Menu
FANZINE.cz
Komiks

RECENZE: Kultovní komiks v novém. Rozpoznáte v hejně jednotlivé Vrány?

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

31. 5. 2012

Jen nemnohý komiks je tak úspěšný, jako právě Vrána. Jen nemnohý komiks je tak dojemný, jako právě Vrána. Jen nemnohý komiks je tak přeceňovaný, jako právě Vrána.

Autor Vrány James O’Barr přišel o snoubenku (přítelkyni?). Smutná příhoda. Domníval se, že za všechno může on. A jak si lépe ulevit, než přetavit svou beznaděj a vinu do srdceryvného díla? A jakou lepší reklamu by si mohl komiks přát? Tak vznikla Vrána. Nebo to tak alespoň bývá předkládáno. Příběh o muži, jenž se vrací ze záhrobí, aby pomstil sebe a především svou snoubenku.

James O’Barr
Narodil se zřejmě na Nový rok 1960. Přesné datum není známo, protože O’Barrova matka byla alkoholická rozhoďnožka. Dětství strávil v sirotčinci. Po smrti přítelkyně nastoupil k námořnictvu. S Vránou zbohatl. Autor jednoho hitu. Napsal i neuznané pokračování Vrány.

Vrána se stala naprostým kultem. Podívejme se tedy na nové, rozšířené a prý kompletní vydání blíže.

Děj nepřináší nic nového. Muž vstane ze záhrobí, aby se pomstil. Na více než dvou stech stranách čtenář pozoruje stereotypní opakování scény typu Eric někam přijde, všechny zmasí a jde zas za dalším z provinilých. Ovšem, původní idea skýtá obří prostor, jenže zůstává nevyužit. Takovýto jednoduchý příběh se objevuje ve spoustě komiksů, filmů, v podstatě v čemkoli. Několikrát louhovaný sáček čaje. Průměr.

Čtěte také: Chlast, děvky a bouchačky čekají v šestém komiksu Sin City

Nicméně snaha okořenit děj je viditelná. Proto stránky prodchnou velice hluboké myšlenky nejen o životě a smrti, ale též i o strastech bytí a podobných závažných tématech. K tomu spousta drsných hlášek prokládaných hláškami básnickými a zamyšleníhodnými. Vše, co si může člověk do života přát aneb přehlídka klišé.

Příběh čistý jako ten nejryzejší heroin

Ještě že ty charaktery jsou tak vypiplané. Ony ty postavy totiž vlastně nepůsobí černobíle, nemají jasně narýsováno, jestli v nich čtenář má vidět dobráka či zlouna. No dobře, tak psychika postav se moc nevyvedla, ale tak zase můžou fungovat jako odpuzující a ideální archetypy, ne? Ne. Ono totiž není moc těžké být tak odvážný, když je člověk nesmrtelný.

Na druhou stranu se musí autorovi nechat, že se nesnaží čtenáře překvapit. Postavy putují naprosto přesně po lajnách načrtnutých na prvních stranách a ani nějaký šokující zvrat se v komiksu neobjeví.

Nejsilněji popsanými pasážemi se rozhodně stávají flashbacky. Jediné opravdu emocionální pasáže, kde se občas i podaří v jinak naprosto odosobněném (od lehce biografického a silně intimního příběhu by člověk čekal zachycení niternosti či důvěrnosti) vyprávění zachytit dojmy a pocity, případně vzbudit nějaké reakce ve čtenáři.

Sloní muž vrací úder

A co výtvarná stránka? Zde se o takové zklamání nejedná, stejně by však člověk od takového veledíla čekal něco lepšího. Kresba působí opravdu hezky, detailně a přitom přehledně, ponuře a přitom půvabně. Avšak jak kdy.

Přečtěte si: Komiks Stará páka: Hitman bojuje o holý život

O’Barr opravdu nezvládá proporce a anatomii. Občas lidé vypadají pokrouceně, jako by každý druhý trpěl sloní nemocí (naštěstí se během knihy tvůrce vykreslí a tento zápor odpadá). Neméně to schytaly obličeje, které zase nesou známky Downova syndromu, a jednotlivé postavy během celé knihy dovedou vystřídat nepřeberné množství velice odlišných tváří. Alespoň vidíme, že autor má opravdu velikou fantazii.

Mnohem lépe než kresba jde O’Barrovi malba. Tou vyzdobil opět flashbackové části. Ta vypadá realisticky, procítěně a mnohem svěžeji. Úchvatné.

Rozšířenější rozšířené vydání

A v čem že se nové, rozšířené (a udávané kompletní, avšak všichni víme, kolikrát se občas ta kompletní vydání objeví) vydání liší? A stojí za to? Patnáct z třiceti nových stran: Bez těch by se lidé snad i obešli. A poté dvě části: O Vánocích v srpnu a Jiskrný kůň. Ty potěší a noví fanoušci mohou být rádi, že je uvnitř mají.

Erika Dravena ve snímku z roku 1994 ztvárnil Brandon Lee. Zdroj: distributor filmu

Ale z těch, kteří vlastní starší vydání, se dá nová verze doporučit jen hardcore fandům a sběratelům. Žádné avizované nové světlo to na komiks nevrhá. Ani nová předmluva. Ovšem někdo v nich třeba nějaké Mansonovo poselství najde; a  někdo to samé prohlášení viděl už v starším vydání.

Vrána rozhodně není špatný komiks. Je dobrý. Jen ne tak dobrý, jak se všude tvrdí. Jedna z nejpřehypeovanějších věcí, která kdy vyšla. Nebýt důvodu, pro který O’Barr Vránu psal, hlavy pomazané si jí ani nevšimnou. Alespoň víte, co udělat pro zvýšení prodejnosti…

Název originálu: The Crow: Special Edition
Český název: Vrána: Rozšířené vydání
Scénář a kresba: James O‘Barr
Překlad: Dana Krejčová
Obálka: James O‘Barr
Počet stran: 272
Vazba: paperback/vázaná
Rozměry: 155 x 230 mm
Vydal: Comics Centrum, Praha 2012
Doporučená cena: 399/649 Kč

Hodnocení: ** (40 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Kultovní komiks v novém. Rozpoznáte v hejně jednotlivé Vrány?

Hide picture