RECENZE knihy Stanisława Lema: Planeta Eden

Stanisław Lem patří mezi klasiky vědeckofantastické literatury, stejně jako mezi těch několik Poláků, kteří na poli romanopisectví prorazili po celém světě a ovlivnili celé generace autorů. Nyní si jeho ranou tvorbu můžeme připomenout skrze Planetu Eden.

Planeta Eden vypráví o posádce vesmírné rakety přistanuvší na jmenovaném vesmírném tělese a jejím kontaktu s mimozemskou civilizací… Tedy nazveme-li přistáním situaci, při níž dojde k demolici téměř veškerého vybavení a zapíchnutí se do pahorku, a nazveme-li kontaktem setkání, při němž není ani jedna strana s to pochopit tu druhou, natož se s ní domluvit.

Stanisław Lem
Stanisław Lem byl polský autor vědeckofantastické literatury a mnohých esejů. Ve svých pracích se rozhodl ignorovat tupé dobrodružné sci-fi, a na jeho místě rozvíjet morální a sociální hry hemžící se kontakty s cizími kulturami, kybernetikou a atomovou energií. V esejích se pak neváhal opřít do jiných literátů, kde například z amerického sci-fi uznával jen P. K. Dicka (který ale Lema považoval za bolševického agenta). Mezi jeho nejznámější knihy patří Solaris, Marťan, Planeta Eden a příběhy majora Pirxe či Ijona Tichého.

Stanisław Lem platí za legendu, a to právem. Ale ke svým prvotinám se i on sám stavěl vždy poněkud kriticky, u některých z nich dokonce zakázal další vydávání. Planeta Eden sice není prvotina, napsal ji až roku 1959, přesto se v ní zřetelně odráží autorova nevypsanost.

Postavy působí ploše, chybí jakýkoli jejich vývoj, i jejich změny názorů se odehrávají pouze v rámci předem vymezených mantinelů a archetypů. Také planetární dobrodružství a postupy posádky čtenáři v mnohém připadá naivní.

Autor také stále nevyvážil svůj styl. Na jedné straně se dopouští umného kumštýřství, když postavy jmenuje pouze jejich profesemi nebo když ve chvíli akce přechází v krátké, schematické větičky, na druhé straně se neštítí zasypávat čtenáře sáhodlouhými popisy okolí. Přestože popisuje zajímavé prostředí, pohár přetéká, a nekonečné výčty se slévají do nudného rumiště kdesi v zadní části mozku.

Co ale není schematické a co Lem rozvinul již zde, to jsou jeho teorie kontaktu. A to kvůli nim jej čteme, ne kvůli příběhu. Už tady zaplétá klubko, jehož nitky představují indicie k pochopení cizího světa.

Prvotřídně se zaobírá právě oním prvkem cizího. Vážně se můžeme snažit pochopit chování kultury, která se s tou naší nikdy nesetkala? Vážně se zdá jako vhodný přístup aplikovat na pozorované jevy analogie k pozemským tvorům, natožpak k lidem? Je to, co se nám zdá kruté, kruté i pro někoho jiného? A máme právo proti takové krutosti zasáhnout?

Namísto do víru akce vrhá Lem své fanoušky do víru otázek a morální rozpolcenosti. Ano, jistěže píše o mimozemské kultuře, ale nedá se tohle schéma aplikovat na styk jakýchkoli dvou kultur? Cožpak nepopisuje vlastně věci, které nalézáme ve vlastní historii? A tak přesahy knihy nacházíme ve věcech minulých, i jakýsi příštipek společnosti budoucí, aby mohla tyto chmurné otázky promyslet dříve, než bude muset improvizovat. Budoucnost není ani zdaleka jen o vědě. A ještě méně je (snad) o mezigalaktických bitvách.

Dobré knihy říkají pravdu, i když jsou o věcech, které nikdy neexistovaly a nikdy existovat nebudou

Lemovi se v Planetě Eden daří vylíčit civilizační zřízení Edeňanů velice silně, a to jen v několika náznacích, pomrkáváních a nepříliš dobře přeložených větách (to není výtka Jaroslavu Simonidovi, naopak si se špatnou kalkulátorovou sémantikou poradil velice zdařile). Ačkoli nechápeme úplně vše, to, co se k nám dostane, nás ohromí, překvapí. Rozhodně v tom kumbále v naší hlavě, do kterého nakukujeme tak neradi, uloží několik nových krabic.

Stanisław Lem. Polský klasik, kterého by neměl přehlédnout nikdo, kdo to s vědeckofantastickou literaturou myslí vážně. Polský klasik, kterého by neměl přehlédnout nikdo, kdo to s morálkou myslí vážně. Protože ačkoli Planeta Eden trpí hrstkou neduhů nevyzrálosti, nese mnohé prvky budoucího génia, které fungují stejně jako před šedesátkou let. Prvky, které by mohly být nadále rozvíjeny v lemovské řadě…

Originální název: Eden
Český název: Planeta Eden
Autor: Stanisław Lem
Překlad: Jaroslav Simonides
Počet stran: 304
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Albatros PLUS, Praha 2018
Doporučená cena: 299 Kč

Hodnocení redakce:

RECENZE knihy Stanisława Lema: Planeta Eden
Ohodnoťte tento článek

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.