Menu
FANZINE.cz
Komiks

RECENZE komiksu Tomb Raider: Archivy S.1

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

30. 6. 2017

Tomb Raider poznali fanoušci videoher roku 1996 většinou buď prostřednictvím Sega Saturn, počítačů, nebo PlayStationu se stále vzrůstajícím respektem. A šlo o takový hit, že na sebe pokračování nedalo dlouho čekat. A šlo o takový hit, že se okamžitě začalo diskutovat o knižních adaptacích. A šlo o takový hit, že se okamžitě začalo diskutovat o filmových adaptacích. A šlo o takový hit, že téměř okamžitě začaly vycházet i komiksové příběhy, se kterými se roku 2000 mohl seznámit i český fanoušek.

Tou první komiksovou knihou, se kterou se mohli čeští čtenáři setkat, byla Legenda o Medusině masce. Pro mnohé to byl jeden z prvních kroků do světa dospělého komiksu. Mnozí z nás ji ještě máme doma rozpadlou na listy. A právě tímto příběhem se otevírá kolosální kniha Tomb Raider: Archivy S.1, v níž Lara Croft na honbě za poklady navštíví země od Hondurasu po Tibet, od Řecka po Japonsko, od USA po pravěk.

Dan Jurgens
Dan Jurgens (*1959) vystudoval umění a design v Minneapolis roku 1981 a už roku 1982 začal pracovat na sérii Warlord vycházející u DC Comics. Zde také vymyslel postavu Zlatého fráji, kterého můžeme znát z Dříve známí jako Liga spravedlnosti, aby se pak přesunul k Top Cow a začal pracovat na Tomb Raider. Po jedenadvacátém čísle ji opustil a svůj podpis zanechal například na Supermanovi nebo Avengers.

Tomb Raider lze těžko objektivně posuzovat. Musíme po vzoru Hordubala přistoupit ke dvěma pozicím.

Pohled intelektuálův: Inu, mnoho jsem od komiksu, z něhož brak čpí více než ocas ze špatného vína, nečekal. Ovšem k mému nedozírnému překvapení dostal jsem ještě méně. I když mluví pistole, umění stále nemá právo mlčet.

Ó, odvanul již vítr doby, kdy stačilo do popředí psího příběhu postavit anatomicky hypertrofovanou dámu a vše bylo dobré. Emancipace komiksům zkrátka nepomohla. Nyní otočíte list a zvoláte: Jaký to ubohý konstrukt! Otočíte další: Ach, jak bídné dialogy, jak nuzné monology! Ještě jeden a nestačíte se divit: Kam se poděl smysl pro logiku? Jak prokletý musel být pitomec, jenž dovedl vytvořit tak psychologicky ploché postavy? Nakolik nesoudný musel být ubožák, kterýžto z jednoho pouhého, nadto ještě slabého nápadu vytvořil tolik příběhů? Jak chorý musel být staromládenec, jenžto usoudil, že takhle opravdu vypadají vztahy a že s nimi dovede pracovat?

Ovšem pozvedněte své mysli, vždyť spása může tkvít ve výtvarníkově vyvedení… Och nikolivěk! Jakou hanebnou quartanou trpěl člověk, an neváhal zaprodat svůj výjimečný um prefabrikovanému stylu! Proč má lidské stvoření potřebu tišit aberace a pozdvihovat kal průměru, proč přistoupí k abortu osobitého výtvarného ducha? Prvoplánově efektní omalovánky jakéhokoli středně erudovaného babry ochotného napodobit cizí styl.

Pohled člověka, který ke komiksu přistupuje jako k nenáročnému, oddychovému čtivu: Tenhle komiks je jízda. Lara Croft je Indiana Jones, kterému sice chybí pořádný kus charismatu, ale tuto nevýhodu doplňuje pořádnými prsy (ach jo, já se vážně chtěl téhle zmínce v recenzi vyhnout). Sem tam nám trochu lacině nastrčí Laru ve spodním prádle nebo plavkách, ale naštěstí se v tom nevyžívá natolik, aby se v tom rochnil desítky stran.

Lara nás zavede na toulky do Himálaje, na návštěvu Yakuzy v Japonsku, nebo jen k sobě na jachtu, ale nikdy, nikdy nás nenechá vydechnout. Vždy neúprosně běží vpřed a vždy se řítí z jedné akce do druhé.

Pokud nám dá chvilku klidu, pak nanejvýš tak dvě stránky, aby nás mohla seznámit s historií toho daného artefaktu nebo se popichovat (sem tam trochu vtipně, sem tam docela dost trapně) s Chasem. A šlape jí to všude, i když příběhy o honbě za artefakty jsou mnohem poutavější než momenty, kdy jdou po Laře nejvíc nejlepčejčí záporáci na světě (povídka Zásah).

I v rámci diktovaného stylu se dá vynikat

Přestože si jsou kresebně všichni výtvarníci podobní, nad všemi vyniká Andy Park. Používal image-like kresbu ještě když nebyla tolik okoukaná a představoval na jejím poli jednoho z nejpovolanějších. V jeho panelech postavy ožívají, skáčou, létají, perou se a střílejí, aniž by ztratili cokoli ze své hybnosti. Kdo z nás nebyl před sedmnácti lety uchvácený stranami 2-3 z Masky Medusiny? Kdo z nás nezírá s otevřenou pusou na efektní dvoustránkové ilustrace?

Zaměřte se i na Parkovu práci se stránkou. Jen málokdy využívá volného místa mezi panely. Většinou si dává tolik záležet na pozadí panelů a na detailech, že mu nezbývá než používat ohraničení panelů co nejmenší.

A co si z toho odnést? Tomb Raider je fajn oddechovka, u které si musíte dát pozor, abyste ji nezačali vnímat naplno. V tu chvíli totiž narazíte na obrovské množství lapsů. A pokud hledáte v komiksu hlubší sdělení nebo vysoké umění, pak tady sáhnete vážně vedle. Ovšem i pokud hledáte hluboké sdělení, i tak bude tahle bichle vypadat ve vaší knihovničce překrásně – ke Comics Centru putuje další obrovská poklona za to, jak umí vytvořit tak obrovskou knihu, aby se nerozpůlila při prvním otevření.

Jo a ještě jeden, blíže nespecifikovaný pohled: Sakra, bouchačky, dinosauři a prsatý ženský, co chcete víc?

Originální název: Tomb Raider: Archives Volume 1
Český název: Tomb Raider: Archivy S.1
Scénář: Dan Jurgens
Kresba: Andy Park, Billy Tan, Francis Manapul
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 416
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Comics Centrum, Praha 2017
Doporučená cena: 1300 Kč

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE komiksu Tomb Raider: Archivy S.1

Hide picture