moderní metropele podtrhnuté světelnými a kouřovými efekty dělá z Catalystu slušně vypadající titul, především na PC verzi. Testovaná verze pro PS4 je z pochopitelných důvodů podřízena především výkonu reprezentovanému počtem snímků za vteřinu. Díky vysokému frameratu je zážitek z parkouru velmi solidní, bohužel však trochu trpí kvalita textur.
Vzhledem k rozsáhlosti otevřeného světa lze nad tímto aspektem přimhouřit oči.
Faith se neohroženě pouští do akce
Stejně pozitivně, jako o výtvarné stránce bohužel nelze hovořit o nemastném neslaném příběhu a postavách. Tuctový příběh o boji party prozřetelných proti nastupující diktatuře je sice v současné době aktuální, ale byl tu už tolikrát, že lze jen stěží hovořit o čemsi inovativním. Všechny postavy včetně Faith působí velmi negativisticky a v průběhu děje je nečeká žádná výraznější proměna, díky čemuž je veškerý děj poměrně plochý a jednotvárný.
Jako ve většine herních blockbusterů nesmí chybět ani RPG prvky. Přerozdělováním bodíků do stromu vlastností lze postupně odemykat nové typy pohybu a aokrobatických prvků, ale také zlepšovat bojové schopnosti. Souboje jsou prvkem, který měl obohatit rychlý pohyb městem. V kombinaci s parkourem pak dává hráči skutečný pocit svobody a síly. O něco slabší je však v případě, že hlavní postava nemá dostatečnou rychlost. Bojové pasáže pak působí poněkud krkolomně a místy až směšně. Nepřátelé totiž mají tendenci i při slabém úderu automaticky směřovat k hranám budov a padat z nich, místy dokonce přepadávat přes zábradlí.
Ve finále to pak působí lehce trapně, místy až směšně.
Verdikt:
Mirror´s Edge je vcelku zábavná hra, která však téměř v žádném aspektu nepřekračuje kvality jedničky. Ačkoli se u ní rozhodně nudit nebudete, nejde o titul, na který byste zpětně vzpomínali a měli nutkání si jej kdy znovu zahrát. Velký otevřený svět a parkourové reakce jsou skvělou zábavou na jeden, maximálně dva víkendy. Catalyst rozhodně není špatným titulem, ale po osmi letech úpěnlivého čekání fanoušci toužili po zážitku o něco silnějším.
