×
FANZINE.cz

V dubnové XB-1 převládají novely

Z hlediska počtu se zdá, že dubnové číslo časopisu XB-1 je poněkud chudší na zahraniční tvorbu. Ale vzhledem k rozsahu tomu tak docela není. Celou zahraniční sci-fi zabírá jeden autor. Který?

FOTO: Mr. Paper
Kde nejraději čtete XB-1?, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Hodně čtenářů asi napadne, čím si vlastně Ted Chiang zasloužit takový prostor. Celých třicet stran čísla zabírá jeho novela Životní cyklus softwarových objektů. V tomto příběhu sledujeme osudy Any Alvaradové, mladé ženy, která je najata společností vytvářející tzv. digienty – softwarové bytosti fungující ve virtuálním světě. Tyto výtvory jsou na bázi speciálního algoritmu umožňující jim klasické učení, stejně jako normálním lidem. V průběhu novely Ana, její kolega Derek a jejich digienti prochází vývojem, který je dán diktaturou trhu a vztahy mezi blízkými bytostmi. Autor se snaží, a poměrně se mu to daří, stavět jim do cesty problémy různého rázu a nechává postavy se s nimi vyrovnat.

Bohužel chvílemi čtenář neví, jestli Chiang píše odbornou sci-fi ze SW prostředí, či nějaký psychologický román řešící vztahy v podstatě adoptivních dětí a jejich rodičů. Na povídkový časopis je novela vcelku dlouhá, někteří čtenáři se mohou cítit zklamáni možností nahlédnout do tvorby jen jednoho autora tohoto oddělení. Ačkoli na druhou stranu je nutno dodat, že si to v podstatě zaslouží. Podle mnohých jde o vůbec nejlepšího žánrového povídkáře dnešní doby, na stránkách Ikarie jsme si ho mohli už několikrát vychutnat, a shodou okolností tato novela je pravděpodobně jeho zatím nejobsáhlejší prací.

Domácí sci-fi

Na domácí půdě jsme na tom co do pestrosti poněkud lépe. Po duševních rozborech na počítačové platformě se dostáváme na Mars. Planetu se podařilo teraformovat, nicméně situace je dost vážná. Na Zemi zuří války, Mars má být soběstačný, ale objevila se teroristická frakce útočící na zařízení udržující životní podmínky. Proti teroristům bojuje v zásahové jednotce kapitán Mares, který se snaží vychovávat svoji dceru Sylvii. Čtenář má možnost spolu s nimi sledovat boj o přežití, zatímco marsovskou půdu zkrápí Krvavý déšť. Julie Nováková velmi pěkně prokresluje akční scény i vztahy mezi hlavními postavami.

Zkušený autor Vladimír Zábrodský se pro tentokráte vytasil s novými možnostmi, jak vlastně operoval Jack Rozparovač, zabiják z Whitechapelu. Povídka se jmenuje podle iniciál jeho jména J. R. Pohled skrze čočku fotoaparátu, s nímž se tahá Berenice Walkerová po Londýně, je nestandardní, jen ta fantastika tu má takovou poněkud zvláštní úlohu.

Po dlouhé době je otištěna povídka slovenská. Otázkou je, jestli by vlastně Zrkadlo z ľadu nemělo být v oddělení zahraniční sci-fi. Ale ne, je dobře, že Slováky stále bereme spíš jako blízké přátele a bratry, než jako cizince. Zuzana Stožická nás prostřednictvím ztroskotaného vesmírného cestovatele Galina vzala na ledovou planetu, kde se seznamuje s bytostí z oživlého ledu. Půvabná žena se představí jako Ísa, a Galin je v její společnosti jako vyměněný. Ani si nestačí zpočátku všimnout, že ne všechny problémy s plavidlem byly způsobeny pádem. Posléze si to však uvědomí a rozhodne se to vyřešit vpravdě šalamounsky. Nabídne paní ledového světa výlet ve své lodi do vzdálených krajů. Ta nadšeně souhlasí a tak opustí zamrzlý svět spolu. Nic ale není takové, jak se zdá na počátku. Čtenář, který překoná tak trochu cizí, ale zároveň srozumitelný jazyk, příběhu rychle propadne a bude zvídavě očekávat jeho rozuzlení.

Povídkou Mezi orlem a vlkem nás Pavel Urban zavádí do časů minulých, kdy chladné zbraně hrály prim a šikovný šermíř byl velmi ceněn. Tak, jak si ho cení bojovníci orlího lidu, kteří si chtějí Scylda najmout v boji proti protivníkům z lidu vlčího. Nesmiřitelná nenávist však zahubí oba rody. Krátké, úderné, dobře čtivé.

Ještě kratší je však Podnájemník od Hanuše Seinera. Což je škoda, protože námět jeho změněného světa by mohl vystačit i navíc, než jen na jednu stránku. Takhle je to poněkud zmatené a tak nějak vyznívající do prázdna.

Publicistika, film, literatura

První publicistický článek je příjemně vložený hned za novelu s ním související. Je to rozhovor s Tedem Chiangem, kde nás nechává nahlédnout do své kuchyně i soukromí. Sci-fi dinosaurus Ivan Adamovič seznamuje s dalšími fragmenty svých vzpomínek, tentokráte co se týká sběratelství hraničícího až s fetišismem.

Aleš Smutný nutí filmové fanoušky vzpomínat na Tisíc tváří mimozemšťana, probírající pro a proti různých ztvárnění mimozemských forem od Věci až po Star Trek. Ať pro fanoušky filmu nebo knih, vycházíme-li z recenzí, máme smutné zprávy. V podstatě není třeba zmínit pro tentokráte žádné dílko, pecka se nekoná.

Vnímáme-li časopis rozděleně, jako zahraniční povídky, domácí povídky a publicistické články, potěšeni dubnových číslem budou ti preferující poslední jmenované a vlastenci. Ostatní budou možná zklamáni. Ale zase na druhou stranu je třeba vyzkoušet i něco nového, abychom nestagnovali a mohli se vyvíjet dál minimálně kvůli heslu Takhle už radši ne.

 



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..