Svět bez elektřiny ve svém příběhu představí americký spisovatel William R. Forstchen. Ačkoli postapokalyptických knih se dá v regálech knihkupců nalézt spousty, román Vteřinu poté se v několika ohledech přece jen liší.
![Dokáže si někdo z nás představit svět bez elektřiny? Zdroj: sxc.hu]()
Dokáže si někdo z nás představit svět bez elektřiny? Zdroj: sxc.hu
Lidstvo je na elektřině zcela závislé. Díky ní funguje zemědělství i průmysl. S její pomocí se nám dostává potravin, pitné vody a léků. Bez ní bychom nevěděli, co se děje ve světě. Bez elektřiny by si tuto recenzi přečetlo jen minimální množství lidí. Přestane-li jít proud, zastaví se i vývoj ve všech oblastech.
Otázku, jak by vypadal svět po výpadku, si v románu Vteřinu poté položil i spisovatel William R. Forstchen. Vrátilo by se lidstvo jen o jedno dvě století zpět? Těžko. Tehdy se dokázali bez elektřiny snadno obejít. Ne, současné společnosti by v takovém případě hrozil středověk. Temný a nelítostný.
William R. Forstchen
Americký spisovatel, který se orientuje také v historii vojenství a vojenských technologiích. Tyto znalosti pak využívá ve svých knihách. K nim patří mimo jiné román Gettysburg o alternativní historii americké občanské válce nebo šestidílná military sci-fi Wing Commander.
Děj románu se odehrává ve Spojených státech. Rodina bývalého armádního důstojníka Johna Mathersona žije poklidně a spokojeně, každodenní stereotyp narušují jen občasné triviální problémy. A podobně si vede i celé horské městečko Black Mountain. Že se děje něco nezvyklého, Johnovi a dalším obyvatelům začíná docházet až ve chvíli, kdy výpadek proudu trvá už půl druhého dne. A nezdá se, že by k jeho nahození mělo dojít kdovíjak brzy.
Severokarolínské městečko tak najednou musí řešit věci, o kterých se nesní ani chovancům psychiatrických léčeben. V obchodech dochází potraviny, bez zásob je i lékárna. Automobily až na pár výjimek nejezdí. V ulicích narůstá panika a stačí jen krok a vypukne anarchie.
Co dělá civilizaci civilizací?
Forstchen nabízí čtenářům svou katastrofickou vizi. Ukazuje, k jakým krokům by pravděpodobně docházelo. Autoritu získá hrstka jedinců privilegovaných díky jejich zkušenostem (učitel historie a bývalý důstojník John Matherson), znalostem a dovednostem (doktor Kellor) nebo vlastnictví zbraně (policista Charlie).
Společnost se rozdělí na jednoduché my a oni. Jakýkoli neznámý se dostává na mušku domobrany. Zbylé jídlo a léčiva je třeba šetřit, ne je rozdávat cizákům. Problémy představují i zloději ve vlastních řadách. Autor naráží na ožehavé téma – přestává bez elektřiny platit i právo? A jak potrestat viníky?
![obálka William R. Fortschen: Vteřinu poté]()
Po celou dobu si spisovatel nepřestává klást podobné otázky. Poukazuje na nepříjemná fakta, jež trápí nejen USA, ale všechny vyspělé země. Staří lidé se dožívají vysokého věku jen s pomocí léků. Díky moderní medicíně mohou žít i diabetici a jedinci s kardiostimulátory. Každý den mnoho lidí přijímá více kalorií, než spotřebuje, pitnou vodou se všemožně plýtvá.
Na čtenáři pak zbývá, aby si vše uvědomil a zamyslel se nad tím.
Kniha zaslouží pochvaly i výtky
Variací na podobné téma se objevují stovky. Zůstane-li opomenuta postapokalyptická stránka románu, i čistě výpadkem elektřiny se zabývá několik literárních a seriálových děl. Čeští čtenáři si patrně vzpomenou na Tmu Ondřeje Neffa. Jen těžko lze Williama Forstchena napadat za plagiátorství. Oba autoři k látce přistoupili po svém. Kdo Tmu již absolvoval, nenajde v knize Vteřinu poté moc nového. Užít si ji však přesto může.
Román nehraje zbytečně na city. I když se pár dojemných scén objeví, nepůsobí samoúčelně. Na obtíž tak pro neamerického čtenáře bude jen přehnaný patriotismus, který z některých pasáží přímo tryská. Zatímco jiní spisovatelé by se ptali, zda lidé v podobných situacích zůstávají lidmi, Forstchen si klade otázku: „Jsme stále Američané?“
Vhodné i pro nefanoušky
Nespornou výhodou představuje autorovo vysvětlení výpadku elektřiny. Nesvádí jej na mimozemšťany ani na šílené vědce. Připisuje ho elektromagnetickému pulzu, který spálí veškeré elektrické a elektronické systémy. Navíc tvrdí, a doslov kapitána americké námořní pěchoty Billa Sanderse mu přikyvuje, že k takovému scénáři může skutečně dojít.
Z tohoto důvodu a také proto, že k námětu přistupuje značně civilně, si román mohou vychutnat i čtenáři, kteří sci-fi jinak neholdují.
Název originálu: One Second After. Český název: Vteřinu Poté. Autor: William R. Forstchen. Překlad: Pavel Pokorný. Ilustrace na obálce: Vojtěch Kybal. Nakladatel: Knižní Klub, 2012. Počet stran: 416. Doporučená cena: 299 korun.
Hodnocení: ****(70 %)