Menu
FANZINE.cz
Literatura

RECENZE: Vylévání krve Petra Schinka nezvládne ani pěkných pár věder

Olga Buriánková

Olga Buriánková

27. 9. 2012

Ostřílenému pistolníkovi Charliemu Parkerovi k přežití možná nebude stačit drsná škola Raymonda Chandlera. Jeho jímavý návrat domů může skončit všelijak. Čeká na něj šílený otec, ale i gangsteři ovládající upadající městečko, kteří už se neštítí vůbec ničeho. 

Seznamte se. Charlie Parker, pistolník, hazardér, podvodník, hacker a zloděj. Autor: Jan Doležálek

Vylévání krve je zatím poslední z literárních výtvorů Petra Schinka, jež by se snad dalo zařadit do fantastického subžánru sci-fi nazvaného steampunk. Pro ten je typická inspirace věkem páry jako jediným zdrojem energie, dílem a nápady Julese Verna, H. G. Wellse či viktoriánskou Anglií.

Na rozdíl od Století páry a autorovy prvotiny Špinavá práce se po sbírkách povídek čtenáři dočkali románu. Styl crime noir prvního dílu této série se také změnil – ve zhruba steampunkový western křížený s americkou gangsterkou z 50. let minulého století. Je třeba ještě zmínit románové odskočení do série JFKKalibr.45 – inspirované Divokým západem v žánru klasické sci-fi a fantasy.

Strýček Tom, Sam nebo Fido, všichni skončí na prkně

Charlie Parker má problémy nejen se zákonem. Místo jeho posledního působiště pro něj přestalo být zdravé. Zkusil se vrátit domů. Jeho dětství v rodině alkoholičky a prodejného soudce nebylo idylické. Stíny minulosti dosáhnou daleko a zmrzačený mafián Moyer nezapomíná. Ani řádění pašeráků a gangsterů před lety se nedá srovnat s peklem, které se v jeho rodném městě rozpoutá nyní. Má jen dvě možnosti. Zemřít hned a rychle. Nebo později, ale pomalu a bolestivě. Pomsta není pro takové, jako je Charlie.

Bez elektřiny a benzínu, přesto na plný plyn

Po zběžném prolistování by se mohlo zdát, že je kniha námětově poněkud překombinovaná. Spojení naturalistického retro světa, ve kterém se promenují mafiánští bossové v oblecích šitých na míru s podplacenými poldy v patách, křížené s post a preapokalyptickou realitou klasické science-fiction, která se navíc řídí kánony ještě klasičtějšího westernu… Tak to je slušnej úlet.

Čtěte také: Čeká nás Noc až na věky. V knize od Hogana a del Tora

Pokud by čtenář chtěl v rozboru ještě chvíli pokračovat, jistě by našel i další odkazy a souvislosti. I bez toho je jich více, než je obvyklé. Přes tuto neuvěřitelnou rozmanitost není Vylévání krve žádné samoúčelně splácané klubko nesourodých nápadů.

Povídky nebo romány, vždy to sviští

Formálně se tedy autor v románu Vylévání krve odklonil od svých osvědčených a skvěle zvládnutých povídkových sbírek. V nich k sobě všechny části, kromě na první pohled jasné dějové či námětové linie, poutala ještě nějaká souvislost postřehnutelná až při bližším zkoumání. Někdo tento zřejmý posun jistě uvítá, protože svědčí o vývoji autorova literárního stylu. Navíc je tento vyprávěcí styl, na rozdíl od povídkových sbírek, u mnoha čtenářů oblíbenější.

To je však asi jediný podstatný rozdíl. Prostředí, spád a vlastně i charaktery postav zůstávají. Svět Petra Schinka není idylická utopie, ve které je dobro odměňováno a zlo úspěšně potíráno. I když je vítězství většinou na straně hlavních protagonistů, o dobru v nich se dá s úspěchem polemizovat. Jsou sice většinou natolik hodní, aby nezavraždili dítě. Možná ale jen proto, že by se jim to nevyplatilo.

Je třeba zkoumat míru dobra, nebo jde hlavně o to, že je?

