Menu
FANZINE.cz
Komiks

RECENZE: Nikkarin se v Čase hvězdoplavců plaví do bunkru 130

Ondřej Pešek

Ondřej Pešek

13. 11. 2015

Dlouhých pět let museli čeští fanoušci čekat na třetí díl komiksové falloutovské série 130. Za tu dobu se toho stalo mnoho. Z trilogie se stala tetralogie. Nikkarinovi táhne na třicítku. V komiksu uběhlo jedenáct let a dostal se opět někam trochu jinam. A nic už není jako dřív.

uvodni Nikkarin: 130 #3

Komiks začíná střihem. Jsme o jedenáct let dále než v Hodných, zlých a ošklivých. Princ Antoine zmužněl a přišel o oko (a při pohledu na obálku jsem si nemohl nevzpomenout na Preacherovo Alamo). Svět se hnul, ale nikoli k lepšímu. Dobrodružství nekončí.

Nikkarin
Na délku své komiksové kariéry jeden z nejúspěšnějších českých komiksových tvůrců. Vedle ilustrací (např. i Stanislaw Lem!) a povedených komiksů (130, kraťasy po časopisech, gamebook Spellsword Saga, jedno číslo Bunkru) si našel čas dokonce i na vlastní edici bot Converse.

Oproti fragmentární atmosférické Odysee přibylo v Hodných, zlých a ošklivých příběhu. A nyní jdeme ještě dále. V Čase hvězdoplavců nastupuje akce a retrospektiva.

Bohužel veškerá akce přichází na úkor toho, co dělalo sérii 130 výjimečnou. Kdysi jsem ji popsal jako psychedelickou Childe Rolandovu pouť. Stále je to Childe Rolandova pouť, ale na psychedelično, na tajemnou, mysteriózní atmosféru se už jaksi degradovalo.

Občas máme zajímavé záblesky (ta trocha o černé krychli), ale ve výsledku už jde o klasický komiks, který více lpí na příběhu než na předchozí úžasné atmosféře nejistoty a fantazie.

Nikkarin: 130 #3Pokud se smíříme s absencí silného snového ovzduší, dostaneme kvalitní průměrný komiks. Máme silný, zajímavý příběh. Občas se vyskytne zajímavá scéna (Cirkus), chytrý nápad (temná ulička, za vše mluví rozbor hromového hněvu), najdeme opravdu vtipné i opravdu úsměvné scény. A velké plus je, že Malý princ už není tak malý a člověka už ani nemrzí, že ještě neumřel.

Po výtvarné stránce udělal Nikkarin ohromný progres. Perfektně a přitom přirozeně využívá koncepci rozvržení panelů, z postav se dá číst, akční scény zvyšují tempo, nějaká ta celostránkovka čtenáře unese a pryč jsou anatomické přešlapy.

Občas na nás působí dynamika přesně opačným směrem, než by měla, a nejednou se postavy nacházejí v pozicích, kam by je jejich pohyb neměl zavést. To druhé je maličkost, to první je trochu horší, ale vše nasvědčuje tomu, že se to časem snad vychytá.

Hlavně teď neříkej, že jsi můj otec, Zero

Kapitolou samou pro sebe jsou tři bonusové příběhy s Kňchem. Nejoblíbenější postava stotřicítky jinak nedostala tolik prostoru, ale zde to vynahrazuje ve třech roztomilých, kompaktních a veselých příbězích. Jednička.

Pokud se člověk přenese přes to, že se sága dostala někam jinam (jaký div po tolika letech), dovede si ji užít. Pokud by ale člověk čekal to, co mu nadnesly předchozí svazky, bude bohužel zklamán. Ale i zklamání dovede těch pár popkulturních vtípků alespoň zčásti napravit. A málokdo si v českých komiksových bažinách troufne na tak rozsáhlý projekt.

Post scriptum: Když jsem si novou 130 nesl domů, na Letné jsem spatřil nápis 130 (let Prahy 7). Náhoda jak z Nikkarinových stránek.

Název: 130: Čas hvězdoplavců
Autor: Nikkarin
Počet stran: 112
Vazba: Paperback
Vydal: Labyrint, Praha 2015
Doporučená cena: 245 Kč

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Nikkarin se v Čase hvězdoplavců plaví do bunkru 130

Hide picture