I letos se na pultech knihkupectví objevila skupina knih, které se v čemsi vymykají současným trendům a nad nimiž knihkupci uzavírali sázky, jestli se budou vůbec prodávat a co za exoty je bude kupovat. Ale protože sci-fi a fantasy jsou úžasně široké pojmy se silnou fanouškovskou základnou, já se vsadím, že těch exotů bylo dost a dost.
Knihy, s nimiž si pracovníci knihkupectví a knihoven obvykle nevědí rady, leží tradičně na pomezí fantastiky a jiných literárních žánrů. Jedním z takových černých koní roku 2010 je nepochybně kniha Danielle Trussoniové Angelologie (recenze Dagmar Čechové).
Spíše thriller okořeněný fantasy prvky vypráví příběh mladé jeptišky Evangeline, která se snaží proniknout do tajemství obklopujícího potomky andělů a lidí, Nefilim. Tito neobyčejně vysocí, krásní a nevýslovně krutí kříženci se pokoušejí získat zpět moc nad lidstvem a v cestě jim stojí pouze Evangeline.
Útlá povídková sbírka Margo Lanaganové Černá šťáva (recenze Jana Nohovce) neobsahuje už ani tu špetku fantastična. Její povídky nevyprávějí o dracích, skřetech nebo velkých lyrických bitvách dobra a zla, zahrnujících armády elfů, čarodějů a historicky oblečených lidí. Právě naopak. Lanaganová ve svých povídkách rozvíjí fantazii vnitřní psychiky všech lidí, prozkoumává potemnělé záhyby lidské duše a vytváří tak fantasy v její nejčistší podobě.
Fantasy alternativ
Od pomezní fantasy se přesouváme k ryzí, ačkoli netradiční fantastice. Srdce světa Jaye Lakea (recenze Jana Nohovce, recenze Jakuba Ehrenbergera) přivádí čtenáře do světa, v němž v Nové Anglii vládne stále královna Viktorie, nebe ale křižují vzducholodě a Země se otáčí pomocí mosazného soukolí, které na nebesa vsadil Bůh. Příběh mladíka Hethora, který žije v New Havenu a je učedníkem hodinářství, nabere otáčky ve chvíli, kdy se u něj v pokoji zjeví anděl a sdělí mu, že Srdce světa pomalu dotikává a je zapotřebí ho znovu natáhnout. Hethor se proto vydává na strastiplnou cestu na jižní pól, aby splnil přání svého Boha a zachránil Srdce světa. Tento steampunkový/clockpunkový román možná není zástupce fantasy mainstreamu, ale zapadnout by určitě neměl.
S podobně netradiční tématikou si hraje i Hal Duncan ve své knize Atrament (recenze Jana Nohovce), která navazuje na první díl dilogie Knihy všech Hodin, Pergament (recenze Jana Nohovce). Hal Duncan je jedním z autorů, na které musí mít čtenář vyloženě náladu nebo rovnou vlohy, aby pochopil složitou (ne)realitu, kterou před něj Duncan předkládá. Odvěký boj mezi řádem a chaosem, hrdinové lapeni v různých současnostech, prohazující si role, umírající a znovu se rodící, to si vyžaduje extrémní pozornost, kterou si ovšem Duncanova dilogie rozhodně zaslouží.
První kniha série Stíny vědoucích, Impérium černé a zlaté (recenzi Metoděje Novotného připravujeme), je literárním debutem britského autora Adriana Tchaikovského. Svět Nížin začíná být ohrožen expanzivní politikou Impéria Vos. To začíná postupně pohlcovat městské státy Nížin pomocí svých dokonale vycvičených armád a Daru. Hlavní hrdina knihy, Stenwold Maker, musí přijmout fakt, že období míru minulo a je třeba začít bojovat. Tchaikovsky si pohrál s neortodoxním nápadem vložit do svých hrdinů některé hmyzí vlastnosti, čímž odstartoval nejen svou slibnou spisovatelskou dráhu, ale i velmi zajímavou sérii.
Dystopická budoucnost
Co bude, až my nebudeme a zároveň, co bude, pokud to bude ještě horší než teď, jsou ústřední motivy sci-fi z dystopické budoucnosti. Román Bernarda Becketta, Evoluce, přivádí čtenáře do světa, kde se Země po globální katastrofě scvrkla na malé souostroví chráněné před vnějším světem Velkou mořskou bariérou. Beckett čtenáře vzápětí posílá zase zpátky do minulosti prostřednictvím zkoušky z historie, kterou skládá Anaximandra, adeptka na vstup do Akademie. Její vyprávění nás vrací před vznik jejího státu, do chvíle, kdy voják Adam neuposlechl rozkaz a zachránil dívku, která připlula neznámo odkud k bariéře, za což je odsouzen a v rámci výzkumu je mu přidělen android Art, aby si díky komunikaci s Adamem rozvinul vlastní intelekt. Jenže Adamův vliv na androida nabere obrátky, které nikdo nečekal.
Mimo planetu Zemi se odehrává děj první knihy série Případy Andrey Cortové, Vyslanci mrtvých od Adama-Troye Castra (recenzi Jakuba Ehrenbergera připravujeme). Na planetě Jedna Jedna Jedna jsou zavražděny dvě lidské členky výzkumného týmu. Andrea Cortová, drsná kriminalistka, která sama sobě přezdívá Zrůda, se vydává na Jedna Jedna Jedna, aby případ vyřešila. Jenže lidé nejsou na Jedna Jedna Jedna vládnoucí kastou. Andrea se tak pouští nejen do vyšetřování, ale i do boje s umělými inteligencemi, které planetu ovládají. Román Vyslanci mrtvých, který bravurně vykresluje svět, v němž jsou lidé pouze jednou z mnoha vesmírných ras, a rozhodně ne tou nejdokonalejší, získal zcela po právu Pamětní cenu Phlipa K. Dicka.
Na černé koně se už tradičně hledí s nedůvěrou a nikdo na ně nechce moc sázet, což je ale v závěru jejich největší výhoda, protože čím víc je ostatní podceňují, tím víc můžou nakonec vyhrát. A letošní černí koně fantastiky za to vážně stojí.