Bez výjimky autorovy hlavní hrdinové mají spíše auru mnoha odstínů šedi. Ta se mění v závislosti na výhodnosti jejich aktuálního chování. Charlie například kvůli zachování života ubil přítele golfovou holí. Na druhou stranu to nebyl až takový přítel a jemu cvakal u spánku kohoutek pistole. Když později přišlo na lámání chleba, zachoval se mladý muž pokaždé v podstatě dobře.

Sice ve smyslu upřednostnění menšího zla a dobra pro co největší počet lidí za nejlepší cenu, přesto je po zvážení okolností hlavní postava kladná. Dá se jí odpustit nejeden přešlap. Zejména proto, že se chová uvěřitelně a reálně. Častokrát by se se zamhouřeným okem člověk těžko zachoval jinak. Třebaže by si rád namlouval opak.

Tajemný mstitel nebo vrah?

Charlie je pistolník, hazardér, podvodník, hacker a zloděj. Je však i hrdina a zastánce spravedlnosti. I když někdy trochu volně vykládané. Jeho skutky nakonec mluví samy za sebe.  Přestože se skrýval a šlo mu o život, nezabil malého debilního chlapce, který by jej okamžitě prozradil. Přestože prchal, zachránil dámu v nesnázích. Přes hrozbu smrti pomáhal vzbouřeným farmářům. Pravda, dostal zaplaceno, ale mrtvole by peníze byly platné jako…mrtvému zimník.

Přečtěte si: Sbírka Temné časy. Temná fantastika českým autorům sedla

Prostě se snaží ze stávajících okolností vytřískat co nejvíce pro sebe. Ze zkušenosti ví, že mu nikdo nedá nic zadarmo. Když je však postaven před nevyhnutelný výběr, zvolí vyšší dobro, dobro pro všechny. I když za ně většinou nedostane ani vindru. Koneckonců je ještě div, že se chová, jak se chová. V jeho současnosti je totiž svět místo velice neradostné a  nebezpečné. Bez úhony přežijí jen ti silní. Proto jsou jeho obyvatelé nuceni se podle toho chovat.

Mnoho společného, stejně tolik rozdílů

V autorově případě je prostředí jeho příběhů podobné například Polosvětu Roda Reese. Zamračené, zchudlé, zchátralé, zničené, zkorumpované, zoufalé. Není to realita, ve které by jeden toužil žít. Pokud by neměl zbytnělou touhu po smrtelných dobrodružstvích nebo uznání v sebevražedném boji za slabé a bezmocné. Moc dlouho by ale takový člověk stejně nepřežil.

S Charliem se čtenáři setkali už ve sbírce povídek Špinavá práce. Autor: Jan Doležálek

Ve světě Petra Schinka by zraněného nebo spícího zachránce oběť bacila po hlavě nebo mu vrazila nůž do zad. Jen aby ho mohla okrást, případně za něj vyinkasovat odměnu. Přes to všechno i zde žijí obyčejní lidé, kteří bojují den co den o lepší budoucnost či svobodu. A bez charakterů, jako je Charlie Parker, by jim tohle úsilí bylo houby platné.

Finální finále

Vylévání krve je svižné a čtivé dílko s nejednoznačným hlavním hrdinou, který je čtenářům tím sympatičtější. V některých částech textu se projevuje, že je (pokud se odhlédne od krátkého Kalibru.45 vybočujícího z tohoto světa), vlastně autorovou románovou prvotinou. Občas děj maličko stagnuje a dynamická řež spojená s kilogramy spotřebovaného střeliva, výbušnin, lidských údů, vnitřností a hektolitrů krve se jen ztěžka probojovává příběhem dále.

Tento fakt ale není výraznou překážkou. Podobné nedokonalosti se autorovi dají lehce odpustit. Příběh totiž neztrácí logiku a hrdinové své pohnutky. Kromě toho děj po stránkách uhání v příjemně šílené rychlosti. Ctitelé drsné akce se ani nenadějí a musí se loučit s příšerným i milovaným světem Charlieho Parkera.

Český název: Vylévání krve
Autor: Petr Schink
Obálka: Jan Doležálek
Počet stran: 320
Vazba: brožovaná
Rozměry: 125 x 200 mm
Vydal: Epocha, Praha 2011
Doporučená cena: 259 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Vylévání krve Petra Schinka nezvládne ani pěkných pár věder

Hide picture