Vše začal Kingpin. Kdysi řadový gangster, ale cílevědomý – s touhou stát se hlavou veškerého organizovaného zločinu ve městě, což se mu podařilo. Je jasné, že po takové hlavě bude ale toužit místní samozvaný mstitel, Punisher. Tak co si role vyměnit, a poslat někoho pro Punisherovu hlavu? Přišel na řadu Bullseye. I s tím si Punisher poradil. Nyní se však bude muset vypořádat s tím nejhorším nepřítelem ze všech. Sám se sebou. S Frankem Castlem.
Punisher je ve vězení. Není to poprvé, ale rozhodně to vypadá hůře než kdy dříve. Ani tak ne proto, že mu po krku jde víceméně každý, kdo ve vězení skončil, včetně dozorců, ale proto, že už na to nemá. Pochybuje. Ztrácí motivaci. Stárne. Ztrácí síly. Frank Castle ztrácí sám sebe. A mnohem nebezpečnější je, že Frank Castle ztrácí Punishera. Ztrácí i Punisher Franka Castlea? Nedošlo k tomuhle už dávno?
Jason Aaron
To, že se tenhle komiksový scenárista narodil v Alabamě, můžeme cítit v jeho komiksech dost znatelně. Poté, co mu jeho bratranec Gustav Hasford vysvětlil, jak psát (napsal předlohu Olověné vesty), zúročil americký jih a katolickou výchovu v komiksech jako Southern Bastards nebo Muži hněvu. A v podobném drsném stylu tvoří vše od Skalpů přes Punishera až po Wolverina.
Jason Aaron vnesl do série nový dech. Nový a osvěžující. První kniha Aaronovy řady s Punisherem totiž téměř vůbec nebyla o Punisherovi, ale o Kingpinovi. V druhé pak vyzkoušel něco podobného – nový pohled do Punisherovy duše skrze Bullseye. Premisa slibná, ale bohužel se poněkud ztratil v touze zobrazit spoustu násilí a samotnou postavu Bullseye neukočíroval, takže namísto šíleného drsňáka působila jen jako trapná karikatura sebe sama. Ale posunula příběh. Dostala Punishera do vězení, kde Aaron může aplikovat vlastně totéž jako v předchozí knize, jen bez zbytečně laciného prostředníka Bullseye.
A podařilo se. Aaron neztrácí nit a přestože se dívá na milionkrát omletou linku Castleových zkušeností z Vietnamu a jejich vlivu na jeho charakter, činí tak srze dobu mezi jeho návratem a oním osudným momentem v parku. Dobu, která může být mnohem více definující a zásadnější než celý Vietnam. Zajímavější, uchopitelnější, lidštější.
Historická linka běží paralelně s Punisherovým pobytem za mřížemi. Mnohokrát použitý trik, ale stále funkční. Punisher pochybuje. A tak namísto nesmyslného, laciného násilí z Bullseye máme násilí vnitřní. Boj se sebou samým. Žádné uříznuté končetiny, ale pochybnosti. Ty bolí mnohem více. A působí mnohem více. Namísto povrchních rádoby borců pokus o prohloubení charakteru. O posun opět někam jinam. Pozice, která Aaronovi sedne daleko, daleko lépe.
Opakování se tentokráte ovšem nevyhnu já. Kdo neprošel nejmenší změnou, je Steve Dillon. A to jak v rámci téhle série, tak zhruba v posledních dvaceti letech jeho kariéry.
Dillon věřil rčení opakování, matka moudrosti
Už se mi ani nechce opakovat, že jeho škála obličejů se skládá asi tak z pěti (když ve třetím sešitu jeden z vězňů rozdává zbraně, myslel jsem nejdřív, že mluví mladý Castle), že jeho kompozice nejsou o mnoho bohatší (s jistou obměnou připomene otvírací scéna s Punisherem na lůžku jeho vyobrazení Ma Gnucciové ve stejném záběru ze starších Punisherů – a dokonce bych i věřil, že na posteli leží nějaká nasraná bába, a ne Punisher), nebo poukazovat na jeho fatální selhání ve ztvárnění prostoru (když ve třetím sešitu stojí Punisher ve stínu, sám vypadá jako placatý stín – pokud to tedy není jeho stín s podivnýma kočičíma očima), ale stále cítím povinnost zmínit tohle pro čtenáře, kteří podobné věci neustojí.
Po Bullseyeovi si Aaron Frankem napravuje reputaci. Po lehkém zakolísání chytil dech a nastartoval Punishera, jak jen je to opět možné. Na uzavření, kde by snad měl jít ještě dále, má už jen jednu knihu. Nezbývá než doufat, že kniha nepůjde po sinusoidě a po skvělém čísle nepůjde zase dolů.
Originální název: Punisher MAX: Frank
Český název: Punisher MAX: Frank
Scénář: Jason Aaron
Kresba: Steve Dillon
Překlad: Richard Podaný
Počet stran: 112
Vazba: Brožovaná
Vydalo: BB/art, Praha 2020
Doporučená cena: 349 Kč
