Menu
FANZINE.cz
Komiks

RECENZE komiksu Punisher MAX: Kingpin

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

27. 12. 2018

Když vloni knihou Valley Forge, Valley Forge končila Ennisova řada s Punisherem, nejedno oko obrazně nezůstalo suché. Punisher český komiksový trh provázel dlouhých třináct let. Ale o rok později se oko českého fanouška mstitele s lebkou na hrudi mohlo opět pokochat trochou brutálního násilí na kriminálnících. BB/art začal vydávat pokračování od Jasona Aarona.

O čem že se točili poslední Punisheři? Už jen málokdy jde o to, že jde Punisher jen tak někoho sejmout. Většinou se objeví nějaký bijec, kterého najmou proti němu. A pokud ne, tak alespoň gangsteři kují nějaký plán, jak Punishera dostat. V Kingpinovi máte obojí. Okořeněné oblíbeným Wilsonem Fiskem a jeho cestou na post krále podsvětí.

Jason Aaron
To, že se tenhle komiksový scenárista narodil v Alabamě, můžeme cítit v jeho komiksech dost znatelně. Poté, co mu jeho bratranec Gustav Hasford vysvětlil, jak psát (napsal předlohu Olověné vesty), zúročil americký jih a katolickou výchovu v komiksech jako Southern Bastards nebo Muži hněvu. A v podobném drsném stylu tvoří vše od Skalpů přes Punishera až po Wolverina.

Jason Aaron má drsné antihrdinské komiksy v krvi. Jen málokdy z jeho pera narazíte na něco jiného. Už proto by měl být autor po Punishera jako stvořený.

První kniha nazvaná Kingpin také přináší přesně to, co byste od ní čekali. Spoustu brutálního násilí, nějaké ty hlášky, drsné postavy, které vydrží zlámaná žebra a zpřerážené ruce a přejetí povozem a pro jistotu ještě ránu palicí do palice a záporáky, kteří udělají pro své nekalé cíle cokoli. A akci. Spoustu akce.

Po Ennisově řadě se tak Aaron zdá jako ideální nástupce. Ano, víceméně nepřináší do série nic nového, ale Punishera si nekupujeme kvůli ždímání komiksu jako média, kupujeme si jej pro to, abychom zabili chvilku nudy tím, že vypneme mozek a budeme sledovat zabíjení jiných.

Možná to nejednou docela dost smrdí zatraceně lacinou prvoplánovitostí a snahou šokovat, ale snad to Aaronovi odpustíte. Prostě v první knize musí ukázat, že se úkolu nezalekl.

Co se Aaronovi povedlo, to jest schovat za knihu Punishera vlastně jiný příběh. Příběh vzniku šéfa podsvětí, Wilsona Fiska neboli Kingpina. Jednička s hvězdičkou za odvádění pozornosti.

A co tvůj bráška? Kolik mu je, čtyři? Znám pár Pákistánců, co platěj od kila.

První kniha Punishera vydaná u nás v roce 2004 představovala klasické duo Garth Ennis-Steve Dillon. A protože druhý zmiňovaný obstaral i kresbu nového Punishera, mohou se staromilci radovat z návratu ke kořenům. Ale tím jejich radost, co se kresby týče, končí.

Steve Dillon bohužel za ty roky neudělal sebemenší posun a kromě topornosti postav, nejistoty, kdo je pravák a kdo levák, a neschopnosti vystihnout kresbou věk postavy (Punisher dostává do huby už nějakých třicet let, a rozhodně byste to do něj netipli) si zachovává především své poznávací znamení stejných obličejů. Dillonova paleta obličejů se skládá tak ze tří, a z ní těží už od začátku své kariéry. Paleta výrazů pak není zas o tolik bohatší. Kresebně za to stojí snad jen obálky Davea Johnsona, jak se můžete přesvědčit už ve výloze knihkupectví.

Aaronův Punisher možná nepřináší nic jiného, ale zato přináší vše, co čekáte a co od série chcete. Ani o píď míň. A to natolik dobře, že když přimhouříte obě oči nad Dillonovou šablonovitou kresbou, nového Punishera MAX si užijete stejně jako toho Ennisova (dobře, možná nad kresbou musíte přimhouřit i nos, ale pak fakt!).

Originální název: Punisher MAX #1: Kingpin
Český název: Punisher MAX #1: Kingpin
Scénář: Jason Aaron
Kresba: Steve Dillon
Překlad: Richard Podaný
Počet stran: 120
Vazba: Brožovaná
Vydal: BB/art, Praha 2018
Doporučená cena: 399 Kč

Ohodnoťte tento článek:
0

Právě čtete

RECENZE komiksu Punisher MAX: Kingpin

Hide picture