Kdo má tu možnost a v poslední době se dívá na Slunce pomocí dalekohledu či dokonce koronografu, může vidět, že Sluníčko se trochu zjančilo. Co je to za jevy a jak vznikají?
Za zajímavou podívanou nemusíte cestovat daleko, stačí sledovat Slunce Foto: NASA.gov
Tečky, které můžete pozorovat běžným dalekohledem opatřeným filtrem, se nazývají sluneční skvrny. Vznikají na fotosféře, což je viditelný povrch slunce v místech, kde se vyskytují magnetické anomálie. Jedná se vlastně o projevy velice silných magnetických polí, která zabraňují proudění hmoty ze slunečního nitra k povrchu. Ten se v daném místě začíná ochlazovat, a tak klesá i jeho intenzita záření. Teplota ve sluneční skvrně je asi čtyři tisíce stupňů celsia, oproti okolní fotosféře, která je rozpálená na pět tisíc osm set stupňů. Skvrna je svým teplejším okolím přezářena, a proto se nám jeví tmavá.
Čtěte také: Osud Mléčné dráhy je zpečetěn. Za čtyři miliardy let se srazí s Andromedou
Další podívanou, kterou Slunce poslední měsíce připravuje, jsou takzvané protuberance. Zkuste navštvívit nějakou hvězdárnu, která je vybavena buď koronografem, nebo alespoň H alfa filtrem, a můžete tuto nádheru spatřit na vlastní oči. Miliony tun poměrně chladné sluneční hmoty jsou vystřelovány do výšek několika desítek až stovek tisíc kilometrů, odkud se pak po magnetických siločarách vracejí zpět k povrchu. V dalekohledu se nám to může jevit jako obláček vznášející se nad slunečním diskem, nebo stromovitý útvar. Záleží na tom, v jaké fázi protuberance je a hlavně o jaký druh se jedná.
Slunce patří ke klidným hvězdám, přesto občas zabouří Foto: NASA.gov
Počátek tohoto jevu je ve stejném místě jako předchozí sluneční skvrny. Nejprve vznikne fakulové pole, které je o něco světlejší a teplejší než okolí. Je to předzvěst skvrnové aktivity. Následně vznikne skvrna. V těchto místech se rovněž utvářejí protuberance a obávané erupce.
Slunce je teď tak aktivní, protože se blíží takzvaný solarmax. Je to maximum sluneční činnosti, které se objevuje jednou za jedenáct let. To je způsobeno tím, že Slunce rotuje diferenciálně, tj. že každá část rotuje jinou rychlostí. Magnetické siločáry zamrzají v plasmatu a navíjejí se okolo Slunce. Jednou za jedenáct let se nakonec zpřetrhají, dojde k vytvoření lokálních silných polí a silné aktivitě.
Čtěte také: Obyvatelné planety jsou zcela běžné. V Mléčné dráze jich najdeme miliardy
Nakonec se vše uklidní a magnetické pole se stabilizuje, aby se vše po dalších jedenácti letech opět opakovalo. Jedno takové maximum nás čeká teď na konci roku 2012. Pokud bude Slunční aktivita dostatečně silná, můžeme se těšit na polární záře, poruchy signálu mobilních telefonů, výpadky elektrické energie a internetu.
Uvidíme, co naše mateřská hvězda nachystá.
