×
FANZINE.cz

RECENZE komiksu Tomb Raider: Archivy S.2

RECENZE komiksu Tomb Raider: Archivy S.2

Byli jste někdy v jihovýchodní Asii? Místní doprava má tu zvláštní schopnost, že v tu chvíli, kdy ji potřebujete, není zásadně nikde k nalezení. Pro Laru Croft, Tomb Raider, je to klidný život. Ve chvíli, kdy očekáváte, že si hodíte nohy nahoru, nalejete mojito a pustíte telku, se můžete vsadit, že vám do domova vpadnou zabijáci a jejich stopa vás zavede do Himálaje, Keni, nebo třeba Prahy.

Tak co tu máme? Hru na policajty, v níž je úkolem nalézt zmizelé účastníky reality show? Misi za očištěním svého jména z nařčení z loupeže, kde se to bude jen hemžit okřídlenými tvory a samozvanými bohy? Expedici do záhrobního života po egyptsku? Výpravu pro živou (a mrtvou) vodu do Tungusky? Nebo libo rychlou návštěvu alchymistické matičky Prahy?

Dan Jurgens
Dan Jurgens (*1959) vystudoval umění a design v Minneapolis roku 1981 a už roku 1982 začal pracovat na sérii Warlord vycházející u DC Comics. Zde také vymyslel postavu Zlatého fráji, kterého můžeme znát z Dříve známí jako Liga spravedlnosti, aby se pak přesunul k Top Cow a začal pracovat na Tomb Raider. Po jedenadvacátém čísle ji opustil a svůj podpis zanechal například na Supermanovi nebo Avengers.

První svazek nás opustil scénou, na niž druhým svazkem navazujeme. Pátrání v Keni. Navazujeme také stejným duem Dan Jurgens-Andy Park, se kterými se po tomto příběhu rozloučíme. Nadále platí, že co se týče efektní, akční kresby, Andy Park patří mezi mezníky devadesátých let. K Jurgensovým scénářům jsme u prvního svazku tvrdili, že mu rozhodně sluší větší rozsah, kdy má možnost rozvinout něco více než schéma nový artefakt-Lara někam jede-mystický záporák-Lara to všem natře. Tentokrát to musíme vzít zpět.

Ve svém posledním příběhu to Jurgens trochu přehnal. Na docela nenápadných základech se snaží postavit superzávažný příběh plný postav měnících svou tvář, vetřelců z vesmíru a cestování v čase. Ne, takový blábol pak nezachrání ani ta trocha práce s Lařiným kánonem, když vytáhne postavu z minulosti.

Člověk by si až řekl, že Jurgensovi už odzvonila hrana, a měl by mu být vděčný, že odchází, ale to by nesměl vědět, co přijde poté. Protože opět zajímavý námět, totiž začít konečně pracovat na bohatším světě s opakovaně se vracejícími postavami, se zvrhne v pseudodobrodružné bahno, spočívající jenom v tom, že se Lara někam podívá, někoho tam porazí, a pak někoho možná ještě porazí zpátky doma.

RECENZE komiksu Tomb Raider: Archivy S.2Devadesátky přinesly Image a Top Cow. A tato nakladatelství si vydobyla svůj styl. Na nějaký čas přinesla ten neduh, že se sázelo na efektní kreslíře hýřící v komiksech s hypertrofovanými ženskými protagonistkami barvičkami, namísto hledání schopných scenáristů.

To vážně nikomu nepřijde divné, jak se z drsné Lary najednou stane uplakaná holčička, aby se vzápětí nebála postavit božským bytostem? To nikomu nevadilo, že mezi nejvýznačnější prvky příběhů Johna Neye Riebera patřilo to, že se pokaždé odnikud vynořila postava, se kterou Lara měla prožít miliardy dobrodružství a která měla být Laře nejblíže, aby po jednom či dvou sešitech zmizela/zemřela a opět se objevila postava nová? To nikomu nevadilo, že příběh nemusí moc dávat smysl; že vlastně ani moc nemusí mít ten příběh; že se může třeba jenom dva sešity plácat na místě? Ne, nevadilo. Hlavně když tím místem bude egyptské záhrobí.

Ano, tohle se párkrát v devadesátkách stávalo, ale nemůžeme to dávat pokládat za znak doby. Co se ovšem stávalo častěji než co jiné, to je detail na ženské tělo s některými částmi až nezdravě zbytnělými.

Stroj času do devadesátek

U dechberoucího Andyho Parka od toho byl člověk ochoten odhlédnout (no, možná kromě podivných scén, kde má Lara na obličeji nacákánu podezřelou pavučinu), ale například u Randalla Greena, který kreslil čísla 21 až 27 a kde občas Lara vypadá jako třináctiletá holčička, už to bije do očí. Bije do očí, že se scénám s Lařiným převlékáním přizpůsobuje i scénář a libuje si v nich. Bije do očí, když se babizna v kožichu změní po požití kouzelného lektvaru změní na supercool obdařenou blondýnu, která má šňůrky od kalhotek vytažené z kalhot až nad pánve.

Ano, provedení Lary se změnilo ze strhujícího na hanebně prvoplánové. A když už jsme u toho provedení, nepřišlo vám, že tu něco chybí? V jednu chvíli si Lara plave v tropických mořích, a najednou je mrtvá jak kalhoty do zvonu? A Witchblade za to cítí vinu? Ano, chybí tu jedno číslo propojené s jinými událostmi v Top Cow světě. Ale to si vážně někdo myslel, že není dobrý nápad čtenáři sdělit, co se to tam kruci stalo a proč je ze stránky na stránku všechno jinak? Tady jde o obrovský laps. A k těm nakladatelským lapsům: V případě Comics Centra ho… nečekejte! Když se vezme kniha jako řemeslný monolit, jde o výsostně odvedený kus práce. Vytvořit natolik fortelný monument, to už chce slušnou dávku zručnosti a důkladnosti. Plus za změnu obálky oproti americkému vydání.

Po prvním svazku, který jako nenáročné dobrodružství fungoval skvěle, je druhý svazek zklamáním. Po výtvarné stránce mu chybí Andy Park a snaha ostatních napodobit jej končí u laciné lehké děvy. Po stránce scenáristické mu pak chybí věc zásadní – scénář. Ačkoli se snaží navázat na to nejlepší z Jurgensovy části, až příliš se spoléhá na deus ex machina a na to, že tam budou detaily na Laru, tak to prostě musí fungovat, ne?

Originální název: Tomb Raider: Archives Volume 2
Český název: Tomb Raider: Archivy S.2
Scénář: Dan Jurgens, James Bonny, Adam Hughes, John Ney Rieber
Kresba: Andy Park, Scott Benefiel, Tony Daniel S., Randall Green, Pop Mhan, Gerardo Sandoval
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 416
Vazba: Pevná vazba
Vydal: Comics Centrum, Praha 2017
Doporučená cena: 1300 Kč

Hodnocení redakce:

RECENZE komiksu Tomb Raider: Archivy S.2
5 (100%) 1 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..