Menu
FANZINE.cz
Komiks

RECENZE komiksu Davida Petersena Myší hlídka: Černá sekera

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

18. 6. 2017

Po Podzimu přišla Zima. Po Zimě přijde co? Jaro? Och, nikoliv. S oblevou v krajině totiž přichází také obleva duše, obleva vzpomínek. Čtenář se tak vrátí do Myších teritorií o čtyřicet let dříve – do momentu, kdy se z Čakana stala legendární Černá sekera.

Tuto proměnu nastartovala návštěva dámy, o jejíž existenci neměl sebemenší tušení. Dámy, která se představila jako Čakanova příbuzná. Dámy, která přináší podivný příběh o Čakanově původu a ještě podivnější příběh o Čakanově předurčení. Dámy, která s Čakanem podnikne dalekou a strastiplnou cestu, na jejímž konci nečeká nic než síň slávy a legendami opředený osud.

David Petersen
David Petersen se narodil v Michiganu roku 1977. Vždycky rád vyprávěl dětem příběhy a vytvářel pro ně jako dárky celé knížečky, s komiksovou sérií Myší hlídka ale přišel roku 2006 zlom. Bajková fantasy série pro Archaia Studios se stala hitem, který si čtou děti i jejich rodiče po celém světě. Podíl na tom má i Petersonova kouzelná kresba.

Podobně vzpomínkové díly často působí jako pěst na solar. Namísto abychom se pohnuli s příběhem, vracíme se zpět a vyplňujeme prázdné prostory. Vyplňujeme také prázdný prostor ve schopnosti rozvíjet dál rozehrané. A jakkoli se ani Černá sekera nezbaví lehkého smítka výplňového dílu, ani zdaleka to není tak na obtíž jako u jiných sérií.

Hlavním důvodem je Petersenovo nadšení pro věc. Z každé stránky čiší pocit, že se Petersen na odvyprávění příběhu Černé sekery těšil a nemůže se jeho vyprávění nabažit. Ač jde o příběh veskrze jednoduchoučký, je vytvořený s laskavou a úctyhodnou péčí.

RECENZE komiksu Davida Petersena Myší hlídka: Černá sekeraLineární, až hanebně přímočarý děj zachraňuje Petersen také tvůrčí zručností. Jako příklad můžeme vzít stránku popisující vraždu vrány. Málokdy vidíte v komiksu scénu, která by byla tak umně rozfázovaná a s textem rozloženým s největší možnou úderností. Petersen svým jemnocitem pro sílu postupně rozvíjené textové části pomalu sahá kamsi za Frankem Millerem.

Stejně tak ukázal výtečnou práci s juxtapozicí v pasáži v mlhou zahaleném trní. Čtenáři se ve chvíli, kdy se z oparu vynoří liška, dech úží spolu s naším myším bojovníkem.

Jediné scenáristické zakolísání nalezneme až na samém konci knihy, v epilogu. Ten působí nejen odbytě a uměle, ale především trapně. Autorova touha doplésti všechny jemné nitky je sice pochopitelná, ale musí do toho vstoupit jinak než čtyřstránkovým převyprávěním ve snu. Takový epilog připomíná srážející zakončení prvního (též bajkovitého) Grandvillu, kde Talbot ukončil knihu na pár stránkách rychlým, schematickým televizním sdělením.

Svůj rod nezapřete

Petersen má to štěstí, že obstojí v pozici vypravěče i výtvarníka a může symbiotizovat v jedinou fungující entitu. Ať už právě ve scénách s liškou nebo kdekoli jinde, scenáristická a výtvarná stránka se perfektně doplňují. Do karet jim též hraje nezvyklý, ale půvabný formát skýtající osobité možnosti práce s tempem.

Jistě, překonat úchvatné scenérie ze Zimy 1152 lze jen těžko, ale části odehrávající se na moři nebo v houštinách od nich nemají tak daleko.

I přes jistou nastrčenost vyprávění o Černé sekeře se nedá tento díl nedoporučit, protože by fanoušci přišli o kouzelnou odyseu skrze zvířecí svět, která bere polovinu dechu. Proč jen polovinu? Protože tu druhou vám s jistotou ukradne překrásný překlad Jana Kantůrka vypiplaný do nejmenšího jména či geografického názvu.

Originální název: Mouse Guard: The Black Axe
Český název: Myší hlídka: Černá sekera
Scénář a kresba: David Petersen
Překlad: Jan Kantůrek
Počet stran: 216
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Comics Centrum, Praha 2017
Doporučená cena: 699 Kč

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE komiksu Davida Petersena Myší hlídka: Černá sekera

Hide picture