V souvislostech s ambiciózní novinkou Průvodce neklidným územím se neustále skloňoval předchozí Frantův a Horákův počin, publikace Proč obrazy nepotřebují názvy. Tohle přirovnání ale není úplně správné – Průvodce totiž míří na mnohem vyšší příčky a aspiruje na publikaci, která by neměla chybět nikomu, kdo to s uměním myslí vážně.
Začněme u Maxe Švabinského a u tajemství jeho obrazu Chudý kraj. Ke Kupkovu početí abstrakce. Zahneme na Teigeho koláže. Poté na Rykrovy kombinace reklam a uměleckých experimentů. Přes Boudníkův explosionalismus. Obejít Knížákovy happeningy k landartu Zorky Ságlové. Švankmajerův surrealismus nás zavede k Černickému. A jsme u Kateřiny Šedé. Spolu s hromadou odboček touhle cestou projdeme to nejdůležitější, co se v posledních sto padesáti letech událo v českém výtvarném umění.
Ondřej Horák
O Ondřeji Horákovi (1976) se dá bez nadsázky tvrdit, že žije pro umění. Tento kurátor a lektor o umění přednášel, vedl pořady v Meetfactory a dokonce provozoval Galerii Benzinka v prostorách bývalé benzinové stanice u Slaného. S Jiřím Frantou vydal již Proč obrazy nepotřebují názvy a nyní Průvodce neklidným územím.
Od publikace Proč obrazy nepotřebují názvy se liší Průvodce především tím, že není úplně dětký. Míří na dospělejší publikum. Nutně nemusí být zrovna 30+, ale je zkrátka vhodné, aby člověk nějaké to obecné povědomí o moderním umění měl, a aby byl ochoten přistoupit na hru autorů. Vrchní hranice asi zůstává neomezená, na druhou stranu zajímáte-li se o české umění už padesát let, nejspíše vám nic nového nepřinese.
Trio Ondřej Horák-Jiří Franta-David Böhm přináší svůj výběr toho, co považují za nejzajímavější události a vývojové stupně v tuzemském výtvarném umění. Ačkoli jde o subjektivní výběr a asi každý z nás by si v pár momentech přidal něco svého (od Krejcara přes Vyžvejklou bambuli po Asociaci asociálů), nelze nic namítat – autoři vybrali díla a umělce vskutku reprezentativně a v jejich chronologickém řazení opravdu ilustruje historický vývoj.
Nutno podotknout, že Horák předvedl krásný um, jak podat informace zábavně a s fokusem na to důležité. Pryč padá hutná omáčka, která od kunsthistorických knih tolik lidí odrazuje, jde se rovnou a bez šolíchání k jádru věci. Jasně a zábavně.
Tento způsob také přináší tu výhodu, že ač představovaného autora znáte, dost možná se dozvíte nějakou pozoruhodnost, o které jste netušili. O Švabinském ví každý. Jeho Chudý kraj viděla většina z nás. Ale kdo tuší zajímavé okolnosti, při kterých malba vznikala?
Za zmínku rozhodně stojí grafické zpracování knihy. Ať ho mají na svědomí Jiří Franta s Davidem Böhmem nebo Petr Bosák a Robert Jansa z 2016 Designers, provedli svou práci na jedničku. Byla by hanba mít knihu o umění zfušovanou, takhle vychází v nejlepší možné formě. Díle slovem Ondřeje Horáka, dílem vizuálem knihy se z každé dvojstránky stává jedinečný kus, na který má cenu se dívat několikrát a který budete pročítat za pár let jistě znovu.
S Průvodcem neklidným územím už v českém umění nezabloudíte
Průvodce neklidným územím představuje výtečné dílko, jednu z nejdůležitějších publikací konce roku. Opravdu aspiruje na knihu, která může umění přiblížit těm, kteří se o něj zajímají jen okrajově, a nevěřícím v patřičných konotacích srozumitelně ukázat, že moderní umění opravdu má cenu a pevné základy. Reprezentativní kus každé knihovničky.
Ano, lidé často tvrdí, že umění má být přístupné co nejširším masám. A často to tvrdí právě v pekelně předražených knihách. A právě Průvodce neklidným územím tohle porušuje – protože pětikilo za tak vypiplanou barevnou publikaci v obřím formátu, to se jen tak nevidí. Palec vzhůru!
Název: Průvodce neklidným územím
Texty: Ondřej Horák
Kresby: Jiří Franta, David Böhm
Počet stran: 250
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Labyrint ve spolupráci s edicí Magnus Art, Praha 2016
Doporučená cena: 499 Kč
