Menu
FANZINE.cz
Fantasy knihy, fantasy literatura

RECENZE: Fantasy kniha Kartomancie ubíhá pomalu. Zato velmi příjemně

Marek Hofman

Marek Hofman

27. 7. 2012

Trilogie Věk objevů se knihou Kartomancie přehoupla přes polovinu. Spisovatel Michael A. Stackpole v ní dokázal, že napětí dokáže udržet a příběh nečekaně rozvést.

Osudy postav se vyvíjejí mnohdy překvapivě. Autor: Lubomír Kupčík

Duo nakladatelů Epocha a Triton letos čtenářům nabídlo velmi chutnou lahůdku. Exotickou fantasy trilogii amerického spisovatele Michaela A. Stackpola. Po neotřelém úvodním díle Tajný atlas příběh rodiny kreslířů map pokračuje v románu Kartomancie.

Michael A. Stackpole

Americký spisovatel fantastiky se narodil roku 1957. Začátek jeho kariéry se nesl v duchu počítačových a RPG her a také sérií inspirovaných populárními filmy. Čeští čtenáři mohou znát jeho fantasy román Hrdina nebo ságu Dračí koruna.

První část trilogie začala poněkud rozvláčným, rozhodně však ne nudným úvodem. V druhé polovině její autor dokázal, že své vyprávění umí postavit nejen na intrikách, ale také na dobrodružství. Čtenářům představil různorodé spektrum hlavních i vedlejších postav. Jejich osudy spletl dohromady, aby je v knize Kartomancie opět rozdělil.

Kartograf Keles Anturasi se pro svůj talent a znalosti stal významným vězněm v rukou nepřítele. Jeho sestra Nirati, která byla považována za mrtvou, se ocitá v podivné říši, již pro ni stvořil dědeček. Ani poslední z trojice sourozenců – Jorim – nemá situaci lehkou. Na kontinentě, který objevil, jej místní domorodci považují za inkarnaci boha.

Čtěte také: Lukjaněnko filozofuje o náboženství ve fantasy knize Chladné břehy

A o nic jednodušší problémy Stackpole nepřisoudil ani vedlejším aktérům příběhu. Ve válečníkovi Moravenu Tolovi se probudilo staré já. Čtenáři tak budou nějakou dobu přemýšlet, na čí stranu se dřívější šermířova osobnost postaví. Aby autor odlišil Moravenovo staronové ego, napsal jeho pasáže v ich-formě (kapitoly z pohledu všech ostatních postav jsou psány v er-formě).

Množství postav s sebou však přináší i jednu nepříjemnost. Ta nastane v okamžiku, kdy si člověk oblíbí více než jednoho hrdinu. Pokud stojí na opačných stranách barikády, nezbývá než čelit dilematu, komu v budoucnu fandit.

Vše zlé je ale pro něco dobré – čtenář díky tomu hltá text se zatajeným dechem.

Není zabíjení jako zabíjení

Skrze své postavy se americký spisovatel rozhodl klást také filosofické otázky a probírat zajímavé myšlenky. Jorim Anturasi, který v sobě objevuje nové síly, musí přijmout skutečnost, že nadlidskou moc nelze používat bez rozmyslu. A později se vyrovnat se všemi následky. Trochu to připomíná spider-manovské motto: velká síla si žádá velkou zodpovědnost.

I další aktéři Stackpolovy trilogie mezi sebou debatují. Borosan konstruující lovecké stroje se dostává do sporu se souputníkem Cirasem. Ten jakožto šermíř logicky odmítá stroje, které mohou snadno zabít člověka. Takovýto způsob boje naprosto odmítá a považuje ho za nečistý. Válečník se podle něj má dívat umírajícímu soupeři do očí. I když se mu vzpomínka bude po celý zbytek života zjevovat ve snech.

Druhý díl přináší více akce

Román Kartomancie sehrál úlohu prostředního dílu trilogie dokonale. Figurky už spisovatel rozestavil na šachovnici, provedl i pár tahů. V druhé knize předvádí opět zajímavou a mnohdy překvapivou hru. Čtenáři tak nemají šanci se nudit, což je u čtyři sta osmdesáti stránkové bichle velký úspěch.

Přečtěte si: Kniha Polosvět – Zima rozhodně nepřináší svým hrdinům jen poloviční problémy

Stackpole v Kartomancii přichystal pole pro finálový part a čtenáře zanechal na konci knihy v napjatém očekávání. Přivodil jim chuť do dalšího čtení a více než naznačil, že spoustu trumfů stále ještě schovává v rukávu.

V knize lze najít skutečně jen velmi málo negativních věcí. Michael A. Stackpole v trilogii Věk objevů vytvořil uvěřitelný svět, do něhož zasadil realistické postavy. Protože se jedná o fantasy, nezapomněl ani na originálně fungující magii. K tomu stačí přičíst exotiku připomínající orient i Jižní Ameriku a netradiční šermířské souboje. Ve výsledku se čtenářům dostává příjemně ubíhajícího příběhu. Co na tom, že tempo nepatří k nejrychlejším. Knihy jako Kartomancie se vyplatí vychutnat si pěkně pomalu.

Název originálu: Cartomancy
Český název: Kartomancie
Autor: Michael A. Stackpole
Překlad: Marek Čtrnáct
Obálka: Lubomír Kupčík
Počet stran: 480
Vazba: pevná s přebalem
Rozměry: 145 x 210 mm
Vydal: Nakladatelství Triton, Epocha, Praha 2012
Doporučená cena: 399 Kč

Hodnocení: **** (80 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Fantasy kniha Kartomancie ubíhá pomalu. Zato velmi příjemně

Hide picture