Menu
FANZINE.cz
Recenze her

RECENZE: Ridge Racer Unbounded voní po spálených pneumatikách

Marek Jedinák

Marek Jedinák

16. 4. 2012

Nesmrtelná závodní hra Ridge Racer se reinkarnovala do dalšího dílu nesoucího podtitul Unbounded. Je svižná, plynulá a zábavná, ale spousta prvků nebyla dotažena do konce. Čtěte recenzi na TOPZINE.cz.

Ridge Racer je úspěšnou značkou arkádově laděných závodních her s velice dlouhou tradicí. V průběhu dějin dávných i nedávných vyšla snad na všechny kdy existující platformy. Nejnovější pokračování určené pro všechny tři dominantní platformy se snaží jít s dobou a vytvořit atraktivní produkt pro moderního, zmlsaného hráče.

Pouliční běsnění mimo rámec zákona

V žádném případě nelze hru klasifikovat jakožto simulaci podobnou takovým klasikám jakými jsou Forza či Gran Turismo. Mnohem blíže má totiž spíše k zábavně pojatým kouskům ze série Need For Speed. To s sebou nese i některá pozitiva. Rovnou zapomeňte na téměř nezničitelné automobily z výše jmenovaných titulů.

Čtěte také: Vybrali jsme 9 nejnásilnějších her. Močí se v nich na lidi a morduje igelitovým sáčkem

V Ridge Raceru lze všechno roztřískat doslova a dopísmene. Kolize jsou na silnicích naprosto běžné, stejně tak jako létající zničené automobily. Kam se hrabou běžně létající bavoráky z německých dálnic ve známém seriálu Kobra 11.

Hra svým konceptem na první pohled připomíná žánrovou klasiku Need for Speed, a to nejenom bookletem. Prostředí a nasvícené automobily s lesknoucím se povrchem přímo vyzývají k pořádné adrenalinové zábavě. Zde však přichází první poněkud zarážející fakt. Auta budou všem přiznivcům motorismu jistě povědomá, avšak žádnou ze značek či modelových řad znát nebudou.

Hra totiž nemá licenci žádného z výrobců, to je však v současnosti velmi řídký jev, který působí jako pěst na oko.

Modely automobilů a osvětlené bulváry jsou skutečnou pastvou pro oči zdroj: vydavatel hry

V zásadě je to u arkády omluvitelné, a všichni mimo svérázných hnidopichů tento fakt u jasně arkádové hry omluví. Tyhle závody jsou totiž o tom pořádně se vyřádit. Všechny závodní okruhy odehrávající se v obřím městě jsou osety celou řadu veřejného majetku, který si vyloženě koleduje o to, aby ho někdo sejmul nabušeným šestiválcem.

Za body získávané pouliční devastací všeho možného dostává hráč bodíky a zkušenosti, díky nimž si pak odemyká nové tratě a vozy. Jejich jízdní vlastnosti jsou značně odlišné a statistiky v jejich menu skutečně na silnici hráči pocítí. První vůz však paradoxně i přes svůj příliš konzervativní vzhled patří dlouhou dobu k těm lepším.

Čtěte také: Prodal snubní prsten, aby si koupil 20kg brnění z videohry

Finanční model, díky němuž by šlo automobily vylepšovat a tunit, hra bohužel postrádá. Všechny modely jsou tedy předem zafixované a nelze s nimi nic dělat.

Levnější autodráha z cizokrajné tržnice

Tratě jsou relativně nápadité, nelze se však občas zbavit pocitu, že jsou jako přes kopírák. Chybí zde například delší úseky zatáček, což může evokovat dojem, jako by šlo o závody na nějaké levnější autodráze. To však kompenzuje několik zkratek odhalitelných díky zapnutí zrychlovacího nitra, s jehož silou lze probourat i jinak nepřístupné cesty.

Kupodivu je hra poměrně náročná, soupeři na hráčovu káru rozhodně čekat nebudou. Prvenství v závodu skutečně něco stojí a dokončování závodu někde v polovině žebříčku je zcela běžné. Na čistokrevnou arkádu poměrně zvláštní jev. Tento fakt působí jako motivační faktor k demolici okolí. Toho lze využít především v módu postav si své vlastní město.

Velmi dobrou zprávou jsou poměrně rychlé loadingy.

Ničení okolí je tou nejsnazší cestou, jak si odemknout nové vozy

Pokud nelze získávat body regulérním způsobem, na řadu musí přijít hrubá síla. Tu se však nebojí použít ani soupeři, rádi do hráčova vozidla vrážejí a snaží se ho natlačit do nejrůznějších překážek.

Díky tomu se hra stává rychlou a adrenalinovou jízdou, která hráči nedá příliš prostoru k oddechu či nějakému taktizování. Je nutné si pokaždé přesně zapamatovat, v jakém úseku smykovat a v jakém zase zapnout nitro, aby bylo možné za extra bodíky zdemolovat třeba kavárnu nebo stanici metra.

Verdikt

Ridge Racer se pokusil rychlou cestou projít revoluční změnou, která by dohnala léta jeho stagnující evoluce. V některých ohledech se mu to podařilo, ale ani to nezabrání dojmu, že měli vývojáři k inspiraci od konkurence velmi málo času. Celá řada prvků působí naprosto skvěle, některé aspekty však zůstaly opomenuty či zanedbány.

Hra je i přes určité nedostatky zábavnou závodní adrenalinovou jízdou určenou především pro hráče milující konzumování her v co nejkratším čase. Titul nenabízí celou řadu dnes již standardních funkcí, režim kariéry je ryze formální. Ani to však nebrání tomu, aby si hráči mohli vychutnat zážitek z parádních závodů v docela pěkném kabátku s možností ničit okolní prostředí.

Hodnocení: 70 %

  • Klady: Rychlé loadingy, nitro, svižné tempo, několik herních módů
  • Zápory: Pouze formální mód kariéry, prapodivné tratě

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Ridge Racer Unbounded voní po spálených pneumatikách

Hide picture