3 fotky 
Upíří rebel Jan Bezzemek se během druhé světové “za odměnu“ ocitá v řadách kanonenfutru Švábů. Žíly mu to však netrhá. Sdílí s nimi totiž životní priority (chlast, sex a neúctu k frčkám) i umění přežít. Což u Stalingradu přijde sakra vhod.
Ctitelé nadupané akční literární show Bratrstvo krve, která skalní fanoušky začala rekrutovat již v roce 2010, s tesknou nostalgií jistě občas vzpomínají na heroický boj tuzemských upířích borců se žluťoučkými králíčky, co krvesajům zpočátku nakopali. Proto je na čas uspokojí téměř jakékoli další vyprávění inspirované jejich zubatým světem, i kdyby jím po pěti letech od závěru trilogie byl jen novelkový sequel Vlci z úsvitu slovanských dějin.
Naštěstí je František Kotleta autor uznalý a plodný, takže dychtivé milovníky krvesajů stihne potěšit i během tvorby sexy urban fantasy či dystopií. Ve druhé polovině roku 2019 se tak z dalšího románu na motivy Bratrstva krve mohli radovat i Bezzemkovi fanoušci. Několik století poté, co slovanští upíři zmákli vlkodlaky a pár desetiletí předtím, než Zemi uchvátili kartani, si totiž zubatci i lidé „užívají“ 2. sv. válku a zejména bitvu o Stalingrad.
František Kotleta
Je autorem poměrně tajemným a o jeho životě se ví jen málo. Civilním povoláním je řezník, narodil se v Bruntále roku 1981. Jeho matka prý byla tanečnice, gymnastka i agentka CIA, jeho otcem snad Michail Gorbačov. Od šesti let vyrůstal sám, dva roky měl vinou záměny identit strávit ve věznici Heřmanice. Výsledkem duševních šrámů je i autorova debutová upíří trilogie Bratrstvo krve s prequelem Vlci, stejně akční dilogie Perunova krev, lechtivé povídky Příliš dlouhá swingers party, jejich pokračování Velké problémy v Malém Vietnamu a Posledního tango v Havaně, ale také bezútěšná postapo tetralogie SPAD, komiks Hustej nářez, sci-fi Poutník z Mohameda, zatím nejnovější román ze světa Kotletových upírů – Stalingrad a postapunkový Undeground.
Nová pohádka o vyhřezlých střevech a lásce mezi upíry
Sebestřednost a mocichtivost germánského klanu zubatců nezná mezí. Nyní mu velí „šílená čubka“ Gudrin tahající za dějinné nitky skrze ještě šílenějšího führera. Před spojenou mocí wermachtu, SS a Germánčiných upířích novorozenců musejí ustupovat lidští bojovníci i jejich krvesajní spojenci. Na evropském kontinentu jsou proto zatlačeni až k Volze a městu věnovanému dalšímu megalomanovi – ke Stalingradu.
Pod taktovkou slovanského klanu zde nasazuje krk i lehkovážný upíří mladíček Jan Bezzemek, co zase skončil kvůli prohřeškům vůči představeným mezi Šváby. Tihle zubatí prů(s)šviháři určení na špinavou práci mají sice (jako on) hroznou morálku i pověst, ale překvapivě dobré výsledky a životnost. Je však otázkou, jak dlouho jim to vydrží. Záhy budou upíří elitě krýt záda při riskantní tajemné misi. Navíc jistí kolegové nejsou těmi, za které se vydávají a ještě mají vlastní plány v plánech ostatních. Dlouhý život zaručen.
Hustej nářez létajících končetin i šrapnelů popáté
Zdroj: knižní obálka.
Nejnovější román ze série Bratrstvo krve má mnoho společného s ní i jejím sequelem, a tak se znovu objevuje potížista Jan i jeho matka Ver(ou)onika a další známí. Aby toho štěstí (pro čtenáře, nikoli „klaďase“) nebylo málo, vrací se mučitel Lothar, Gudrin s Gerhardem nebo Ivan. Ale představí se i germánští renegáti, Ivanovi spojenci z několika kontinentů, nějaké to božstvo (tu na jedné, tu na opačné straně) a jako protiváha koženým mocipánům obhroublí, věčně opilí a nadržení Švábi.
Kromě drsňáckých postav tedy čeká ctitele Kotletova třeskutého literárního stylu záplava kontroverzních hlášek, sexuálního (nejen) harašení i vojenské akce nejhustšího kalibru (kdo by si neužíval frice čelící upířímu masomlýnku). Díky autorově znalosti (či dovedné fabulaci) historických reálií, zvyklostí, výstroje i výzbroje knižních postav se čtenáři vcítí (za hlasu Oldřicha Nového a vůně egyptek) do příběhu a bojové vřavy mnohem snadněji.
Přes celkem nepříliš složitý děj sestávající prakticky „jen“ z neustálého úprku před (ne)lidskými nacisty a jejich následného masakrování, hledání osob i předmětů, útěků z obklíčení/vězení/úkrytů či následného skrývání se a osvobozování spojenců na zemi i pod zemí vyprávění nestihne zevšednět. Je tomu tak díky obligátně autenticky ztvárněným kulisám příběhu i atmosféře nebo umně dávkovanému velkému či ještě většímu napětí.
Četba pro milovníky i odmítače skutečných válečných zvěrstev
Mohlo by se zdát, že vinou zvoleného reálného a bolavého prostředí smrti milionů by Stalingrad mohl/měl přijít o svou obvyklou lehkovážnost, ale nic nemůže být dál od pravdy. Ačkoli se i v téhle autorově knize umírá ostošest, jde o zábavnou nadsázku, jež těžko donutí smutnit nad prolitou krví účastníků. Proto si příběh užijí nejen Kotletovci horující pro literaturu faktu z 2. světové, ale i ti, kdo ji rozhodně nemusejí.
Protože ve Stalingradu ještě nefigurují kartani (odhlédne-li se od původu upírů) jde i zde (stejně jako ve Vlcích) prakticky o čistou fantasy, což potěší i čtenáře nenadšené mixem obou žánrů. Opět nejde o sluníčkovou vyprávěnku pro nepřátele „pokleslé“ literatury, ale o veskrze akční a zábavnou vyvražďovačku sem tam střihnutou (ne)násilnou rychlovkou na stole i v okovech, jež se ke zmíněnému žánru hrdě, drze a s maniakálním úšklebkem hlásí tím intenzivněji, čím rychleji se v ní hromadí vystřílená munice a roztrhaná těla.
Skalní fanoušky by snad mohlo trápit, že se nejnovější příběh z univerza Jana Bezzemka časově odehrává až příliš blízko mateřské trilogie. Možná po vyprávění ze slovanské éry čekali další exkurzi do minulosti některé z ústředních postav, třeba středověkou iniciaci hlavního hrdiny či obdobný příběh týkající se jiné postavy. Avšak to ctitelům Bratrstva zcela jistě nezkazí potěšení a nadšení z dalšího autorova zábavného ohňostroje.
Český název: Bratrstvo krve – Stalingrad. Autor: František Kotleta. Nakladatel: Epocha (edice Fantastická Epocha), 2019. Počet stran: 296. Doporučená cena: 299, e-kniha 199, e-shop od 224 korun.
