Menu
FANZINE.cz
Komiks

RECENZE komiksu Jaro na Sommě

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

14. 2. 2019

1915. Velká válka. Na břehu Sommy málokdy dochází k něčemu, nad čím by člověku srdce pookřálo. Ale právě sem situují Éric Wantiez a Marie Deschamps svůj maličký příběh, který se snaží nějakou tu křehkost a nějaké pozitivní emoce v takovém prostředí vzbudit.

Na řece Sommě se během zuřících bojů ztratí voják Oan. Musí nalézt cestu zpět na linii. Potkává ale mladičkou dívenku Andělu, jejíž opatrovnictví tak samozřejmě bere za svůj úkol. Je ale více než jisté, že za okolností, jaké válečné prostředí poskytuje, se i takový cíl jako doprovození dítěte do bezpečí může vycházce za ruku na hony vzdáliti.

Éric Wantiez
Éric Wantiez se narodil roku 1959 v severofrancouzském Mazingarbe a o kariéře komiksového scenáristy zprvu vůbec nepřemýšlel. Největší úspěch získal s psaním scénářů pro počítačové hry, a jen občas si odskočil k animovaným filmům nebo od roku 2010 i ke komiksům. Mezi jeho nejznámější komiksy patří Jaro na Sommě, Un secret nebo Pierre et Lou, na nichž spolupracoval s výtvarnicí Marie Deschamps.

I přes okolnosti a podmínky, jimiž se musí Oan s Andělou vláčet, se naštěstí nejedná o nějakou akční střílečku. Éric Wantiez se snaží vytvořit křehký příběh o tom, že v nitru jsme všichni stejní, a dokud bude jeden chtít vyhrávat nad druhým, soupeření neustane. Namísto krvavých jatek chce ve válečném prostředí vzbudit emoce: Něhu, přátelství a empatii.

Označit příběh Jara na Sommě za prostý by se nemusel bát ani výjimečně malomyslný jedinec. Je to však na škodu? Není tomu právě tak, že ty nejvlastnější emoce se dají vystihnouti právě tím nejjednodušším způsobem? Ano, je. Nepotřebujeme k tomu nějakou komplexní mozaiku lidských osudů nebo údernou pointu (ačkoli pointa, jež by vyžadovala alespoň trochu tvůrčí invence by byla asi lepší než to uprdnutí, které tu máme).

Ve své jednoduchosti ale Jaro na Sommě příliš ukazuje své jádro. Příliš ukazuje, že se nejedná o nic jiného než do komiksového hávu oblečená prvoplánová, přímočará agitka hrající na příliš laciná témata. No tak, dítě ve válce? Vážně se tohle téma ještě ani v pacifistických propagandistických letácích nevyčerpalo?

Můžeme říci, že Jaro na Sommě stojí mnohem více než na ději na kresbě Marie Deschamps. Její stránky dávají příběhu vzdušnost, volnost a zcela přirozené, jemné plynutí. Naplno využívá vlastnosti širokoúhlého formátu a svými obrazy si čtenáře podmaňuje buď do kouzelného opojení, nebo do úleku nad rumišti války.

Nikdo z těch zabitých si nezasloužil zemřít. Ani lidi, ani koně.

Občas se ale čtenář v kresbě Marie Deschamps ztrácí, a musí dlouhé chvíle zkoumat, co že se na obrázku vlastně nalézá. Když mu dialogy napoví, že tam má hledat mrtvé koně, stejně nějakou dobu dešifruje, kolik těch mrtvých koní má na obrázku dešifrovat. Což o to, takové to Najdi Willyho může být zábavné, ale ne u komiksu, kkterý si svou prostotou zavdá s komiksem pro děti.

Jaro na Sommě působí příjemně. Vzdušně, lehce a tak, že autoři vědí, co a jak chtějí sdělit. Jediná škoda, že několikrát působí nepřehledně a že se na mysl vkrádá označení z příliš laciné agitky (byť s dobrým úmyslem). A taky škoda překlepu v roce hned na první stránce komiksu, pro nějž to vypadá tak, že se celý komiks odehrává ještě před válkou.

Originální název: Le Printemps d‘Oan
Český název: Jaro na Sommě
Scénář: Éric Wantiez
Kresba: Marie Deschamps
Překlad: Markéta Krušinová
Počet stran: 120
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Argo, Praha 2018
Doporučená cena: 298 Kč

Ohodnoťte tento článek:
0

Právě čtete

RECENZE komiksu Jaro na Sommě

Hide picture