Autorský tandem Eda Brubakera a Seana Phillipse musí po těch letech ve čtenářích vzbuzovat nejistotu, jestli oba byli v minulosti soukromými očky, nebo kriminálníky. Jejich komiksová spolupráce je natolik spjatá se zločinem, že by se těžko věřilo něčemu jinému. V letech 2012 a 2015 se v tom přímo vyžívali ve velkých vydáních Criminal a od roku 2017 tuto pozici utvrzují sérií Fatale, která by se letos měla dočkat uzavření. Jestli si i po tomhle myslíte, že Zatmívačka povede někam jinam než do slepých ulic plných pytlů trestných činů, jste naivnější, než aby se vám podařilo v tomhle světě přežít.
Hollywood. Konec čtyřicátých let. Blýskavé pozlátko lidské zvrácenosti. Americký sen, za nímž se přes celý kontinent vypravují krásné dívky, aby se z nich staly kurvy, a od kterého si muži nechávají lámat vazy. Divadýlko mající za úkol vrhnout světlo reflektorů tak, aby se stíny lidských duší skryly pod něj. To, že tu slibná vycházející hvězda spáchá sebevraždu, by nebylo nic divného. Kdyby si tedy někdo nebyl jistý, že ve skutečnosti o sebevraždu nešlo.
Ed Brubaker
Ed Brubaker (1966) měl za mlada zanícení především pro Marvel. Taky neměl na výběr, na místě jeho dětství se nedaly jiné komiksy sehnat. Přesto si během dospívání vypěstoval vztah i k DC a především k drsným detektivkám. A protože se vyšvihnul z fanouška na jednoho z nejoblíbenějších komiksových scenáristů současnosti, mohl si to vyzkoušet všechno, jak se můžete dočíst v Criminalu, Fatale, Captainu Americovi, Batmanovi, Gotham Central či v Zatmívačce.
Když člověk o něčem slyší jako o dosud nejambicióznějším komiksovém románu, nastraží uši a zbystří. První efekt je dost možná ten kýžený: Kniha mu díky takové okázalé propagaci utkvěje v paměti. Nutně se ale, především pak v české, typicky pochybovačné mysli, ozve i efekt druhý: No jasně. Stejně jako každá druhá knížka na trhu. Nutno pak k dílu přistupovat opatrně, ale s vědomím, že to ta bomba nakonec vážně může být.
Pod pojmem nejambicióznější si můžeme představit mnoho věcí. Přelomové dílo, které radikálně mění fungování komiksu jako uměleckého média. Kousek, který čtenáři odhalí něco, co by se jinak nedozvěděl. Nebo prostě komiks úctyhodných rozměrů.
Sluší se říci, že Zatmívačka spadá do té poslední kategorie. Ale počkejte, než si odfrknete; to přece ještě neznamená nic špatného.
Tak velký prostor dovolil Burbakerovi rozehrát ten možná nejryzejší noir, který českým čtenářům dosud předložil. Na každého existuje nějaká špína, ale přesto nic není tak přehnané, aby to působilo jako sjezd satanášů. Samotný příběh začne rovnou ránou a plyne skrze další políčky až do hořkého konce. Na cestě se nachází slepé uličky, bolest, hajzlové a odkrývání již tušeného. Zdánlivě (?) marný boj maličkého človíčka proti zvráceným lidem nahoře. A vědomí toho, že takový boj je především bojem člověka za to, aby sám sebe přesvědčil, že má ještě nějaký ten cit pro morálku.
Poutavý a napínavý příběh Brubaker s Phillipsem podložili velmi profesionálně provedenými rešeršemi, jak se čtenář může dočíst i v bohatých a hodnotných bonusech (ty ilustrace je prostě potřeba vidět!). Čtenáře tedy nejenže vtáhnou do příběhu natolik, že se cítí jako těsně po skončení druhé světové války (práce především stylového puntičkáře Phillipse), ale dokonce se i dozví mnoho věcí kolem tehdejšího Hollywoodu tou správnou cestou, totiž jako vedlejší efekt příběhu, a ne tak, že je vedlejším efektem vzdělávání příběh.
Jediným místem, kde může pozorný čtenář postřehnout nějaké zakulhání, je konec. Ani ne tak pro vyústění celých tří set padesáti stran, jež působí uvěřitelně a přijatelně, ale mnohem více pro fakt, že když vám musí vše na konci vysvětlit jedna z postav, cítíte se trochu podvedeni.
Ten zatracený sen… se nikdy nesplní
Jak již několikrát padlo, obří zásluhu na tom, jak atmosféricky Zatmívačka působí, má Sean Phillips. Svou dobovou kresbu prokládá takovým množstvím stínů a černých ploch, že v nich ani tomu nejnevinnějšímu obličeji ty jeho lži neuvěříte. Ke konci knihy se už ta třířádková konstrukce každé stránky může zajídat, ale vlastně celou dobu perfektně funguje (a v dodatcích se dozvíte, že byla záměrem a ne nedostatkem představivosti). Phillips ji spolu s Brubakerem využívá k prvotřídním střihům, za které by se nestyděl ten nejlepší filmový tvůrce, a které udávají nejen tempo, ale i atmosféru. Střih mezi panely je mnohokrát mnohem důležitější než to, co se děje v panelech samotných. Phillips a Brubaker si toho jsou zatraceně vědomi.
Když čeští komiksoví fanoušci frflají, že toho od nějakého autora vychází málo, často můžete mezi zmiňovanými jmény zaslechnout právě to Brubakerovo. Možná je na čase, aby vytáhli hlavy z těch míst, v kterých je mají zastrčené. Jen málokterému autorovi toho u nás vyšlo za posledních pět let tolik jako právě Brubakerovi. Ale dá se s nimi souhlasit v jednom: Pořád je z čeho vybírat a tenhle autorský tandem vážně umí. Zatmívačka je toho zářným příkladem a neuvěřitelně kompaktním a silným kouskem. Mají-li v Americe ještě nějaké takovéhle klenoty, klidně se za nějaký ten čas také připojím k frflalům a budu po nich žadonit.
Originální název: The Fade Out
Český název: Zatmívačka
Scénář: Ed Brubaker
Kresba: Sean Phillips
Překlad: Štěpán Kopřiva
Počet stran: 400
Vazba: Pevná vazba
Vydalo: BB/art, Praha 2020
Doporučená cena: 990 Kč
