Chcete hrát hry na něčem větším, než je počítačový monitor? Koukáte na filmy na malém displeji notebooku? Nebo vám prostě kiksla stará CRT televize? Vyberte novou s našimi tipy.
Nové LEDky už mají i tenký rámeček Zdroj: Samsung.com
Asi vás potěší, že ať už vyberete televizi malou nebo velkou, drahou nebo levnou, parametry „dobré televize“ jsou víceméně univerzální. Podívejme se, co by dnes měla zvládat každá televize:
FullHD – rozlišení 1920 × 1080 pixelů. Laicky řečeno udává jemnost obrazu. Víc mají třeba v Japonsku, jinak je FullHD standard a naše současné maximum. Nedoporučujeme tzv. „HD Ready“ televize s rozlišením 1366 × 768 nebo ještě hůř se starým počítačovým 1024 × 768. Na běžné vysílání v ČR by zatím bohatě stačily, ale na hry a kvalitní filmy z internetu nebo Blu-Ray už ne.
Obnovovací frekvence – starší televize mívaly běžně 50 Hz. Problém je, že na takovou televizi se nemůžete dlouhodobě koukat moc zblízka (kazí oči) a v rychlejších scénách (sport/akční filmy) nestíhá, takže obraz rozmazává a nechává „šmouhy“.
Zase to ale nemusíte přehánět, lidské oko také není dokonalé, takže 800 Hz nevyužije. Bohatě stačí 100 Hz, a stejně na to nemáme dost kvalitní filmy, tak stovku náležitě využijí jen hry. Zase ale můžete sedět před televizí tak blízko, jak potřebujete (abyste si cítili pohodlně), a „šmouhovat“ nebude.
Na čem budete hrát? Xbox 360 vs. PlayStation 3. Zvolili jsme nejlepší herní konzoli
Konektory – každá televize má dneska už aspoň tři nebo čtyři konektory HDMI. Výrobci se také bojí naštvat zákazníky absencí SCARTů, takže se nemusíte bát, ale předem varuji, že analogový obraz ze SCARTu vypadá na nových velkých televizích příšerně. Pokud potřebujete například kvůli domácímu kinu komponentní vstupy, optický audio výstup a další, radši si přítomnost těchto konektorů před nákupem ověřte. A nešetřete na kabeláži; není nutné kupovat kabel za tři tisíce korun, ale ten za stovku moc dobře neposlouží.
USB– Ověřte si, jestli televize, kterou vybíráte, přehrává filmy z USB flashky (některé nejlevnější umí jen foto a hudbu), jestli podporuje jen flashku, nebo i externí HDD, jestli přehrává i MKV soubory v nejvyšším FullHD rozlišení apod. Pokud nakupujete v kamenném obchodě, vemte si flashku nebo HDD s sebou, prodejci to s vámi určitě vyzkouší.
Některé televize umí na USB i nahrávat. Na škodu ta funkce není, ale multimediální centrum nebo HDD rekordér nenahradí. Nemůžete při nahrávání přepnout na jiný kanál a TV nahrává na speciálně zformátovanou flashku (nikde jinde tedy video nepřehrajete).
Integrovaný digitální DVB-T tuner, tedy set-top-box, mají dnes v sobě všechny televize (jen to pro jistotu ověřte), spousta má i kabelový DVB-C tuner. Se satelitními (DVB-S) je to složitější, o těch ale až někdy příště.
Některé televizory mají i speciální funkce, například internetové aplikace s prohlížečem. Směle do toho, v tomto článku se jimi nebudeme zabývat.
Hledejte tedy 100 Hz (nebo více), FullHD rozlišení (1920 × 1080) a plně funkční USB. A nejdůležitější je, aby se vám na televizi prostě a jednoduše líbil obraz.
3D, nebo ne?
Víte, jak je to vlastně doopravdy s tím 3D? Ještě než začneme, podívejme se na dva důležité fakty, které spousta lidí nezná:
- na všech 3D televizích se dá 3D mód vypnout a TV funguje úplně normálně ve 2D
- pokud televize podporuje tzv. konverzi, lze i 2D vysílání převést do 3D, byť tento efekt už nevypadá tak dobře, jako jsme zvyklí například z kina (obraz jde spíše do dálky než k nám)
3D jsou dva druhy. Aktivní 3D funguje na principu problikávání obrazů pro pravé a levé oko, speciální brýle vám zase oči střídavě zakrývají. Na tomto principu dnes funguje většina 3D televizí. Cena brýlí se pohybuje od dvou do čtyř tisíc korun za kus (mimo speciální akce). Očekávat můžete 3D FullHD zážitek.
Pasivní 3D funguje na principu zobrazování řádků a sloupců pro každé oko zvlášť, 3D pak vidíte obyčejnými polarizovanými brýlemi (jako v kině), které stojí do dvou stovek za kus. Rozdíl musíte porovnat sami, většina lidí ho popravdě v praxi nevidí. Pasivní 3D vyrábí LG, první modely představili i Thompson a Philips. 3D bez brýlí zatím nemáme, i když první prototypy už v továrnách sestrojili.
