Když se řekne Hellboy, každému, kdo se jen trochu vyzná v komiksech, se vybaví rudý chlapík se dvěma nízkými vály na hlavě, o nichž si neznalý myslí, že to jsou brýle a znalec ví, že to jsou upilované rohy. Mezi komiksovými nadšenci je tento parapsychologický detektiv s pádnými argumenty, které má zejména ve své pravé paži, velice oblíben a znám.
Ilustrace na obálce: Mike Mignola
Díky dvěma filmovým zpracováním (přičemž zejména to druhé lehce pokulhávalo) je Hellboy znám i širším vrstvám fanoušků fantastiky. Problém ovšem spočívá v tom, že starší komiksová čísla Hellboye jsou u nás již prakticky nesehnatelná, takže každého jistě potěší svazek nový Hellboy: Pražský upír a jiné povídky.
Potěší dvojnásob, protože jednak se jedná o sbírku povídek, takže i neznalý se může naplno vrhnout do čtení, aniž by byl omezován přílišnou znalostí předchozího děje a zároveň pro Čechy je toto vydání velice podstatné, protože, jak mnozí chytří čtenáři z názvu již vytušili, odehrává se částečně i v Praze. Mike Mignola zde pár týdnů při natáčení již zmiňovaného Hellboye a Blade II strávil a starobylé město jej inspirovalo natolik, že do něj vpustil i svého velice originálního detektiva, který nejde pro drsnou hlášku daleko.
Po dlouhé době tak opět před čtenářem přistane kniha plná příběhů, které si vymyslel a namaloval jen a pouze sám Mignola (tedy až na dvě, kde se na kresbě podíleli jiní, neméně kvalitní, ilustrátoři). Můžeme se tedy opět těšit na vysoce kvalitní povídky, ve kterých se bude snoubit různá mytologie spojená do sebe pojidlem autorovy výborné představivosti. Navíc, jak už to bývá u Mignolovských povídek zvykem (a doufejme, že tomu bude i zde), bude na každém konci čekat drsná pointa, triviální, jednoduchá a přesto krásně zakončující rozeběhnutý děj.
Pro čtenáře tedy nezbývá nic jiného, než doufat, že po vzoru amerických filmařů nebude zprzněna naše starobylá Praha a o zbytek zábavy se postará starý dobrý Hellboy se starým dobrým Mignolou na dirigentském postu držícím všechny trumfy v ruce.
