RECENZE: Macanudo předvádí přehlídku krásných, něžných stripů

Stripová série Macanudo představuje trochu jiný druh této komiksové odrůdy. Stripy čerpají z každodenního života a spíše než k výbuchům smíchu vás dovedou k pousmání a příjemnému teplu u levého plicního laloku.

I když to trvalo dlouho (rok a půl), nakonec u nás pokračování Macanuda vyšlo. Čeští čtenáři se tak dočkali dalších příhod citlivého robota, tučňáků, Jindřišky a kocoura Felliniho i prapodivných kouzelných skřítků. Jen víc, jen houšť těchto roztomilých stripů!

Ricardo Liniers

Jeden z nejslavnějších argentinských komiksových tvůrců se narodil roku 1973. Ve svých pracích čerpá z osobního života a vlastních postřehů. Tři roky tvořil stripy Bonjour, ale věhlas získal s denním publikováním Macanuda. Dokonce při příležitosti vydání prvního dílu navštívil Českou republiku.

Protože se jedná již o druhý díl, čtenáři mohou rovnou nasednout. Představování proběhlo před dávnou dobou. Člověka rovnou unesou hned první stránky.

Dost tomu napomáhá i fakt, že Ricardo Liniers jde na věc jinak, než ostatní stripaři. Nesnaží se čtenáře donutit k explozi smíchu, nemusí za každou cenu do stripu nacpat údernou pointu. Ne. Raději čtenáři vykouzlí na tváři jen úsměv neschopný opadnout po celou dobu čtení. Naladí ho do dobré nálady, navodí pocit, že je všechno v pohodě, že je všechno prostě macanudo. Na všem zlém něco dobré, užívejme si i ty opakující se maličkosti běžného života.

Navíc má toto do pohody tě naladí i další plus. Člověk se mnohem snáz rozesměje. A tak se i u Macanuda párkrát stane, že se čtenář od srdce a hlasitě zasměje. A nálada stoupá a stoupá.

Čtenář nejen že má možnost vcítit se do postav, on se do nich chce vcítit. A vcítí. V jejich jednání vidí své reakce, jejich problémy odrážejí ty jeho. Jenže na nich vidí něco pěkného. Liniers k nim totiž přistupuje s nevídanou lehkostí, něžností a citem. I v Praze, naživo, se ukázal jako velmi vtipný člověk, v komiksu navíc převelice citlivý, schopný vytvořit i z nicneříkajícího dialogu náramně roztomilou scénku.

Absurdita denního života

Avšak kdo by se bál příběhů z opravdového života, nemusí zoufat. Linierse velice okouzlil surrealismus, také proto se kocour jmenuje Fellini (ačkoli ten působil především jako neorealista), a rozebírá se například Buñuel. Z tohoto směru přenáší často do svých komiksů absurdno, velice komické a velice nápadité. Ačkoli občas pak čtenář jen kroutí hlavou při nepochopení, povětšinou vnímá tyto výstřelky jako trefné a neuvěřitelné grotesky.

Obrovské plus je rozhodně kresba. Na rozdíl od majority autorů stripů totiž umí Liniers kreslit. A krásně. Něhu podtrhují vodovkami a akvarely kolorované obrázky plné zaoblených křivek a celkově příjemných tvarů. Nostalgie s vlastním osobitým kouzlem.

Macanudo se rozhodně řadí mezi ty nejlepší stripové série, které u nás vychází. Škoda jen, že tak málo často. Samozřejmě, že jednou za čas z nějakého stripu čiší absence nápadu, ono taky dělat jeden strip každý den, to není žádná sranda. Alespoň pak ale můžeme mít tyhle krásné sborníky; číst Macanudo po jednom v novinách, ztrácel by polovinu síly.

Název originálu: Macanudo #2
Český název: Macanudo #2
Scénář a kresba: Ricardo Liniers
Překlad: Šárka Valverde
Obálka: Ricardo Liniers
Počet stran: 96
Vazba: paperback
Rozměry: 190×190 mm
Vydal: Meander, Praha 2012
Doporučená cena: 268 Korun

Hodnocení: **** (80 %)