6 fotek 
Viktoriánská Anglie byla a je velmi oblíbenou kulisou pro mnohé příběhy, jak filmové, tak knižní. Tato ostrovní země je považována za kolébku toho, co dnes nazýváme hororem.
K Londýnu prostě ponurá atmosféra patří Zdroj: distributor filmu
Velká Británie se za vlády královny Viktorie (tedy v letech 1837 – 1901) stala světovou imperiální velmocí s bezpočetnou pozemní i námořní armádou. Sféra vlivu této země pokrývala doslova celou planetu.
Od jižní Afriky, přes Austrálii, až po Ameriku – zde všude byly britské kolonie, ze kterých proudilo do mateřské země obrovské bohatství. Celá tato epocha se nesla v duchu vědecké, ekonomické a sociální konsolidace.
Gotický román – romantický předvoj
Jedná se o dobu tzv. národních slohů a Anglie je prosycena neogotickými stavbami. Záliba ve starověku značně ovlivňuje celé kulturní klima a tak není divu, že z původního gotického románu (mezi nejznámější díla tohoto směru patří například Othranský zámek od Horáce Walpoela) se postupně krystalizuje moderní hororový žánr.
Gotický román přináší dnes již klasická témata v podobě upírů, duchů, čarodějnic a černé magie.
Doktor Jeckyll a pan Hyde v jedné z původních adaptací
Anglická lidová mytologie je pak dokonalým inspirativním zdrojem pro okázalé zasazení děje do strašidelných domů, opuštěných opatství, či zapomenutých hřbitovů.
A samozřejmě nelze nalézt ideálnější prostředí pro tajuplný příběh než Londýn plný pověstné mlhy, což povídce dodává punc reality. Právě v této době vznikají prvotiny jako Dracula, Doktor Jeckyll a pan Hyde, nebo Neviditelný muž.
Stará Anglie v novém obraze
Vyjmenovat tu obrovskou řadu knih a filmů, které byly a jsou zasazeny do prostředí viktoriánské Anglie by byl skoro nemožný úkol, připomeňme si alespoň ty nejpoutavější.
Komiks a následně hororový film Z pekla s Johnny Deppem v hlavní roli důsledně těží z ponuré londýnské atmosféry plné miasmatických plynů, temných uliček, ale především z postavy legendárního Jacka Rozparovače, se kterým se utkal na plátně kin i detektiv Sherlock Holmes.
TOP 5 filmových detektivů. Trumfne některý i Sherlocka Holmese?
Když už je řeč o londýnském detektivovi, nelze nezmínit například hororové laděného Psa Baskervillského. Moderního hororového zpracování se dočkal i příběh Roberta Louise Stevensona Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda. Na hranici mezi hororem a spektáklovým muzikálem je Burtonův Sweeney Todd z Fleet Street.
Johnny Depp s Helen Bonham Carter ve filmu Sweeney Todd
Ne zcela viktoriánským hororem je dnes již klasické Strašení režiséra Roberta Wise. Jestliže divák hledá příběh s motivem domu prosáklého strašidly, nemůže si vybrat lepší podívanou.
Edgar Alan Poe – otec hororu
Pokud se přesuneme přes Atlantický oceán, zjistíme, že i americká půda je velmi bohatá na klasická hororová témata. Jednou z předních osobností je bezesporu Edgar Alan Poe, který je ostatně považován za otce novodobého hororu. Jeho literární tvorba je velmi bohatá a zcela jistě bystrému čtenáři dojde, že se inspiroval děsivými legendami starého kontinentu.
V jeho příbězích vystopujeme původní knižní témata jako strašidelný dům, nebo prostředí středověkých kobek. Mnohé tyto příběhy byly zfilmovány, pro připomenutí snad ty nejznámější z nich: Pád domu Usherů, Zlatý skarabeus, Jáma a kyvadlo, či proslulá lyricko-epická poema Havran.
Závěrem lze říci, že ačkoli se může zdát pantheon hrůzostrašných pověstí vyčerpatelný, vždy se najde někdo schopný (více, či méně), který je svým osobitým způsobem parafrázuje a dodá jim tak literární a filmovou nesmrtelnost (která k hlavním strašlivým hrdinům bezesporu patří).
