Bratři Tesařovi sice přispívají kratšími kousky do jiných (i nekomiksových) periodik, například do Vějíře, ale jednou za čas vždy překvapí samostatnou komiksovou knížečkou. A zatím se pokaždé jednalo o překvapení milé. Jak je tomu s jejich nejnovějším počinem, hororem Tisíc masek?
Muž v masce, která silně připomíná masku rituální, zabloudí do zapadlé české vsi. Nikdo netuší, co je zač, ale on ví o tom, co se ve vesnici děje. O kultu Černé kozy, o podivných rybích stvořeních v jezeře… Nabízí cestu ze svízelné situace. Ano, všichni víme, jak takové cesty ven končívají.
Antonín Tesař
Jeden z klenotů tuzemské komiksové alternativy na poli scenáristiky jinak pracuje jako filmový kritik v magazínu A2. Z publikací minulých stojí za zmínku Gymnázium příšer (s bratrem Jiřím), Versus (též s bratrem), internetový projekt Alien Hand Effect, několik povídek v mangoidním Vějíři a jedna v Bubblegunu.
Bratři Tesařovi už mnohokrát ukázali svou obsesní posedlost béčkovými horory. Panoptikum Gymnázia příšer, osmdesátkový brak v dadaistickém hávu ve Versu, pocta Videodromu (a vlastně taky Lovecraftovi!) ve Videonomiconu.
Nyní se ale od věčných béček trochu vzdalují. Jdou přímo ke kořenům žánru. A ty se klikatí močály Lovecraftových mýtů.
Scénář Antonína Tesaře si nechává mnoho pro sebe. Vytváří tím zajímavou mysteriózní atmosféru, na druhou stranu může mnohé čtenáře odradit. Ne každý snese, když se v knize vyrojí padesát otázek a zodpoví se… hmmm… jedna? Takové upozornění tedy hned na začátek.
Kdo přistoupí na takovou hru, komiks se mu odmění vcelku umně vybudovanou atmosférou. Příběh pěkně plyne (možná by mu zpomalení a zhuštění neuškodilo) bez jediného zádrhelu. Člověka baví sledovat všudypřítomné podivnosti a čekat, jak dopadnou. A čekat.
Děj graduje, stupňuje se a s respektem dodržuje Lovecraftovskou stavbu příběhu se všemi proprietami s ní souvisejícími (kult, orgie, závěrečná scéna).
Typickým prvkem Antonínova rukopisu je jazyk – nespisovný, argotický a přehnaně hovorový. Většinou k jeho příběhům sedne, i tentokrát zpočátku podtrhl všudypřítomné vidláctví (a to říkám jako Pražák s šíleně nespisovnou mluvou), ale už to bylo na hraně. Všeho moc škodí.
Nezbývá než uspořádat orgie
Jiří Tesař měl pro povídkovou podstatu ve Versu mnohem větší prostor k akrobacii. Zde tedy volí jednotný, již známý a osvědčený styl. Postavy i prostředí vykresluje přesně, člověk vážně cítí tu vesnickou dementní atmosféru (to není důsledkové spojení, ale dvě odlišné věci, jasné?).
Jiří příběh vede kvalitně a precizně, jediným zakopnutím jsou pak závěrečné scény, které sice působí velkolepě, ale trochu se už topí v nepřehlednosti.
Bratři Tesařovi ukázali, že i bez svého osobitého humoru dovedou vytvořit velice kvalitní komiks. Přestože nedosahuje kvalit předchozí sbírky, jde o poutavou, příjemnou jednohubku.
Název: Tisíc masek
Scénář: Antonín Tesař
Kresba: Jiří Tesař
Počet stran: 104
Vazba: Brožovaná
Vydal: Kobuta, 2016
Doporučená cena: 149 Kč
