Menu
FANZINE.cz
Recenze her

RECENZE: War in the North pokračuje ve vykrádání Pána prstenů

Roman Šeiner

Roman Šeiner

16. 11. 2011

Milé děti. Slyšeli jste už pohádku o třech hrdinech, kteří cestovali neznámými zeměmi bez bázně a hany, pobili stovky nepřátel a každou chvíli vykonali dobrý skutek? Ano? Tak po sto padesáté první. Čtěte recenzi na TOPZINE.cz.

V novém Pánovi prstenů dojde často na "Tanec s orky" zdroj: warinthenorth.com

V novém Pánovi prstenů dojde často na „Tanec s orky“ zdroj: warinthenorth.com

Hra odehrávající se v kouzelném světě Pána prstenů je v dnešní době marketingovým tahákem stejně jako botasky s krokodýlem nebo tříproužková tanga. Donekonečna zpracovaný příběh jednoho Pytlíka jde však v tomto případě stranou. Dočkáme se nových hrdinů, nových temných pánů, a to vše za jemné přítomnosti starých známých.

War in the North (WitN) je klasickou hack & slash hrou. Pro neználky: hrdina běží koridorem, pomlátí desítky slabých potvor, následuje menší filmeček dokreslující zpravidla chabý děj a tak stále dokola. Občas hrdina narazí na bosse, zapíchne ho, další filmeček a jde se dál. Parádní kolotoč nevyžaduje po hráči zapojení šedé kůry ani náznak strategie. Možná proto je tento žánr tak oblíbený.

VIDEO: Hra Jurský park představí i nové dinosaury. Víme jaké

Jeden markantní rozdíl WitN však přináší – kooperativní multiplayer až pro tři hráče. V roli vousatého trpaslíka, elfí magičky nebo lidského hraničáře se můžete s kamarády (nebo sám/sama, doprovázen/a dvěma hloupými NPC) vydat do neprobádané, přesto příšerně povědomé země na Severu, kde se chystá něco nekalého a Mordor v tom bude mít prsty.

Černobílé vidění světa

Podstatným dílem skládanky je tolkienovský svět, ve kterém je vše krásně černobílé. Hrdina nikdy nezradí svoji frakci, skřet vždy bude odporný póvl a běda, jestli někdo z hrdinského trojlístku bude chtít být zlý! Není to Mass Effect, svoboda jednání se prakticky nekoná. Vedlejší questy ani hlavní linie si v ničem nezadají s hezkou pohádkou O jednorožci v růžovém tričku s duhou.

Tohle cvičení je dobré na záda. Ne však skřetí

Je to vlastně dost trapné. Válka je za rohem, devět Černých jezdců se prohání po okolí a u Skákavého poníka má hráč pomoci stydlivému mladíkovi s jeho láskou. Do Pána prstenů se podobné questy hodí asi jako Číňan do westernu, ale budiž. Bohužel zklamala i hlavní linie. Setkání s epickými tvory, přátelskými či zlými, ovšem nechybí a příjemně to osvěžuje monotónní akci.

RECENZE: Skyrim vás naučí, že skolit draka není žádná sranda

Očima Marka Jedináka

Válka na severu je velmi specifická hra, což je její největší předností a slabinou zároveň. Po prvních zveřejněných videích hráči mohou pojmout podezření, že jde o RPG. Výsledná hra je však spíše hack and slash titul podobný exkluzivitce pro PlayStation 3, God of War.

Systém role-playingu je vcelku propracovaný, ať už se to týká schopností postav nebo zbraní a výzbroje. Kritickým nedostatkem je neustálá snaha zabavit hráče prostřednictvím desítek nepřátel. Vzhledem k tomu, že dialogů a questů je ve hře minimum, jde o křišťálově čistou akční hru, zpestřenou slow motiony a detaily odsekaných končetin skřetů.

Kampaň pro jednoho hráče je naprosto šílená v tom, že spolubojovníkům nelze přidělovat ani jednoduché příkazy, takže se často chovají neskutečně iracionálně, což dokáže zažrané hráče šíleně vytáčet.

Geeky pobouří i drobné překopání univerza, které však laikovi přijde v souladu s tolkienovskou realitou. Potenciál značky je využit na maximum a hráč si skutečně připadá, jako by se stal obyvatelem Středozemě. Pokud by se podařilo více propracovat příběhovou linii, nabombit hru originálními questy a ubrat množství nabíhajících skřetů, neměla by hra daleko k 90% hodnocení.

Hodnocení: 80 %

Graficky nejde o žádnou ruka-v-poklopci podívanou. Pohyb na bojišti není úplně špatný, ale sjíždění schodů se snad nemůže líbit ani Legolasovi ze scény v Helmově žlebu. Prostředí je ale působivé, dobře podněcuje atmosféru, a i když se textury nerozmnožily jako králíci na viagře, jde o slušnou podívanou. Je ale vidět, že by to šlo udělat lépe.

Hospodská rvačka se protáhla až do rána

Design celkového hraní nezklamal, ani nepřekvapil. Každý hrdina má hezký strom unikátních schopností, každý umí útočit na blízko i na dálku a tradiční inventář krom zbroje pojme i lahvičky (život/mana) či artefakty. Pomlácení potvor není zrovna dětsky snadné, jako např. ve Space Marine. Každý skřet vydrží několik solidních zásahů a zhebnout lze prakticky v každé potyčce.

VIDEO: Resident Evil: Operation Raccoon City zombická práva neřeší

Smrt ale není ani fatální, ani ulevující. Bránit se několikanásobné přesile je docela fuška. Jakmile je zdraví na nule, padne postava na všechny čtyři a pomalu se šourá z bojiště, kde jí spolubojovník pomůže postavit se na nohy. Bohužel při hře jednoho hráče s NPC bude bojovník světla klečet každou chvíli. Škoda, že nenásleduje jakákoli penalizace.

Zaměřování a provádění schopností taky trošku pokulhává, ale není to nic, o čem by šlo napsat maturitní slohovou práci. Když se sejde dobrá parta, je boj vlastně docela příjemnou rubačkou. Hru si užijí hlavně fandové krásného fantasy světa s evidentně nekonečnými hranicemi. Ve více lidech bude hraní možná i výzvou.

[youtube_660]sDRAKbnVMCc[/youtube_660]

Verdikt

War in the North je klasickou rubačkou, která zabaví buď na jedno odpoledne, nebo na zbytek života. Multiplayer je jakousi záplatou na celkovou průměrnost technologie a několikrát provařeného soubojového systému. Nečekejte zázraky a budete se královsky bavit.

Hodnocení: 75 %

Klady: Svět, multiplayer, po vlažném začátku docela dobré bitky

Zápory: Hloupá NPC, slabší grafika, vedlejší questy

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: War in the North pokračuje ve vykrádání Pána prstenů

Hide picture