LCD/LED nebo plazma?
Odvěký problém, kterým se nebudeme nijak rozsáhle zabývat, protože v našem případě máme asi jasno. My se primárně zaměříme na televize vhodné na hraní her, použití místo monitoru k počítači apod., a tam přece jen vedou LCD/LED.
LCD/LED umí na rozdíl od plazmy barvy náležitě vyzářit (někdy až neuvěřitelně), a to i u nejnižších řad, mají nižší spotřebu (ale zase spíše konstantní, moc kolísat nebude), jsou lehčí (i velkou unese jeden člověk) a vypalování obrazu není problém.
Koneckonců LCD jsou i naše normální stolní monitory a displeje notebooků. Pozorovací úhly a odezva už většinou novým televizím problém nedělá. Kontrast a odezva jsou už u dnešních televizí zpravidla perfektní, někdy výrobce ani tyto údaje běžně neuvádí.
Rozdíl mezi LCDčkem a LEDkou není tak velký, jak bychom si mohli myslet. Opravdová LED televize je velký panel, kde každý pixel je jedna LED žárovka (mají je například na stadionech). LED televize v obchodě s tím nemá nic společného, je to jen obyčejné LCD s LED podsvícením.
PlayStation a Xbox. K Jaké televizi je připojíte? Foto: Tadeáš Kubů, Topzine.cz
To nicméně dělá televizi ještě tenčí (někdy mluvíme o šířce v milimetrech) a lehčí, ještě snižuje už tak slušnou spotřebu a zlepšuje kontrast, barvy. LEDky bývají dražší, ale jestli narazíte na nějakou za cenu srovnatelnou s LCD, neváhejte.
Jak je to s tou plazmou?
Plazmy se dělají jen ve velkých úhlopříčkách (obvykle >100 cm), měl by na nich trochu lépe vypadat běžný televizní signál, mají přirozenější barvy, technologicky umožňují fantastické odezvy a obnovovací frekvence (žádných 50 Hz) a absolutně perfektní pozorovací úhly. Navíc je možné sehnat obrovskou plazmu velice levně.
Velké jsou dnes i telefony! HTC Titan zaráží obřími rozměry. Windows Phone téměř o pěti palcích
Například nejnižší řada od jednoho z předních výrobců plazmových televizí ve velikosti 42“ (106 cm) stojí pod deset tisíc, ale je jen HD Ready (a to smutných 1024 × 768), její bílá je v porovnání s vyššími modely zažloutlá, černá spíše šedá a barvy mdlé. Nejvyšší řada stojí třikrát víc, ale zase je to televize s nejmodernějšími funkcemi a překrásným obrazem.
Nevýhodou plazmy je pak výrazně vyšší maximální spotřeba (nicméně na maximu moc často nebude), větší hmotnost (127 cm na stěnu věší zpravidla tři chlapi) a právě fakt, že každá tisícovka je znát na obraze. Vypalování obrazu (např. loga televize) už není takový problém, ale jako monitor k počítači se plazma pořád moc nehodí, statický obraz (hry, plocha, …) jí stále ještě nesvědčí.
Velikost a cena
Kupujete stohercovku, o oči se tedy tolik bát nemusíte a o velikosti televize rozhoduje spíš vaše pohodlí. V následující tabulce naleznete minimální doporučenou vzdálenost od obrazovky a přibližnou cenu za televize dle našich představ (LED, 100 Hz, FullHD).
[table id=100 /]
Jakou značku?
U malých televizí můžete narazit na noname značky. Těm se raději obloukem vyhněte, i kdybyste měli stovku ušetřit. U velkých televizí, které zajímají nás, v podstatě chybu neuděláte. Jestli ještě nemáte favorita, zkuste si o televizích něco přečíst, každá značka má nějakou svou výhodu.
O signálu českých televizí
Poslední upozornění. Navzdory slavné digitalizaci se obraz našich českých televizí moc nevylepšil. Existuje způsob, jak chytat na některých stanicích kvalitní signál v HD, ale obyčejný digitál bude vypadat dost bídně. Až po připojení Blu-Ray přehrávače, přehrání staženého MKV HD filmu či připojení jiného kvalitního zdroje (v našem případě třeba herní konzole) uvidíte pravý potenciál televize. Na druhou stranu už i poloviční HD Ready film vypadá zpravidla na televizích skvěle.
Závěr
Ceny televizí klesají raketovým tempem a i ty velké už jsou dnes při vynikající kvalitě obrazu relativně dostupné. Vybírejte podle parametrů a hlavně obrazu, pak už stačí připojit konzoli nebo počítač (případně flashku) a užijete si hry a filmy na pořádné úhlopříčce.
